(16.20 hodin)
(pokračuje Špidla)
Vnitrostátně i mezi přistupujícími zeměmi jsou diskutovány dopady prodloužení lhůt ochrany údajů, avšak naráží se na zcela protichůdné argumenty ze strany výrobců generik na jedné straně a výrobců inovačních přípravků na straně druhé. Aby věc byla srozumitelnější, nikoliv obecně pro interpelujícího poslance, protože tady nepochybuji, že je mu to zřejmé, ale předpokládám, že se na interpelace dívají také lidé venku, prostě když se vyvine nový lék, tak jsou určité náklady. A proto jsou ochranné lhůty, které mají výrobci tohoto nového léku zajistit, aby se mu náklady vrátily. Kdyby lhůta nebyla vůbec, velmi by to zabrzdilo vývoj nových léčiv.
Je zřejmé, že v prostředí Evropské unie nebude akceptovatelné významné zkrácení lhůty pro ochranu údajů, zejména v povinné centralizované proceduře, protože jde o jedinou oblast léčivých přípravků v EU zatím sladěnou z pohledu volného pohybu zboží. Je třeba si také uvědomit, že pokud by se stanovila lhůta ochrany údajů v národní proceduře, tedy proceduře vzájemného uznávání, na šest let, zachovala by se doba deset let pro volitelnou centralizovanou proceduru, budou výrobci registrovat nové přípravky pouze centralizovanou procedurou a pro registraci generik s ochranou lhůtou šesti let nebudou k dispozici originální přípravky. Vznikla by asi též výrazná nerovnováha ve prospěch centralizovaných regulačních postupů Evropské unie s možným dopadem pro výrobce České republiky, u kterých lze zatím předpokládat spíše využívání národních procedur.
Jak již vyplynulo z jednání s Evropskou komisí, jakékoliv návrhy na zkrácení lhůty ochrany údajů nebo přechodného období je třeba doložit podrobnými rozbory dopadu prodloužených lhůt ochrany údajů na systém zdravotního zabezpečení či státní rozpočet České republiky. A je třeba se připravit na situaci, že tyto rozbory budou pečlivě analyzovány. V tomto směru zatím nejsou k dispozici žádné relevantní údaje, které by bylo možné obhajovat. Vývoj návrhů nové legislativy je podrobně sledován, je však třeba vyčkat dopracování textu, který se v těchto dnech co chvíli mění, a také vyhodnocení podkladů dodaných výrobci. Teprve po této analýze všech aspektů bude Česká republika, pokud to bude situace vyžadovat, žádat o výjimku.
Doufám, že jsem tímto dostatečně objasnil poslední vývoj při vyjednávání ohledně novelizace evropské legislativy v oblasti farmak v orgánech Evropské unie, včetně objasnění pozice České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane premiére. Pan kolega Zahradil využije své možnosti položit doplňující dotaz.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, pane předsedající. Jenom abychom si to srozumitelně ujasnili - znamená to, co tady pan předseda vlády přednesl, že Česká republika se v zásadě staví pozitivně k takzvané variantě osm plus dva jakožto kompromisní variantě mezi dvěma extrémními variantami, z nichž jedna je známa pod názvem deset plus jedna a druhá je známa pod názvem šest plus nula? Pokud je tomu tak, samozřejmě nic proti tomu nemám. Myslím si, že to je v zásadě rozumný postoj. Pouze konstatuji, že pokud je tomu tak, potom paní ministryně zdravotnictví Součková svým podpisem Milánské deklarace, která propaguje právě variantu šest plus nula, jednala jaksi v rozporu s oficiálním názorem vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: K prvé části tvrzení konstatuji ano, je tomu tak. Vycházíme z toho, že přijatelným kompromisem je varianta osm plus dva s národní procedurou osm plus nula. To je výchozí pozice. Pokud jde o podpis Milánské deklarace, dlužno říci, že nebyl stanoven mandát vlády, to znamená, paní ministryně měla možnost se rozhodovat podle situace a úsudku. Je pravdou, že Česká republika uvažovala jako o výhodnějším řešení o kratších lhůtách. Proto jsme směřovali k pokusu vytvořit jistý tlak, který se ovšem ukázal jako bezvýznamný, a proto jsme hledali jinou podobu kompromisu. A tato se zdá být prosaditelná.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní má slovo pan kolega Hynek Fajmon, který interpeluje předsedu vlády Vladimíra Špidlu ve věci sazby DPH na stavební práce. Prosím.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, pane premiére, nedávno jsem se během poslaneckého dne sešel se skupinou starostů z obce Dymokury a okolních obcí. Diskutovali jsme o otázkách spojených s činností těchto obcí, mimo jiné také o otázce financování veřejných akcí těchto obcí. Došli jsme také k otázce zvyšování sazby DPH na stavební práce. Páni starostové se mě dotazovali, jak přesně to bude se zvyšováním sazby DPH na stavební práce související s bydlením, respektive kde přesně bude stanovena hranice mezi tím, co ještě bude nadále hrazeno, tedy zdaněno, pětiprocentní sazbou, a co dvaadvacetiprocentní sazbou.
Tady se dostáváme k velmi důležité otázce, kdy vlastně budou muset v příštím roce obce hradit daleko vyšší ceny za stavební práce v důsledku vstupu do Evropské unie. Starostové se chtějí včas rozhodnout, jakým způsobem směřovat své obecní prostředky tak, aby byly co nejefektivněji využity. Proto se vás chci zeptat, pane premiére, co všechno bude zahrnuto do kategorie stavební práce související s bydlením. Budou to i například kanalizační, vodovodní přípojky a podobné věci, které obce budují pro své občany? Budou to věci související s dodávkami plynu a podobně? Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážené poslankyně, vážení poslanci, po vstupu České republiky do Evropské unie by se měla u staveb a stavebních prací tak, jak je uvedeno ve vládním návrhu zákona o DPH, sněmovní tisk 496, uplatňovat základní sazba daně, to je podle návrhu 22 %. Při vyjednávání podmínek vstupu do Evropské unie si Česká republika vyjednala z výše uvedeného pravidla výjimku po přechodné období do roku 2007, která se týká bytové výstavby, u které můžeme po dobu trvání této výjimky uplatňovat sníženou sazbu daně, to je podle návrhu ve výši 5 %.
Pokud by Evropská komise mezitím rozhodla o možnosti zařazení bytové výstavby do přílohy H šesté směrnice Evropských společenství, kde jsou uvedeny výrobky a služby, u nichž mohou členské státy uplatňovat sníženou sazbu daně, mohla by Česká republika i po 1. 1. 2008 uplatňovat u bytové výstavby sníženou sazbu daně. V uvedené příloze je v současné době uvedena pouze sociální bytová výstavba. Konstatuji tedy, že sociální bytová výstavba bude moci uplatňovat sníženou sazbu daně i po 1. 1. 2008. Čili pokud budou páni starostové a dámy starostky rozvíjet výstavbu sociálních bytů, tato výstavba bude daňově podpořena.
Vymezení bytové výstavby, u které bude možné uplatnění snížené sazby daně, je navrženo ve výše uvedeném vládním návrhu zákona o DPH s navrhovanou účinností od 1. 5. 2004. Podle návrhu tohoto zákona by se měla snížená sazba daně uplatnit u dodání bytového domu, rodinného domu a bytů jako součástí těchto domů, a to i nedokončených, včetně stavebních a montážních prací spojených s jejich výstavbou a rekonstrukcí, modernizací a opravami, včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jakou součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, s výjimkou trvale instalovaných zařízení a strojů. Trvale instalovanými zařízeními a stroji se pro účely zákona DPH podle uvedeného návrhu rozumí zařízení nebo stroje, které jsou pevnou součástí stavby, ale podle zákona o daních z příjmů jsou zařazeny do jiné odpisové skupiny než stavba.
***