(15.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Logicky padají i věty o zemědělství. Nicméně jinak kategorie ekonomické závislosti by se dala aplikovat na celou řadu jiných odvětví. Ale bohužel, protože palčivý problém je v zemědělství, proto padají slova o zemědělství. Snad to pan poslanec pochopí.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Konečně pan poslanec Jan Grůza a poté pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Jan Grůza: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte i mně několik slov k tomuto návrhu zákona. V emotivně laděném vystoupení zpravodaje tady zaznělo několik informací o tom, jak nás tento zákon posune na Balkán. Já se tady pokusím citovat z některých právních úprav zemí, které takzvaně leží na Balkáně.
Itálie. Právní úprava zpožďování plateb, vyhláška ze dne 9. října 2002 č. 231, provádí v Itálii směrnici Evropských společenství č. 200035 CE vztahující se k boji proti opožďování plateb v obchodním styku. Komunitární předpisy reagují na fakt, že právní úpravy i praxe platebního styku se v jednotlivých zemích liší. Značně poškozovány jsou zejména malé a střední podniky, protože průměrná doba úhrady v Itálii dosahuje 87 dnů oproti evropskému průměru 54 dnů. Vyhláška 231/2002 se vztahuje na všechny smlouvy mezi podnikatelskými subjekty, jakož i na smlouvy mezi podnikatelskými subjekty a veřejnou správou, uzavřené po 8. srpnu 2002, jež se týkají dodávky zboží nebo poskytnutí služeb. Vztahuje se na všechny výrobky, mezi nimi též na potraviny. Hlavní novinkou, již vyhláška zavádí, je automatické nabíhání úroků z prodlení od prvního dne následujícího po termínu splatnosti. Termín splatnosti je pouze u potravin podléhajících zkáze neměnný, a to je 60 dnů od dodání, převzetí zboží. U ostatních výrobků, služeb je termín splatnosti 30 dnů, jež ubíhají podle povahy obchodního případu ode dne obdržení faktury k převzetí zboží, služeb, přejímky, ověření, avšak může být smluvně prodloužen. Úroky z opožděné platby se počítají přičtením devíti procentních bodů u potravin podléhajících zkáze, sedmi bodů u ostatních výrobků, služeb v tzv. referenční sazbě.
Další země takzvaně na Balkáně - Německo. Vyhláška č. 147/2000 Spolkového kartelového úřadu, uplatňování § 20 odst. 4 věty 2 kartelového zákona, prodej pod nákladovou cenou. Podle § 20 odst. 4 kartelového zákona, což je v podstatě zákon proti omezování hospodářské soutěže, je zakázáno omezovat nepřiměřeným způsobem malé a střední podnikatele využitím silnějšího postavení na trhu. Za nepřiměřené omezování se nepovažuje příležitostná nabídka zboží a služeb prodávaných pod nákladovou cenou. To je věcně odůvodněné. Cílem tohoto předpisu je ochrana malých a středních podniků proti vytváření nedovolených překážek ze strany konkurentů se silnějším postavením na trhu. Názorným příkladem nedovoleného vytváření takových překážek je podle šesté novely kartelového zákona prodej pod nákladovou cenou, kterým se zabývá tento předpis. Tento zákaz ovšem neplatí všeobecně, ale vztahuje se pouze na podniky se silným postavením na trhu a rovněž na systematický a věcně neodůvodněný prodej pod nákladovou cenou. Záměr vytlačit konkurenci z trhu a trvalé narušování hospodářské soutěže nejsou podle názoru zákonodárců předpokladem pro problémy v oblasti kartelového práva. Důkazní břemeno pro věcné odůvodnění spočívá na podnicích, které prodávají pod svou nákladovou cenou. Tímto novým předpisem není uvedena v pochybnost volná tvorba cen. Nesmí také vést k tomu, aby zveřejnění nákupních cen vedlo ke zrušení platnosti soutěže o podmínky a ochranu obchodních tajemství.
