(10.20 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě se hlásí do rozpravy pan poslanec Alexander Černý.
Poslanec Alexander Černý: Děkuji, pane předsedo. Nemohu si neodpustit jen drobné upřesnění. Já jsem hovořil o stovkách, nikdy jsem nepoužil termín osm set, a pokud vím, nikdy české letectvo nemělo více než 600 letounů. Bojových bylo na vrcholu maximálních počtů kolem 450, ale jestli jsem se zmiňoval o období poloviny minulého desetiletí, a tehdy jsem hovořil ještě o desítkách nadzvukových letounů, tak jsem netušil, že v polovině 90. let byl v České republice na vrcholu komunismus.
Děkuji, pane premiére, za upřesnění. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Táži se, jestli ještě někdo chce vystoupit v rozpravě. Pan ministr obrany, prosím.
Ministr obrany ČR Miroslav Kostelka: Pane předsedo, pane premiére, dámy a pánové, nechtěl bych už skutečně hovořit, ne proto, že je to diskuse o armádě, mám diskuse o armádě rád. Ale musím jenom reagovat na některá slova.
Měli jsme skutečně zhruba 800 létajících aparátů, když do toho potom počítám letadla i vrtulníky, 4500 tanků a přes 1000 obrněných transportérů. Ale to teď není podstatné. Podstatné je, že si myslím, že armáda není devastovaná a že devastovaná nebude. A musím se zastat těch lidí, kteří jsou skutečně dobře vycvičeni a připraveni plnit své úkoly.
Tomu, že reforma nebyla projednávána ve sněmovně, také přece nikdo nemůže věřit. Navštívil jsem samozřejmě klub ČSSD, byl jsem v klubu KSČM, byl jsem v klubu KDU-ČSL, neuspěl jsem v klubu ODS. Výbor jsem se snažil také vždycky informovat, a myslím si, že docela objektivně.
Teď je tady prostě taková situace. Neumím si představit, že teď zruším letiště Kbely, protože není kde působit s letadly, která máme. Letiště Ruzyně nám bohužel zatím nepatří, i když o tom jednáme. Přesunout letadla kamkoliv jinam si neumím představit, to by znamenalo zase zvýšené náklady na přelety do Ruzyně, protože asi nepředpokládám, že prezident nebo vláda či ústavní činitelé, mezi něž patří i poslanci, budou odlétat třeba z letiště Pardubice nebo z Náměště či z Čáslavi.
To je otázka jiná. Ale s letištěm Kbely samozřejmě určité záměry jsou a záleží na tom, jak dopadneme v jednání o letiště Ruzyně.
Chtěl bych velmi poděkovat všem, kteří armádu podporují v těchto dobách. Domnívám se, že reforma armády proběhne. Domnívám se, že budeme mít armádu sice menší, ale možná efektivnější než nějaké masové jednotky. K tomu je samozřejmě potřebné doplnit deficit, který armáda má ve výzbroji, v kvalitě výzbroje, ale i v kvalitě lidí a její profesionalizaci.
Myslím si tedy, že vám všem mohu poděkovat za vaši starost o armádu. Průběžně budeme informovat Poslaneckou sněmovnu o průběhu reformy i o všech věcech, které se mohou ještě v některých případech, ale velmi dílčích, změnit. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Miloš Melčák.
Poslanec Miloš Melčák: Pane předsedající, bohužel jsem čekal, že někdo, ať již pan premiér, či ministr obrany, mi odpoví, alespoň v jakémsi záměru ve výhledu, co tedy s přerovským letištěm bude. Jestli bude zakonzervováno, kdo ho bude hlídat, protože profesionálové asi těžko, soukromé civilní bezpečnostní agentury jsou také dost drahé. Mám skutečně zájem na tom, aby přerovské letiště nedopadlo tak jako mnohá letiště, která už bohužel letišti nejsou.
Odpovědi jsem se tedy nedočkal. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dočkáte se jí možná nyní ve vystoupení pana ministra obrany. Prosím, pane ministře. (Velký hluk v jednací síni.) Prosím o klid, aby bylo slyšet vystoupení pana ministra.
Ministr obrany ČR Miroslav Kostelka: Pane poslanče, omlouvám se, na to jsem zapomněl.
Letiště Přerov může dopadnout různě. Při jednání s místním zastupitelstvem jsme v podstatě řekli, že do doby, dokud tam vojáci budou, budeme podporovat vytvoření třeba smíšeného leteckého provozu. Máte čas minimálně tři roky najít formu provozu tohoto letiště. A nemusí být přece vždycky závislá na vojácích. Pokud tam skutečně vojska nebudou, tak se letiště třeba předá městu - vždyť se předalo městu Hradec Králové letiště v Hradci, které je daleko větší a daleko infrastrukturně náročnější. Řešení tady samozřejmě jsou.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Nyní si dovolím rozpravu ukončit, s tím, že dám slovo ještě paní místopředsedkyni Miroslavě Němcové, kterou bych také rád požádal, aby nám sdělila, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. (Stále hluk v jednacím sále. Předseda PSP zvoní.) Prosím o klid a zároveň prosím o návrh.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji ještě jedou za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěla abych v tuto chvíli vznést návrh na usnesení Poslanecké sněmovny. Tento návrh bude znít takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí premiéra Vladimíra Špidly na interpelaci ve věci rušení 32. základny taktického letectva v Náměšti nad Oslavou."
Žádám-li o to, aby byl vysloven nesouhlas s touto odpovědí, musím také uvést důvody, které mě k této žádosti vedou, víceméně zrekapitulovat průběh událostí v Náměšti nad Oslavou.
Chtěla bych uvést za prvé. Existuje usnesení vlády České republiky z 13. listopadu 2000 č. 1140, v němž vláda schválila koncepci výstavby profesionální armády v České republice. Vojenská základna v Náměšti nad Oslavou je v komentáři k tomuto usnesení uváděna jako perspektivní.
Za druhé. V únoru 2003 se v Jihlavě konalo oficiální setkání se zástupci Ministerstva obrany České republiky. Vojenská základna v Náměšti nad Oslavou zde byla představena jako pilotní projekt reformy ozbrojených sil. Jako cílový stav uvádí tento projekt 1600 zaměstnanců a celkovou hodnotu investic do roku 2008 ve výši 3,8 mld. Kč. K tomuto setkání byla uspořádána tisková konference.
Za třetí. Pan starosta Náměště nad Oslavou ve chvíli, kdy došlo zhruba na začátku července ke změně vládní strategie, o tomto kroku nebyl vůbec oficiálně informován. Přitom jde o krok, který zcela zásadním způsobem, jak jsem řekla, ovlivní život města a širokého okolí. Dovolte mi, abych vám sdělila, že Náměšť nad Oslavou má 5000 obyvatel, a jistě si umíte představit, že 1600 zaměstnanců letecké základny je počet, který není zanedbatelný. Město podniklo řadu aktivních kroků, aby na základě slibů, které od vlády postupně dostalo, vyhovělo požadavkům, které budou kladeny na infrastrukturu, sociální síť, školská zařízení, podnikatelské zázemí, správní zajištění velké agendy související s takovým nárůstem obyvatel a investic.
Za čtvrté. Informováno nebylo ani vedení kraje. Jde o zcela bezprecedentní aroganci směrem k zastupitelské vrstvě, která zodpovídá za rozvoj kraje, vypracovala důkladné plány rozvoje tohoto regionu, v nichž samozřejmě strategickou roli hrála přítomnost a slibovaný rozvoj vojenské základny v Náměšti nad Oslavou.
Za páté. Do projektu rozšíření této posádky byli zapojeni i specialisté NATO. Existuje plán finanční spoluúčasti tohoto vojenského uskupení na investicích do vojenské základny v Náměšti nad Oslavou. Komise velitelství NATO, která byla v Náměšti několikrát, naposledy v dubnu roku 2003, tyto investice potvrdila. Mělo jít o páteřní letiště NATO.
Za šesté. Letecká základna je po Jaderné elektrárně Dukovany druhým největším zaměstnavatelem v regionu. Nynější nezaměstnanost v této části republiky, nebo regionu, přesněji řečeno, je 12 %. Pokud by došlo k úplné útlumové fázi, kterou vláda v červenci představila, tento nárůst by byl o 10 % ještě vyšší. Tato obava byla zcela reálná a kroky, které bylo nutno učinit, jsme učinili s mými kolegy z ODS okamžitě ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli o tomto plánu vlády.
Za sedmé. Letecká základna je velmi důležitou součástí záchranného systému kraje. Speciální úkoly má stanoveny na ochranu Jaderné elektrárny Dukovany.
Za osmé. Absolventi vojenských škol byli příkazem posláni sloužit do Náměště, kde ale ihned dostali výpověď, protože základna byla uváděna do útlumového spícího režimu. Tito mladí odborníci byli okamžitě na začátku své profesionální kariéry postaveni mimo jakoukoli regulérní soutěž personální uvnitř armády, která by umožnila, aby si Armáda České republiky ponechala nejkvalifikovanější odborníky.
Toto jsou důvody, pro něž jsem se obrátila na premiéra vlády České republiky a žádala jsem o zodpovědné stanovisko ke všem výše uvedeným bodům. Protože mám dojem, že jsem nebyla ujištěna o tom, že vláda ví, co chce dělat, a trvá na svém zatím posledním rozhodnutí, trvám já na tom, že hazarduje s životem stovky rodin, nekompetentně a nezodpovědně stále mění svá rozhodnutí a tím na dlouhá léta dopředu ohrožuje rozvoj celého regionu.
To je zdůvodnění mé žádosti na usnesení, tedy na usnesení, v němž by sněmovna odpověď premiéra na mou interpelaci zamítla. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)
***