(14.50 hodin)
(pokračuje Krákora)

V České republice neexistuje termín "požadavek ženy na zajištění anonymity své osoby". V České republice též neexistuje termín "zvláštní zdravotnická dokumentace". Ta musí mít zvláštní přístup a zvláštní utajení nebo utajení. Musí být vedena odděleně a má k ní přístup pouze ošetřující lékař. Tato péče je v návrhu zákona hrazena ze zdravotního pojištění a hradí ji pojišťovna, kterou určí Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví pak zřizuje a vede registr zvláštní zdravotnické dokumentace, kterou zdravotnické zařízení povinně odesílá na Ministerstvo zdravotnictví. Osoby zpracovávající tyto údaje v registru Ministerstva zdravotnictví jsou povinny zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti je může zprostit pouze soud.

Důležitou součástí novely je změna zákona o matrikách, aby se osobní údaje matky na její žádost nedostaly do rodného listu dítěte. Tato popsaná problematika však má některé slabiny, či je dokonce v rozporu s mezinárodními úmluvami o právech dítěte, zákonem o státní sociální podpoře či zákonem o rodině apod. Tento předložený návrh by proto vyžadoval i komplexní novelu dalších zákonů týkajících se výše uvedených oblastí, ale i úhrady této péče zdravotními pojišťovnami k řešení problému zvláštní zdravotnické dokumentace a problematiky řízení a financování registru na Ministerstvu zdravotnictví.

V podstatě závěrem by se dalo říci, že myšlenka návrhu zákona není špatná, ale je v příkrém rozporu s některými úmluvami a zákony České republiky.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče, za vaši zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli dvě přihlášky, registruji třetí. Jako prvnímu uděluji slovo panu kolegu Maštálkovi, připraví se paní poslankyně Dostálová, po ní pan kolega Janeček.

 

Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, navážu na slova zpravodaje. I já sdílím jeho názor, že úmysl předkladatelů byl více než bohulibý a že úprava v této oblasti je nepochybně potřebná. Ale sdílím i jeho kritické poznámky, které bych chtěl doplnit, a závěrem podat v souvislosti s nimi i návrh na náš možný další postup.

Za prvé se domnívám stejně jako zpravodaj, že návrh zákona je v rozporu s mezinárodními úmluvami, specificky s Úmluvou o právech dítěte, která v článku 7 stanovuje právo dítěte na státní příslušnost, právo mít své rodiče a právo pečovat o dítě. Úmluva o právech dítěte v článku 8 dále stanoví respektovat právo dítěte na zachování totožnosti a na státní příslušnost. Podle ustanovení článku 13 a 46 této úmluvy o minimální normě sociálního zabezpečení je nutno poskytnout zaměstnaným po určitou dobu nemocenskou a peněžitou pomoc v mateřství, a to i když se o dítě přestanou starat. Podle Listiny základních práv a svobod mají děti právo na rodičovskou péči a výchovu.

Za druhé podle mého názoru návrh zákona neřeší práva a postavení otce dítěte.

Za třetí návrh neupravuje komplexně problematiku utajovaných porodů a zasahuje např. do zákona o rodině, o státní sociální podpoře a dalších, což bylo zmíněno i panem zpravodajem.

Za čtvrté. Podle současného systému by nedošlo k úhradě zdravotní péče zdravotnickému zařízení, neboť by nebylo známo rodné číslo matky, a pojišťovna by tudíž zdravotní péči nemohla uhradit.

Za páté. K vedení zvláštní zdravotnické dokumentace musí mít přístup nejenom ošetřující lékař, ale i další, např. konziliární lékaři, zdravotní sestry, porodní asistentky i jiní zdravotničtí pracovníci v rámci zajištění komplexní péče o matku a dítě, což novela neošetřuje.

Za šesté. Návrh, pokud by byl realizován, by nejspíše vedl k nárůstu utajovaných porodů u cizích státních příslušnic v České republice.

Za sedmé. Návrh zákona počítá se zřízením a vedením registru na Ministerstvu zdravotnictví, ale není finančně vyčíslen dopad na státní rozpočet.

