(15.30 hodin)
(pokračuje Kühnl)
Tam je ta dělicí linie, nikoliv mezi politickými proudy a politickými stranami.
Argumenty proti návrhu, jehož jsem spolu předkladatelem, byly různorodé. Některé se zabývaly analogiemi, skutečností, že ve většině zemí Evropské unie v nějaké podobě v trestním právu pomluva, difamace - jmenuje se to různě - je zahrnuta. K tomuto argumentu snad jen tolik: Ano, to je pravda, ale neznamená to, že to tam musíme mít my, v trestním právu.
S dovolením, dám vám nyní příklad. Když si vezmete, že třeba v německém právu, nikoli trestním, v rakouském právu tradičně existuje zákon, který má strašný německý název, jmenuje se Ladenschlussgesetz, zákon, který stanoví dobu otvírání, respektive zavírání obchodů, zákon podle kterého si dneska po půl sedmé, dříve po šesté hodině, v Rakousku ve všední den nekoupíte už ani láhev minerálky, ani chleba, a od sobotního poledne do pondělního rána totéž - ty zákony existují a nikoho u nás nenapadlo podobný zákon udělat. Zaplať pánbůh. Jinými slovy to, že někdo něco má v zákonech, ještě neznamená, že je správné a nezbytné, abychom to měli i my.
K argumentaci byla použita také Listina práv a svobod. Dámy a pánové, Listinu práv a svobod je potřeba brát velmi vážně. V té listině je zakotveno, nevím to teď zpaměti, asi 180 různých práv. Podívejte se do té listiny, kolik z těchto práv je dnes chráněno trestním právem. Kdyby platilo to, co tady bylo o listině v této souvislosti řečeno, museli bychom udělat trestní paragrafy na všechna ta mnohdy deklaratorní práva Listiny práv a svobod. Listinou se prostě argumentovat nedá.
Domnívám se také, že musím připomenout jednu zajímavou skutečnost. Předtím, než jsme začali před obědem projednávat tento návrh zákona, jsme projednávali jiný návrh zákona. Návrh zákona, který je v jasném a explicitním rozporu s Listinou práv a svobod, s ochranou vlastnictví. Tento zákon byl propuštěn do druhého čtení, přestože o něm tady předseda KDU-ČSL z tohoto místa řekl, že si nedovede představit, že v parlamentu, ve kterém má většinu vládní koalice, takový zákon může nakonec projít. A já se velmi k těmto slovům připojuji. Domnívám se tedy, že bychom, když už, měli s tou listinou zacházet ve všech případech stejně. Znovu tedy zdůrazňuji a opakuji, že argumentovat ochranou práv zakotvených v Listině práv a svobod v tomto případě nelze.
Co je ale cílem ochrany osob před pomluvou v našem právním řádu? Cílem musí být účelná ochrana před pomluvou jako takovou, a satisfakce. A já se musím ptát: dává takovou satisfakci trestní právo? Odpověď je jednoznačná, že nikoliv. Trestní právo je pouhou pomstou tomu, kdo pomlouvá, na místě toho, kdo je pomlouván, ze strany státu. Trestní právo prostě uloží trest, v našem případě dokonce i vězení, za pomluvu, případně trest peněžitý, neposkytuje žádnou skutečnou ochranu, a už vůbec žádnou satisfakci. Občanské právo v této oblasti ochranu a satisfakci poskytuje, ale neúčinně v naší dnešní úpravě. Neúčinně proto, že ta soudní řízení trvají velmi dlouho, a opravdu když za dva roky takové řízení někdo i vyhraje, tak jediným výsledkem té povinné omluvy, zveřejněné například v novinách, že se znovu připomene ta pomluva jako taková. A je to vlastně horším výsledkem pro pomlouvaného, než kdyby nebyla satisfakce žádná.
