(15.10 hodin)
(pokračuje Plachý)
Myslím, že je to asi zbytečné, ale aby nebyla zbytečná procedurální diskuse, beru je jako své vlastní návrhy a zvedám je. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Plachému jako zpravodaji hospodářského výboru. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou přihlášku. Potom jenom potvrdíme tato stanoviska v podrobné rozpravě. Čili abychom to procedurálně správně vyřešili, tak to potom v podrobné rozpravě zopakujeme.
Do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Svatomír Recman, jako další pan poslanec Radko Martínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji. Pane místopředsedo, chtěl bych využít § 93 odst. 2 jednacího řádu a podat v obecné rozpravě návrh na zamítnutí návrhu zákona. Shledávám pro to celou řadu důvodů. V této chvíli bych přednesl alespoň čtyři důvody, podle mého názoru podstatné důvody, které mě vedou k tomu, abych podal návrh na zamítnutí.
Za prvé. Jsem přesvědčen o tom, že je optimální, aby financování aktivit, které řeší zákon, tzn. sněmovní tisk 365, i v příštím roce, tzn. v roce 2004, probíhalo podle současně platné legislativy. Pokud mám na mysli platnou legislativu, vnímám to tak, že tyto aktivity jsou financovány prostřednictvím dotací z centra, zejména prostřednictvím státního rozpočtu.
Za druhé. Považuji za určitou vážnou chybu, že zatím neexistuje dohoda mezi kraji, přesněji řečeno zastupiteli krajů a vládou, k převodu financí z centra formou navýšení sdílených daní na ty kompetence, kterými již dnes v souladu se zákonem disponují kraje a krajské úřady.
Za třetí. Myslím si, že bychom měli poskytnout, i v souladu s těmi dvěma body, o kterých jsem hovořil předtím jako zdůvodnění, čas Ministerstvu financí, zpracovateli návrhu zákona, a dalším zainteresovaným ministerstvům, aby zpracovala návrh nového zákona - (Stále velký hluk v jednací síni.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás přeruším a požádám ostatní poslance a poslankyně o klid, o soustředěnost. Uvědomme si, že tento návrh zákona má zásadní dopad do projednávání státního rozpočtu, do projednávání rozpočtů obcí a krajů. Myslím si, že je velmi důležité, abychom tomu věnovali patřičnou pozornost. Proto prosím kolegy, musím říci ze všech politických klubů, aby vám věnovali pozornost a nebavili se. I pány ministry bych o to požádal.
Prosím, pokračujte.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji, pane místopředsedo. Dokončil bych to. Smyslem toho bylo, abychom poskytli čas Ministerstvu financí jako zpracovateli návrhu zákona, ale i ostatním zainteresovaným ministerstvům k tomu, aby předložila návrh nového zákona oboustranně přijatelného pro všechny strany, to znamená vládu, krajská zastupitelstva a samozřejmě i Poslaneckou sněmovnu.
Chci jenom připomenout, že mimo zákona 243, tzn. rozpočtového určení daní, jsou navrženy změny ještě asi deseti dalších zákonů.
A za čtvrté. Poslední argument, který chci uvést na podporu zamítnutí tohoto návrhu zákona, je, že samozřejmě kraje a krajské úřady i ty organizace, kterým jsou určeny finance, nepřijdou o tyto prostředky, protože tyto finanční zdroje jsou deponovány jako rezerva v návrhu státního rozpočtu na rok 2004 a poskytly by se nikoliv formou sdílených daní, ale formou účelových a přímých dotací. To znamená, že z tohoto důvodu nehrozí kolaps těmto organizacím ani krajským zastupitelstvům.
Tyto argumenty, které jsem zde uvedl, mě vedou k tomu, že jsem podal návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona ve druhém čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Svatomíru Recmanovi. Slovo má pan poslanec Radko Martínek, připraví se pan poslanec Tom Zajíček. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové. Jednak bych stručně zdůvodnil nový pozměňovací návrh, který jste dostali do lavic, abych potom v podrobné rozpravě se jenom k němu přihlásil. A protože vám byl rozdán do lavic, znamená to, že je zbytečné zdržovat čtením tohoto návrhu.
