(12.10 hodin)
(pokračuje Tlustý)

Za druhé, byli jste to vy, kdo jste s poslancem Kohlíčkem spárovali pana poslance Vrbíka. Došlo tady k neuvěřitelnému - spárovali se dva, kteří byli údajně proti rozpočtu. Pak zní ovšem správná otázka, který byl pro a který proti, ale tu si určitě odpovědí média. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se jen ptám pana poslance Ransdorfa, jestli opravdu ještě chce vystupovat.

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: Jenom chci říci, že kolega Tlustý zůstává v rovině obecných frází, a pokud jde o kolegu Kohlíčka, samozřejmě že tam existovalo spárování s panem Smýkalem, který byl vážně nemocný. My nejsme na rozdíl od ODS hyeny, které by využívaly toho, že někdo má zdravotní indispozici. Vy možná ano, ale my se chováme korektně a slušně, tak jak velí parlamentní zvyklosti. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dávám slovo panu ministru Sobotkovi.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pane předsedo, dámy a pánové, já bych se pokusil vrátit zpět k tématu této schůze Poslanecké sněmovny, a to tak, že bych se chtěl vrátit k vystoupení pana poslance Teplíka, který zde informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, že jsem v pořadu Sedmička vyjádřil odhad toho, že výnos privatizace ze Severočeské důlní společnosti vynese částku 2 miliardy korun. Musím říci, že na základě tohoto prohlášení jsem byl nucen si pročíst stenozáznamy ze všech tří pořadů Sedmičky, které proběhly v letošním roce, a identifikoval jsem tam prohlášení, se kterým bych chtěl Poslaneckou sněmovnu seznámit. Cituji: "Mluvil jste o uhlí na severu. Jestli se nemýlím, tak za 2 mld. to chcete prostě prodat. Nevím, jaké nejnovější údaje, ať to prošlo tiskem. Přitom zisk stát z toho měl každý rok 1 miliardu a dopředu určujete, že na 15 let tam bude pokračovat těžba. Čili vy někomu vlastně dáváte 13 miliard jenom takhle, aby se neřeklo." Tolik citát ze Sedmičky, které jsem se zúčastnil. Tento citát jsem ovšem nepronesl já, ale pronesl ho můj partner v tehdejší diskusi - předseda KSČM pan poslanec Grebeníček. Chtěl bych uvést na pravou míru mylnou informaci, která zde ze strany pana poslance Teplíka zazněla. To je první věc.

Druhá věc - jak sleduji rozpravu, ještě stále jsem nezaznamenal odpověď pana poslance Římana na moji otázku a moji výzvu. Vyzval jsem ho k tomu, aby doložil své tvrzení - cituji - "ze strany vlády je opakovaně naznačováno, že vláda očekává cenu 2 mld. až 2,5 mld. Kč". Proto podruhé během této schůze Poslanecké sněmovny žádám pana poslance Římana, aby doložil Poslanecké sněmovně toto své kategorické tvrzení. Znovu si dovoluji požádat pana poslance Římana, aby to doložil na této schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Teplík chce reagovat na vystoupení pana ministra.

 

Poslanec Tomáš Teplík: Ano, já si myslím, že se sluší, abych reagoval na vystoupení pana ministra. Já bych se mohl panu ministrovi, a také to činím, omluvit za jedinou věc. Ano, nezaznělo to v pořadu Sedm čili Sedm dní. V tom jsem se mýlil a za to se mu omlouvám. Nicméně faktem je, že čísla týkající se privatizačních výnosů zaznívala z úst představitelů sociální demokracie, a já jsem dával určitý časový horizont, dokdy jsem schopen a připraven to doložit, to je úterý příští týden, a také to udělám. To je jedna věc.