Znamená to proto, že jsme se rozhodli, my, předkladatelé tohoto návrhu, do občanského soudního řádu zabudovat, resp. navrhnout zabudování povinnosti, aby soudy rozhodly do 60 dnů od podání příslušného návrhu v této věci, protože jedině tak je možné zajistit ochranu účinnou a poskytnout skutečnou satisfakci. Případné zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení nebude znamenat nic jiného než znemožnění této účinné satisfakce, protože právě v této povinné lhůtě ta účinnost je skutečně obsažena.
Pokud, dámy a pánové, propustíme tento návrh zákona do druhého čtení, můžeme dosáhnout všech těch cílů - a já uznávám, že zaslouží diskusi - které tady byly nadneseny. Je přece docela dobře možné ve druhém čtení zachovat z toho návrhu to, co je, ať již všeobecně, nebo možná většinově přijímáno, to je vyškrtnutí pomluvy státního orgánu, protože snad takový majestát už nemusíme u nás zachovávat, je možné přidat do občanského soudního řadu onu nepřekročitelnou lhůtu, a je-li to vůle sněmovny, je možné zachovat ten obecný trestní paragraf, jestliže chcete, v zákoně.
Jestliže nepropustíme tento zákon do druhého čtení nebo ho vrátíme předkladatelům, nedosáhneme vlastně ničeho, protože až sem přijde znovu v případě vrácení, bude se znovu hovořit o tom, že vláda již má na stole celou novelu trestního zákona, která ve skutečnosti do parlamentu přijde možná až někdy koncem příštího roku. Je to tedy práce zhruba na dva roky dopředu, a s tím odůvodněním, že už se tomu blížíme, bude ten zákon znovu smeten.
Já vás tedy prosím, abyste na základě této argumentace propustili tento návrh do druhého čtení, a jsem přesvědčen, že v rámci druhého čtení a hlasování ve třetím čtení najdeme dostatečnou shodu tak, aby všechny argumenty, které zde padly, byly uspokojeny. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má ještě pan kolega Vojtěch Filip. Snad o něm budu moci prohlásit s definitivní platností, že je posledním přihlášeným do rozpravy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, kdyby tento příspěvek přednesl někdo jiný, tak by byl mediálně velmi zajímavý. Ale vzhledem k tomu, že ho přednesl pan kolega Kühnl, který má právnické vzdělání, považuji jeho vyjádření za čirou demagogii. Protože on přece velmi dobře ví, že té satisfakce se dá skutečně dojít v adhezním řízení, které skutečně je součástí trestního řádu. Ale takový návrh tato novela trestního zákona neobsahuje. Myslím si, že pokud na něco mohl svým příspěvkem reagovat, tak je to snad na to, že podporuje vrácení navrhovatelům k přepracování. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegyně a kolegové, toto bylo poslední vystoupení v rozpravě, kterou tímto končím. Dávám možnost vystoupit nejprve zástupci navrhovatelů se závěrečným slovem, panu kolegovi Křečkovi.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, po této argumentační smršti, kterou tady třetí hodinu posloucháme, nenalézám odvahu opakovat body tohoto zákona. Nicméně s potěšením konstatuji, že se navrhovatelům podařilo sjednotit sněmovnu přes hranice politických názorů, což v dnešních smutných dobách není zase výsledek tak špatný. Takže s pokorou očekávám rozhodnutí sněmovny o této zákonné předloze. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Abyste nedostal přezdívku "Křeček sjednotitel".
Děkuji panu poslanci Křečkovi, slovo má pan zpravodaj.
Poslanec Miroslav Pátek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v debatě mimo úvodních slov zpravodaje a závěrečného slova zástupce předkladatelů zaznělo celkem šestnáct diskusních příspěvků. Byl zde prezentován návrh na zamítnutí, neprojde-li, návrh na vrácení předkladateli k dopracování, neprojde-li ani jeden z těchto návrhů, prodloužení lhůty ve výboru o 20 dní.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Budeme hlasovat, jestli dovolíte v opačném pořadí. Nejprve návrh na vrácení a poté případně návrh na zamítnutí. Děkuji.
Kolegyně a kolegové, prosím abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, já jsem vás odhlásil na žádost z pléna.
Přikročíme k hlasování nejprve o návrhu vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování.
***