Ve stručnosti se nejedná o nic jiného než o původní návrh, který schválil výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, kde změna je v podstatě v jedné věci, a sice, že převod peněz na školy se odkládá o jeden rok, to znamená do příštího roku. Smyslem tohoto návrhu je pouze vytvořit prostor pro eventuální diskusi nad tímto problematickým bodem.
Jinak v této chvíli se zároveň také panu zpravodaji přihlašuji k tomu návrhu, který byl podán pod bodem N, to znamená, aby platil i v dalším projednávání. Tento návrh je v podstatě stejného typu. Znamená to, že tento návrh umožňuje, aby sněmovna se rozhodla, jakýmkoliv způsobem chce převést, nebo resp. rozhodnout o budoucím rozpočtovém určení, s tím, že by rozpočtové určení jako celek platilo až od 1. 1. 2005.
Vzhledem k tomu, že celá řada kolegů se dívala na tabulky a není z nich, upřímně řečeno, moudrá, resp. neví, co vlastně znamenají, protože celý problém je v tom, že tyto tabulky jsou v podstatě jenom shrnutím celé řady podčísel, která jsou shrnuta v jednotlivých dílčích kapitolách, oznamuji tímto, že udělám takové organizační kroky, aby na internetu ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí byly pověšeny i příslušné dílčí tabulky, tak aby každý z vás, který se chce dopátrat podrobností k tomuto zákonu, se na ně mohl podívat, dříve než se bude, pokud se neschválí návrh kolegy Recmana, hlasovat ve třetím čtení příští týden.
Jinak tento materiál je samozřejmě k dispozici jak na výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, tak také na výboru rozpočtovém.
K tomu, co tady řekl pan kolega Recman. Mohu s ním souhlasit v jedné věci, a sice že je zcela evidentní, že peníze na kraje jsme vždycky předávali zcela zásadně s činnostmi. V tomto smyslu pan kolega Recman má pravdu, a sice že tyto finanční prostředky v podstatě mohou na kraje doputovat ať už prostřednictvím daňových, příjmů anebo prostřednictvím dotací, resp. příspěvků nebo účelových dotací. Druhá otázka samozřejmě je, že je rozdíl, jakým způsobem mohou s těmito finančními zdroji nakládat jednotlivé kraje. A jsem přesvědčen, jak už jsem tady ostatně říkal při posledním vystoupení, že je třeba, aby kraje měly určitou samostatnou působnost.
Ovšem v čem s kolegou Recmanem nemohu souhlasit, je jeho názor nebo představa, že když odložíme projednávání tohoto zákona, někdo vymyslí zákon, který bude bezproblémový, to znamená, že se bude líbit vládě, jednotlivým ministrům, bude se líbit krajům, bude se líbit jednotlivým regionálním poslancům. Takovýto případ, vážené kolegyně a kolegové, nemůže nikdy nastat, protože se tady jedná o peníze. Vždycky jsou za tím určité zájmy, určité zájmy určitých skupin. A je prostě zcela jasné, a bylo to jasné od počátku, kdy jsme začali reformu veřejné správy uskutečňovat, že v okamžiku, kdy dojde na peníze, dojde k druhému lámání chleba a že toto druhé lámání chleba bude minimálně stejně náročné, ne-li horší, jako bylo to první, zda tato reforma má být, či být nemá. To se myslím v plné míře projevuje. Projevuje se to v různých zájmových skupinách, ať už je to otázka dopravy, nebo otázka školství, otázka sociálních věcí. Je samozřejmě možné hlasovat, resp. podpořit to, co říkal pan kolega Recman, nicméně nedělejme si iluze, že když budeme nad tímto zákonem zde stát o rok později, že bude situace snadnější. Nebude. Bude to prakticky úplně stejné.
***