Druhá věc v tuto chvíli asi nebude. - Nicméně ano, přece jen jsem si vzpomněl, co jsem chtěl říci. Je fakt, že slova o 2 miliardách v pořadu Sedm čili Sedm dní sdělil pan předseda KSČM Grebeníček, nicméně dalším nesporným faktem je, že ministr financí toto tvrzení a toto číslo ani trošku nezpochybnil, ani se vůči němu neohradil, a to lze z toho záznamu také vyčíst.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan profesor Zdeněk Jičínský a po něm by měl vystoupit pan poslanec Grebeníček. Nyní prosím pana poslance Jičínského.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, vážení shromáždění, je latinské přísloví "Amicus Plato, sed magis amica veritas", a protože ne všichni mají zbytky latinského vzdělání, tak to pro jistotu volně přeložím: Plato je můj přítel, ale větší přítelkyní je pravda.

Je důležité si uvědomit, že i v rámci parlamentních sporů vlády a opozice se klade otázka, že vláda nemusí mít vždycky pravdu. Otázka, zda má pravdu, není jen otázka věcného řešení určitých věcí, ale i toho, zda se jí podaří o své pravdě přesvědčit veřejnost. A jestliže se vládě nedaří o určitých rozhodnutích, o jejich správnosti, veřejnost přesvědčit, potom její pravda, že rozhodnutí bylo věcně dobré, ztrácí politickou hodnotu.

Vztahy vlády a opozice byly jednoznačně vyjádřeny ve středu hlasováním o návrhu vládního rozpočtu a dopadlo to tak, jak to dopadnout mělo. Vládní většina schválila rozpočet, opozice se svými námitkami neuspěla. Ale vztahy vlády a opozice nejsou tak jednoduché v tom směru, že vláda jenom proto, že má většinu, má vždycky pravdu a opozice, protože má menšinu, pravdu nemá. Opozice také není žádný homogenní pojem a už teď v předchozí diskusi tu zazněly značně polyfonní hlasy, což je dobře, protože i v této věci podle mého soudu ani uvnitř koalice není jen jediný hlas nebo jediný názor na to, jak posuzovat tuto zamýšlenou privatizaci SD - mám na mysli především SD.

Nebudu zacházet do podrobností, nejsem člověk, který se touto problematikou speciálně zabývá, ale nemluvím úplně na základě neznalosti. Velmi podrobně jsem o této věci hovořil s předchozím ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem, který, jakkoliv můžeme jeho činnost posuzovat různě, nepochybně byl ministrem dynamickým, ministrem, který měl koncepci rozvoje českého průmyslu, a bohužel oba tyto momenty mi v práci soudobého ministerstva průmyslu do značné míry chybějí. Ministr Grégr mi říkal toto: byla připravena verze manažerské privatizace i spojení SD s ČEZ.

Minulá vláda neschválila žádný návrh, vycházela z toho, že podnik je prosperující, přináší ročně miliardu zisku a není důvodu k privatizaci sahat. Já jsem také dosud nezjistil, proč tento moment nebo proč toto rozhodnutí minulé vlády se tak rychle změnilo.

Samozřejmě, současná vláda je vláda koaliční, ale i kdyby byla jednobarevná jako předchozí, není usneseními předchozí vlády vázána v tom smyslu, že by nemohla něco dělat jinak. Ale pokud dělá něco jinak, je třeba, aby veřejnost věděla, proč se to dělá jinak, protože v tomto směru sám nemám důvodu pochybovat o tom, že tehdejší rozhodnutí bylo rozumné.

V této věci kolega Urban podrobně rozváděl kritéria pro veřejnou soutěž a je asi těžké, abychom v rámci parlamentní rozpravy, kde většina lidí se touto problematikou speciálně nezabývá, mohli posoudit, zda kritéria byla správně stanovena, nebo ne, protože s kritérii se dá dělat leccos; mohou být skutečně stanovena tak, že ačkoliv to vypadá objektivně, je předem dáno, kdo z toho má vyjít jako vítěz. Toto já nejsem s to posoudit a v tom směru se k této věci vyjadřovat nechci.

Chci říci jednu věc. Jsou rozhodnutí, která mohou být věcně dobrá, ale jestliže o jejich kvalitě vláda nedokáže přesvědčit veřejnost, pak samozřejmě ztrácí na důvěryhodnosti a kvalita těchto rozhodnutí je tím velmi podstatně devalvována.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP