(12.40 hodin)
(pokračuje Recman)
V důvodové zprávě na straně 16 se hovoří, že jestliže o přezkoumání příslušný samosprávný celek nepožádá, zabezpečí finanční úřad v tomto případě provedení přezkoumání obce auditorem na náklad povinné obce. Nicméně sama důvodové zpráva připouští, že v zákoně nejsou řešeny tři věci. Za prvé - jakým způsobem finanční úřad získá informace o tom, že obec o přezkoumání hospodaření nepožádala. Za druhé - jakým způsobem finanční úřad zabezpečí provedení přezkoumání u auditora, kdo tedy bude zadavatelem, který uzavře s příslušným auditorem smlouvu. Za třetí - jak obec získá prostředky na zaplacení, pokud finanční prostředky nebude mít.
Jsem si vědom situace, když to vláda projednávala a předložila Poslanecké sněmovně, je zde datum září letošního roku, že přece jen nějaký čas uplynul a zřejmě předkladatel už získal informace o tom, jakým způsobem se tato problematika bude řešit. Pana ministra a místopředsedy vlády Mgr. Sobotky bych se chtěl zeptat, jestli předkladatel, to znamená Ministerstvo financí, pokračoval v řešení této problematiky, protože to jsou skutečně závažné indicie, které by bylo vhodné a potřebné do tohoto zákona dopracovat.
Poslední, třetí připomínka - samozřejmě byla to otázka počtu kontrolorů, kteří budou kontrolu provádět. Vnímám na jedné straně snahu vlády snížit administrativu, počet pracovníků centrálních orgánů obecně, na druhé straně potřebu získat kvalitní kontrolory s praxí, se vzděláním a zkušenostmi, abychom mohli tento audit provádět. V důvodové zprávě na straně 20 se uvádí, že tuto činnost bude zabezpečovat 310 kontrolorů, že budou získáni ze současných stavů, že se to nebude navyšovat nad stanovený limit. Samozřejmě bude to mít výhodu, že to nebude klást žádné nové - podtrhuji slůvko nové - finanční náklady na resort. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že k celkovému počtu obcí, kterých je v České republice více než 6200, bude na jednoho kontrolora připadat v podstatě 20 obcí. Jestliže bude pravidelně potřeba každý rok požádat o audit, nejsem přesvědčen o tom, že 20 obcí zvládne jeden auditor v průběhu jednoho roku. Čili tady bych chtěl požádat o upřesnění a doplnění této informace - jakým způsobem se to bude řešit, pokud v takovém případě obec požádá o prošetření kontrolory z krajského úřadu a ti z hlediska počtu a vytíženosti nebudou schopni akceptovat návrh příslušné obce, jestli to bude řešeno jiným auditorem; v případě, že obec nebude mít finanční prostředky, kdo to bude platit, atd.
Myslím, že to jsou drobné věci, které můžeme odstranit v případě doporučení zákona do druhého čtení při projednávání v rozpočtovém výboru nebo zde v Poslanecké sněmovně. Můj závěr vystoupení je, že doporučuji propustit oba dva tisky - tisk 480 i 481 - do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Recmanovi. V tuto chvíli prosím, aby se slova ujal pan poslanec Tom Zajíček, který je druhým a prozatím posledním z písemně přihlášených do sloučené rozpravy. Z místa se hlásí pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, nezdržím vás dlouho svým příspěvkem. V prvním čtení tohoto vládního návrhu zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků pan ministr financí zde uvedl ve své úvodní řeči, že se Ministerstvo financí a vláda přiklonily právě k tomu, aby kontrola hospodaření územních samosprávných celků probíhala prostřednictvím Ministerstva financí. Uvedl to jako fakt bez jakékoliv argumentace. Proto mi dovolte velice krátce se vyjádřit právě k tomuto a ještě několika dalším problémům, které vidím v předloženém vládním návrhu.
Jestliže předvídáme, že přezkum hospodaření obcí a krajů bude v působnosti Ministerstva financí, musíme konstatovat, že Ministerstvu financí přísluší také kontrola účetnictví, audity, zejména výkon dozoru nad dodržováním zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Podle mého názoru tedy není vhodné kombinovat přezkum hospodaření územních samosprávných celků prováděných zaměstnanci Ministerstva financí, má-li přímo Ministerstvo financí vykonávat dozor nad dodržováním tohoto zákona.
Celý zákon je pojat podle mého soudu více jako revize, jako něco, co je spojeno s velkou, silnou sankcí. Přitom mám pocit, že smyslem přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků by mělo být spíše zlepšení stavu hospodaření v obcích a městech České republiky, tedy v krajích, jestli to máme rozšířit i na ně. Má-li se zlepšit hospodaření samosprávy a s tím i spojené procesy v obcích, městech a krajích, musí být přezkum jejich hospodaření maximálně otevřeným procesem, který se snaží nalézt spíš problematické body především za účelem jejich nápravy jejich odstraněním do budoucna, odstranění jejich opakování. K tomu by bylo potřeba pravděpodobně vytvořit i v zákoně atmosféru spolupracujících subjektů, a tohoto cíle se bohužel Ministerstvu financí, ač to jistě není jeho vina, bude velmi obtížně dosahovat. Přezkum hospodaření, jak si ho představuji já, by měl být z větší části chápán jako určité poradenství, poradenství určitého druhu.
Další věc, která mi významným způsobem v zákoně překáží, je záležitost, že by se měla v hospodaření samosprávných celků, obcí a krajů, také posuzovat především účelnost a hospodárnost vynaložených prostředků. Je to opravdu úkol nad úkoly. Jsem přesvědčen, že žádná podoba zákona nedokáže být tak přesná a explicitní, aby mohlo být dosaženo tohoto cíle, protože zvlášť ti, kteří se v komunální politice určitý čas pohybovali, vám asi většinově potvrdí, že je to úkol spíš pro nějaký božský subjekt, a ne pro státní orgán.
Poslední moje připomínka je, že Česká republika ratifikovala Evropskou chartu místní samosprávy a v ní je naprosto odlišný přístup právě k nějakému správnímu dozoru nad činností místních společenství. To, co je obsaženo v Evropské chartě místní samosprávy, je pouze zajištění souladu se zákonem a ústavními zásadami, a to pouze u úkonů, jejichž plnění bylo na místní společenství přeneseno. Přezkum hospodaření prováděný ze strany Ministerstva financí by však měl jako výkon státní správy zcela nepochybně charakter státního dozoru, takže by do výše uvedené problematiky účelnosti a hospodárnosti byl se zásadami Evropské charty místní samosprávy podle mého soudu naprosto neslučitelný.
Myslím si, že v rámci prvního čtení, když jsem poukázal z mého pohledu snad na ty nejzávažnější problémy, které ve vládní předloze vidím, to bude dostatečné. Pokud projde tato předloha do druhého čtení, pokusíme se pozměňovacími návrhy pochybnosti, které jsem uvedl, ze zákona buď vyjmout, nebo je určitým způsobem přepracovat, aby více odpovídaly našim představám. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Radko Martínek, připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, v podstatě naváži na svého předřečníka. Myslím, že tento materiál, který je před námi, navazuje na určité problémy, které v této oblasti v době vzniku krajů nastaly, kdy v první etapě byly diskuse vlastně mezi samotnými kraji, jestli by to měly být právě ony, kdo má přezkoumávat hospodaření jednotlivých měst a obcí.
***