(11.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Miroslavu Benešovi. Ptám se, kdo další chce vystoupit ve sloučené rozpravě. Není tomu tak. Sloučenou rozpravu ke všem třem bodům 55, 56 a 57 končím a o závěrečné slovo má zájem pan místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dámy a pánové, chtěl bych především požádat o podporu návrhu na zkrácení lhůty o 20 dnů. Domnívám se, že prostor, který budeme mít k dispozici, je dostatečný pro to, abychom posoudili všechny otázky, včetně těch otázek, které zde nastolil pan poslanec Beneš. Domnívám se, že právě otázka sdílených kompetencí by měla být předmětem diskuse na úrovni výborů Poslanecké sněmovny, a já jsem připraven respektovat názor Poslanecké sněmovny, který k této věci bude. Sdílené kompetence není věc, která by byla neobvyklá z hlediska systému naší státní veřejné správy, je to věc, která je obvyklá, je obsažena v celé řadě norem a je nyní otázkou, jaké sdílené kompetence by nově Celní správa měla převzít.
Celní správa již dnes některé sdílené kompetence vykonává. Ano, skutečností je, že tento návrh navrhuje, aby Celní správa posílila kapacity jiných správních orgánů tím, že by sdílela zejména kontrolní kompetence a posílila by právě v terénu některé kontrolní činnosti, na které se jiným státním úřadům nedostává sil a nedostává personální kapacity. Ale musím říci, že jsem připraven na velmi seriózní diskusi o tom, jestli takto nastavená míra sdílených kompetencí je v pořádku a jestli odpovídá představě Poslanecké sněmovny o koncepci dalšího vývoje státní a veřejné správy.
Pokud jde o otázku poboček, resp. celních úřadů, musím říci, že změna struktury Celní správy je reakcí na změnu po vstupu do Evropské unie. Tato změna se netýká jenom toho, že dojde ke zrušení fungování Celní správy na hraničních přechodech, kde od té doby bude fungovat pouze Police České republiky, resp. Cizinecká policie. Celní správa se datem vstupu do Evropské unie z těchto hraničních celních přechodů stahuje a bude nutno v budoucích měsících a letech vyřešit osud toho majetku, který tam je v celnicích, jakým způsobem s ním stát naloží, a je důležité, aby stát rozhodl rychle a s tím majetkem se naložilo efektivním způsobem.
Ale dochází také k výrazné restrukturalizaci a omezení agendy z hlediska výkonu pravomocí Celní správy uvnitř České republiky, ve vnitrozemí. A tak jak v minulosti byla rigidně nastavena struktura Celní správy, pak ten ekonomický život šel často svojí cestou. Souhlasím s tím, že pokud některé oblasti se velmi rozvinuly díky vládní politice investičních pobídek, díky podpoře průmyslových zón tam vznikly nové hospodářské aktivity, tak by stát na to měl reagovat a měl by hospodářským subjektům poskytnout maximální komfort. To tento návrh zákona umožňuje, protože definuje síť 40 celních úřadů a umožňuje přirozeně zachovat síť poboček. My počítáme s tím, že v budoucnu Celní správa bude osobní kontakt pro klienty poskytovat na zhruba 120 místech v České republice, čili v každém správním okrese bude alespoň jedna pobočka Celní správy. Jestliže tento návrh navrhuje zúžit počet celních úřadů jako takových, znamená to ovšem, že tam, kde se navrhuje v daném okresním městě zrušit celní úřad, zůstane zpravidla pobočka celního úřadu, a minimálně v každém okrese bude alespoň jedna pobočka celního úřadu. A jestli zde máme hospodářské oblasti, jejichž rozvoj byl založen politikou investičních pobídek, politikou podpory průmyslových zón, ať už ze strany obcí, nebo i státu, pak je zde možnost vytvořit pobočku, zřídit pobočku, a to pružným způsobem, který bude na rozhodnutí exekutivy a nebude vyžadovat projednávání v rámci legislativního procesu, který trvá skutečně velmi dlouho. To pokládám za důležité v tuto chvíli ještě říci, protože tím, jak je zákon koncipován, tak stanoví základní strukturu celních úřadů. Já se domnívám, že na to by měla mít legislativa vliv, to by měl parlament jednoznačně definovat, jaká bude základní struktura celních úřadů, tak pokud jde o politiku poboček a hustotu poboček. To je myslím věc, kde by Celní správa měla mít možnost pružně reagovat na situaci na trhu.
Ještě jedna poznámka, která se týká agendy Celní správy. Musím říci, že jsem velmi rád, že došlo v uplynulých letech k výraznému pokroku v oblasti elektronického styku se stranami. Pokud se podíváte na rozsah agendy, který Celní správa vykonává, a porovnáte ji s agendami jiných úřadů, např. finančních úřadů, úřadů práce a jiných úřadů státu, pak ten rozsah agendy, která je již dnes prováděna v podobě elektronické komunikace s klienty, je skutečně velmi vysoký a je nebývale vysoký ve srovnání s ostatními správními orgány. To je přirozeně dáno do značné míry tím, že partnery Celní správy jsou zejména podnikatelské subjekty, firmy, pro které komunikace v elektronické podobě je vcelku normální, běžnou záležitostí. Jsem velmi rád, že vývoj aplikací a technického zázemí a technických podmínek na straně Celní správy šel ruku v ruce s informatizací našich firem a že dnes již dochází k tomu, že většinu agendy, která je, je možno uskutečňovat, pokud o to klient má zájem, v podobě elektronické komunikace. Doufám v to, že další rozvoj užívání elektronického podpisu povede k tomu, že podíl elektronické komunikace v celní agendě se ještě zvýší. I to je situace, která nám umožňuje uvažovat o určité redukci a optimalizaci sítě míst, kde je Celní správa přítomna in persona, kde je Celní správa přítomna osobně.
Takováto situace a takovýto pokrok, musím říci, bohužel není v oblasti daňové správy, kde stav a míra elektronické komunikace není ještě takto vysoká, jako je u Celní správy. To je také jeden z důvodů, proč v oblasti daňové správy neuvažujeme o nějaké zásadnější nebo rozsáhlejší redukci stávajících finančních úřadů. Je to také dáno tím, že u daňové správy je přece jenom daleko větší dopad směrem k občanům, a tam je ta míra informatizace, vybavení počítačem, vybavení přístupem na internet daleko nižší než u firem, které tvoří klienty z pohledu Celní správy.
Poslední věc. Ve svém závěrečném vyjádření v tuto chvíli, ještě než sněmovna bude hlasovat, chtěl bych říci, že původní představa v oblasti Celní správy přirozeně byla v tom, že lidé, kteří budou muset odejít v důsledku vstupu do Evropské unie, najdou své místo v jiných státních institucích ve státní správě jako takové. To byla původní představa, která je přirozeně logická, je i myslím pochopitelné, že se Celní správa, odborová organizace v Celní správě snažila tuto věc, která nastane v Celní správě po vstupu do Evropské unie, řešit tímto způsobem.
Vláda ovšem v rámci strategie fiskální konsolidace, snižování výdajů státu, omezování počtu zaměstnanců státu schválila koncepci, která toto neumožní. I v oblasti Ministerstva financí, i v oblasti Celní správy dojde ke snížení počtu zaměstnanců a vstup do Evropské unie bude znamenat, že z Celní správy bude muset postupně odejít více než dva tisíce celníků, to znamená ze stávajících zhruba devíti tisíc zaměstnanců Celní správy se jejich počet sníží zhruba na sedm tisíc. To je poměrně dramatická změna, to je velký zásah do organismu Celní správy. Nebude jednoduché, aby se tito lidé vždy zorientovali na trhu práce, aby si vždy našli nové místo. My počítáme s tím, že toto relativně masivní propouštění z Celní správy bude doprovázeno určitým sociálním programem, který by měl být zaměřen zejména na vyšší kategorie celníků, na ty kategorie, které jsou z pohledu požadavků trhu práce nejvíce rizikové, ale rozhodně nelze Celní správu obviňovat z toho, že by se snažila za každou cenu zachovat stávající zaměstnanost tím, že hledá nějaké nové kompetence. Celní správa sníží počet svých zaměstnanců a myslím, že je to v zásadě logické, pokud dochází k takové změně jejího postavení v souvislosti se vstupem do Evropské unie.
***