Uvedl jsem sedm výtek k této novele. Opakuji, že si vážím práce navrhovatelů, nicméně po zvážení všech těchto kritických připomínek chci navrhnout zamítnutí této novely zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má nyní paní kolegyně Dostálová, připraví se pan kolega Janeček.

 

Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, původně jsem k tomuto bodu nechtěla ani vystupovat, ale vzhledem k tomu, že tady pan předkladatel vzpomněl minulou snahu v minulém volebním období předložit návrh zákona o utajovaných porodech, tak bych se přece jenom ráda k tomuto návrhu, který zde dnes leží v Poslanecké sněmovně, přece jenom vyjádřila.

Jsem ráda, že diskuse tady opět je, a byla bych velice ráda, kdyby tento návrh prošel do druhého čtení. Návrh minulý, který se zde podával, byl návrhem ne o utajovaných porodech, ale byl návrhem o anonymních porodech, a tak jak jsem si zjišťovala minule v Poslanecké sněmovně, tak napříč politickým spektrem k němu byly výhrady, protože byl daleko radikálnější, byl razantnější, neřešil možnost diskrétního uchovávání dokumentace.

Já jsem návrh spolu se svými kolegyněmi podávala také z toho důvodu, že v praxi už tato záležitost funguje, např. ve Francii, a myslím si, že s tím mají dobré zkušenosti. Diskuse velmi intenzivní se vede v Rakousku, vede se v Německu. V Německu dokonce existují místa, kde matka může odložit své dítě do schránky, tzv. baby cab (?), a zabránit tomu, aby dítě bylo pohozeno, odloženo, nalezeno v kontejnerech atd., jako se děje u nás. Proto považuji za nesmírně důležité, že kolegové předkladatelé s tímto návrhem dnes přicházejí, a já doufám, že v této Poslanecké sněmovně se najde vůle pro to, abychom se zabývali ve druhém čtení seriózně diskusí na toto téma.

Mám jeden problém a ten se týká toho, jakým způsobem se k tomu staví vláda, jakým způsobem se staví vláda minulá a vláda dnešní. Jestliže dnes a denně čteme v našem tisku a vidíme ve zprávách ty případy, které se stávají, tak mě mrzí, že vláda, která vládne celým aparátem úředníků, právníků, odborníků lékařů, tuto situaci ignoruje. Pořádali jsme na půdě Poslanecké sněmovny spolu s kolegyněmi seminář. Měly jsme tam spoustu odborníků, pediatrů, bavily jsme se o možnostech založení jakéhosi genofondu, kde by se dali dohledat rodiče takto narozeného dítěte. Možností je řada. Ale já si nemyslím, že je to v moci poslanců a poslankyň, připravit fundovaně návrh na takové úrovni, aby hladce prošel touto sněmovnou. Myslím si, že to je věc, kdy vláda selhala a selhává a opakovaně neřeší situaci, kterou se chtějí poslanci zabývat, a proto budu velice ráda, vážení kolegové, když tento návrh podpoříte, protože moji kolegové i já se určitě k tomuto návrhu připojíme a budeme chtít diskutovat ve druhém čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má nyní pan kolega Janeček.

 

Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rád, abychom se chvíli vážně zamysleli nad problematikou, která zde byla otevřena. Když poslouchám onu argumentaci, onu právní argumentaci, tak mám pocit, že se jedná o pokus, aby právo zvítězilo nad zdravým rozumem. Tuto zkušenost bohužel už pochopila řada aktivit v zemích kolem nás, které mají stejné právní prostředí a stejné právní podmínky jako u nás, a přesto si zodpovědní lidé našli cestu, a jak zde má předřečnice správně řekla, využívají možnosti odkládání dítěte, abych tak řekl, mimoprávním způsobem. Já těmto institucím a těmto ženám za tuto statečnost děkuji. Je to krok správným směrem a naší povinností není donutit ženu, aby v obrovském stresu pohodila dítě do popelnice a my bychom si mohli říci, ano, je to podle zákona, a teď ji můžeme potrestat. Naším úkolem je zbavit ji těchto stresů, zbavit ji těchto podmínek. Já jsem při předkládání prvního zákona vzpomínal to, že naše společnost není k rodinám a k mateřství nakloněna příznivě.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP