(17.20 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Je to trošku díky tomu, že sněmovna nejedná až tak racionálně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomáši Kvapilovi. Ptám se, jestli někdo další má zájem vystoupit v rozpravě. Není tomu tak, rozpravu končím a ptám se, jestli má pan ministr zájem o závěrečné slovo. Ano. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já jsem si tady se zájmem vyslechl tu rozpravu a jsem zvědavý, jestli dostanu důtku. Ale ono i po tom, co tady vysvětlil pan kolega Kvapil, je situace přesně taková, jak zde zaznělo. Minulá schůze, jak zde říkal pan poslanec Hrnčíř, skončila 4. 11. - já to datum přesně nevím, ale čerpám z toho, co zde říkal on. Kdyby na této schůzi, tak jak bylo navrhováno, se zákon projednal, lhůta zkrátila, tak jak bylo navrženo, tak na této schůzi jsme mohli projednat druhé a třetí čtení. To bylo možné někdy v posledním týdnu v listopadu projednat. V Senátu mohla být tato věc projednána na schůzi, která probíhala v prvních 14 dnech v prosinci bez jakýchkoli problémů. Prezident republiky podle ústavy má 15 dnů na podpis, což bychom stíhali, i kdyby se využila celá lhůta, někdy kolem 25. prosince, a Sbírka zákonů v té době samozřejmě vychází, bude vycházet ještě někdy kolem 29. - 30. prosince. Ta věc stihnutelná byla.
Pokud jde o samotnou podstatu, ten problém vznikl přece někde jinde. Problém vznikl v tom, že v roce 2000, když jsme v této sněmovně projednali nový zákon o matrikách, byla přece představa taková, že dojde příslušnými právními akty, konkrétně i vyhláškou Ministerstva vnitra, ke snížení počtu matričních obvodů tak, aby počet matričních událostí na každé matrice měl poměrně vysoký počet, aby kvalita výkonu státní správy byla poměrně velká. Tím by z těch více než 1200 matričních úřadů bylo matričních úřadů méně a samozřejmě, že větší obce, které mají větší počet matričních událostí, s tím nemají problém jako ty malé. Jakmile jsme se snažili realizovat tuto koncepci, byl poměrně velký tlak na to, abychom ty tradiční matriční úřady, které mají matriku několik set let a v současné době mají malé množství matričních událostí, tak abychom z těchto tradičních důvodů u nich matriky nerušili. My jsme tomu vyšli vstříc a tím vznikl celý ten problém, že zůstaly i malé matriční úřady nebo matriční úřady i na poměrně malých obcích, které pak nedokázaly této zákonné povinnosti dostát.
Pokud jde o problematiku okresních matrikářů, tady již bylo řečeno, že je to věc, kterou řeší tento návrh zákona, takže té výtce příliš nerozumím.
Pokud jde o odebrání osobního ohodnocení, je to docela svěží myšlenka, nicméně bohužel členové vlády nemají žádné osobní ohodnocení. Ze zákona pouze předseda vlády může členům vlády dát odměnu, a musím vás upozornit na to, že za čtyři roky, co jsem ve vládě, jsem takovou odměnu od předsedy vlády neviděl stejně jako nikdo jiný z členů vlády, což není nepochybně výrazem nedůvěry premiérů k členům vlády, ale je to výrazem toho, že hospodaření s veřejnými prostředky myslíme vážně a nechceme zbytečně utrácet.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru vnitra Stanislavu Grossovi. Jestli pan zpravodaj chce se závěrečným slovem? Ano, reaguji na poznámku z místa pana místopředsedy vlády Stanislava Grosse. Pan kolega Kvapil přednesl v rozpravě návrh na zkrácení o 20 dnů. Pan zpravodaj?
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Konstatuji, že v rozpravě vystoupili celkem dva poslanci a kromě exkursu pana kolegy Hrnčíře ke mzdovým otázkám členů vlády padl pouze jediný hlasovatelný návrh, a to návrh kolegy Kvapila na zkrácení lhůty o 20 dnů. Nepadl návrh ani na zamítnutí, ani na vrácení zákona k dopracování předkladateli, čili měli bychom rozhodnout hlasováním o přikázání výborům a o zkrácení lhůty.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji, za shrnutí rozpravy a mohu konstatovat, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování. Já se vás pokusím přivolat do sněmovny. odhlásím vás a požádám vás o novou registraci.
O přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí rozhodneme v hlasování číslo 887, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 887 z přítomných 120 pro 117, proti nikdo.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty k projednání o 20 dnů. Zahájil jsem hlasování číslo 888. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 888 z přítomných 121 pro 104, proti 14. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a projednávání ve výborech jsme zkrátili o 20 dnů. Děkuji panu ministru vnitra a místopředsedovi vlády Stanislavu Grossovi, zpravodaji panu poslanci Haškovi a končím bod č. 65.
Pokračujeme bodem č. 66 podle schváleného pořadu schůze. Tímto bodem je
66.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti
České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona
č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb.,
o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., a zákona č. 179/2003 Sb., a zákon č. 171/1991 Sb.,
o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby
a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 433/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy Milan Šimonovský a žádám zároveň pana poslance Kapouna, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, předložený návrh novely zákona 77 vznikl jako reakce na nález Ústavního soudu ze dne 19. února 2003, v němž Ústavní soud rozhodl o zrušení některých ustanovení tohoto zákona, a dalším cílem novely bylo vytvoření právní základny umožňující pokračování již započaté privatizace zbytného majetku bývalé státní organizace České dráhy.
Ústavní soud svým nálezem rozhodl o zrušení některých ustanovení zmíněného zákona k datu 31. 10. 2003 a to byl také důvod, proč tento zákon v Poslanecké sněmovně již je od září letošního roku. Bohužel se dostal na pořad jednání až dnes. K tomuto datu také zrušil i přílohu č. 1 tohoto zákona, která obsahuje výčet majetku tvořícího železniční dopravní cestu a navazuje tak na zákonnou definici pojmu "železniční dopravní cesta".
Při řešení stavu nastalého nálezem se ukázalo, že zrušením výše zmíněných ustanovení, jež se týkala jedinečných právních skutečností souvisejících se založením akciové společnosti České dráhy, se nic nezměnilo na skutečnosti, že na základě platného znění zákona došlo platně ke vzniku akciové společnosti.
***