Další země takzvaně na Balkáně - Francie. Výňatek z francouzského obchodního zákoníku. Článek L 420-2. Je to zákon č. 420 z 15. května 2001, článek 66, úřední věstník z 16. května 2001. Zneužití dominantního nebo významného postavení na vnitřním trhu některým podnikatelem nebo skupinou podniků se zakazuje v souladu s podmínkami stanovenými článkem L 420-1. Tato zneužití mohou zvláště spočívat v odmítnutí prodeje, společných prodejů nebo v diskriminačních podmínkách prodeje a oddělení vytvořených obchodních vztahů pouze proto, že se partner odmítá podřídit nezdůvodněným obchodním podmínkám.
Mohl bych ještě dále pokračovat možná ve výčtu dalších zemí, ale nechci v tom dále pokračovat. Myslím, že pro ilustraci toho, že Evropa, do které vstupujeme, a její jednotlivé země mají tuto zákonnou předlohu upravenou, že zkrátka existuje a slova o tom, že vstupujeme do Evropy, která je naprosto liberální, jsou naprosto nesmyslná. Možná, že by měli kolegové z ODS i vlastní předkladatel se trochu podívat na to, jak si jednotlivé země Evropské unie ochraňují svůj vlastní trh, jak chrání své vlastní malé podnikatele. Potom by možná zjistili, že ty jejich návrhy, které zde zazněly, a to, že se snažíme tento zákon naprosto rozvrátit a znehodnotit, je v podstatě nesmyslné. Domnívám se, že tato právní úprava je jakýmsi základním momentem, který povede k tomu, že naši zemědělci budou mít právní jistotu před zneužitím dominantního postavení monopoly, tzn. tržní řetězce, a povede k určitému zlepšení v těchto právních vztazích.
Dámy a pánové, z tohoto mála, co jsem přečetl, vidíme, že i Evropa, do které vstupujeme, není Balkánem. Jsou to skutečně země, které si umějí ochránit své podnikatele, a jestliže to umí Evropa, tak bychom se od ní měli poučit aspoň v tomto smyslu a měli bychom se také my naučit, jak ochránit své vlastní podnikatele. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Miloslav Ransdorf, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, já bych chtěl uvést pouze několik faktů, která objasní, proč je potřeba podpořit tento návrh. Pravidelně v posledních letech vždy společnosti s převahou zahraničního kapitálu mají o patnáct šestnáct miliard korun vyšší schodek, než je schodek státu jako celku. Vysmívané české podniky pravidelně každý rok snižují schodek státu o patnáct šestnáct miliard korun. Když se podíváme blíž na strukturu tohoto schodku, tak rozhodující podíl na něm mají dovozní komponent a také zahraniční řetězce, které preferují dovozy zboží ze zahraničí, které znemožňují v podstatě rovnoprávnou účast našich subjektů tím, že vybírají tzv. regálné apod.
To je jedna důležitá stránka věci. Samozřejmě druhá věc, kterou bych chtěl připomenout, je ochrana naší zemědělské výroby, protože ve struktuře schodku za poslední léta dělá podíl zemědělských produktů dvacet, pětadvacet, bývaly doby, že i třicet miliard korun. Jestliže zvážíme tato fakta, je jasné, že výjimečně musím souhlasit s kolegou Kalouskem a že je třeba podpořit návrh tohoto zákona. Domácí výrobci a spotřebitelé by nám neodpustili, kdybychom se zachovali jinak.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní se o slovo přihlásil pan poslanec Martin Kocourek, poté pan poslanec Robert Kopecký.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, poté, co jsem tady vyslechl zejména vystoupení jak koaličních poslanců včetně předkladatelů, tak jednoho z ministrů této koaliční vlády, považuji za nezbytné znovu zopakovat část stanoviska vlády k tomuto tisku, k této problematice. Cituji několik posledních vět. Vláda nám říká: Přijetím nového zákona o ochraně hospodářské soutěže bylo dosaženo plné slučitelnosti soutěžního práva s Evropskými společenstvími a přijetí předloženého poslaneckého návrhu zákona by znamenalo podstatný zásah do celkové koncepce uvedeného zákona a odklon od slučitelnosti s právem Evropských společenství.
***