(14.50 hodin)
(pokračuje Mencl)

Možná jste si ještě neuvědomili, ale až bude zásadní správu ochrany přírody a krajiny pro Prahu vykonávat dnešní Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras namísto Prahy, pro Brno zřejmě Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, a to jako součásti centrálně řízené organizace z Prahy, prosím, abyste se tomu potom nedivili. Oč by bylo přirozenější, jednoduší a efektivnější svěřit správu Praze, Brnu a dalším. Ale Ministerstvo životního prostředí jim přece nemůže důvěřovat, oni tomu nerozumí.

Za druhé - znamená to vznik centralizovaného molocha, který však není výhrou ani pro dnešní národní parky a CHKO. Každé takové území má velmi specifické podmínky a samostatnost jejich správ jim umožňuje se právě na specifičnost území soustředit. Centralizace povede k popření samostatnosti v rozhodování, a tedy k popření autentičnosti jednotlivých území. Ani pro ně ostatně nebude výhodou, jestliže se nebudou moci soustředit na vlastní chráněné území, ale budou vykonávat administrativu mimo, například ve složité Praze.

A konečně - co to bude stát? Již zmíněné navýšení o stovky státních úředníků této nové instituce a stovky milionů nákladů. Sympatické na tom je, že vláda, která nám formálně tento návrh předkládá, současně vyhlásila program snižování počtu státních úředníků a s tím souvisejících výdajů. Ale to je již známá píseň se známými konci.

Závěrem, aby bylo jasno. Tato řeč není namířena proti systému Natura, ale proti tomu, jakým způsobem ji chce Ministerstvo životního prostředí zneužít.

Z výše uvedených důvodů se připojuji k návrhu na zamítnutí. Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Prosím pana poslance Františka Pelce, dále se připraví pan poslanec Karel Sehoř. Nyní pan poslanec František Pelc.

 

Poslanec František Pelc: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, nechtěl jsem původně vystupovat, ale poté, co zde bylo sděleno množství poznámek kolegů, jsem nucen to tak učinit.

Chci konstatovat, že předpis, který zde byl projednáván prakticky jedenáct měsíců, právě díky délce byl velmi zkvalitněn a v současnosti představuje velmi kvalitní předpis. Proč? Protože byl projednáván nejen s předkladateli a členy jednotlivých výborů, ale byl projednáván i se zainteresovanými lesníky a zemědělci. Troufám si tvrdit, že není nutné tady předčítat dohodu, která vznikla mezi nestátními lesníky a Ministerstvem životního prostředí. Chtěl bych říci, že právě proto, že tento materiál byl dlouho projednáván a podle mého názoru velmi zkvalitněn, budeme muset veškeré další návrhy novely řešit velmi opatrně, abychom nedospěli k tomu problému, který popisoval kolega Kužvart, aby další znění tohoto zákona mělo ještě smysl.

Přestože vím, že všichni z nás poctivě četli tento zákon, přestože vím, že se tím všichni intenzivně zabývají, chtěl bych připomenout, že tato novela v podstatě řeší tři základní okruhy. Tím prvním je transpozice evropských předpisů, zejména vytváření evropsky významné soustavy chráněných území Natura 2000, dále řeší racionalizaci institucionálního zajištění ochrany přírody, a to vhodným vybalancováním decentralizace a specializace, za třetí řeší poprvé podle mého názoru velmi kvalitním posunem náhradu újmy zemědělcům a lesníkům v dotčených částech území, která požívají zvýšený režim ochrany přírody.

Neodpustím si poznámku k diskutované centralizaci. Všem kolegům, kteří s tím zde operují, bych chtěl připomenout, že by bylo dobré osvěžit si znalosti o tom, co je centralizace, decentralizace a princip subsidiarity. Toto totiž není o tom. To je princip specializace s jednotným výkonem státní správy a s místním výkonem. Není to o centralizaci a nárůstu úředníků.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím vás, vážení kolegové, ještě jednou na vás apeluji, abyste nevedli hovory v jednací síni. Děkuji.

 

Poslanec František Pelc: Děkuji, pane předsedo. Pane předsedo, vaším prostřednictvím bych chtěl vzkázat kolegovi Kužvartovi, že poměrně nerozumím jeho kritickým přístupům k institucionálnímu zajištění principu ochrany přírody, protože vycházíme především z jeho návrhu, který jsme velmi podrobně prodiskutovali v našem výboru.

Zároveň vaším prostřednictvím, pane předsedo, bych chtěl vzkázat kolegovi Menclovi, který zde velmi správně a racionálně bojuje za snížení státních výdajů, že příliš nerozumím tomu, proč právě on navrhl řešení újem pro státní instituce na státních pozemcích, které se v podstatě míjí principem náhrady újmy a v žádném vyspělém státě na světě se touto cestou nevydali.

Nicméně přestože tento návrh zákona považuji za poměrně velmi kvalitní základ, v jednání, v podrobném čtení navrhnu několik dílčích, víceméně technických úprav. Myslím si však, že tento návrh zákona je hoden celkové podpory, neboť přispívá nejen ke zlepšení péče o naše přírodní a evropské dědictví, ale přispívá zároveň k lepší péči o ekologickou stabilitu naší krajiny a zároveň přispívá k tomu, aby do péče o ochranu krajiny a přírody byli více zakomponováni vlastníci, nevládní organizace, obce a kraje. Myslím, že to není málo.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan Karel Sehoř.

 

Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v důvodové zprávě se hovoří o tom, že s implementací směrnic, které se snažíme uplatnit, jsou v Evropské unii problémy. Nejsem si jist, zda Česká republika musí být v této věci na špici za cenu brzdění ekonomického rozvoje. Rozvoj snad mohou zaznamenat jen správy národních parků, kterým se povoluje vedlejší hospodářská činnost. Mohou však takto vznikat i ztráty při podnikání se státním majetkem. Souboj zastánců aktivit podle schválených územních plánů, stavebního zákona vůbec a zastánců ochrany přírody před člověkem se touto novelou posouvá ve prospěch těch druhých. Rozšiřuje se území se zvláštním režimem asi o 400 tisíc hektarů. Již dnes jsme svědky rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, která jsou nad rámec územních plánů.

Novela navíc zostřuje nadřazenost zákona 114/1992 Sb. nad stavebním zákonem 50/1976 Sb., včetně mezinárodní kontroly. Navíc oblasti ochrany ptactva vyhlašuje ve své působnosti jen Ministerstvo životního prostředí. Jde tedy o systém - vše je zakázáno, výjimky uděluje Ministerstvo životního prostředí.

Zařazení agendy Natura 2000 do zákona 114/1992 Sb. bude také něco stát. Pro správu chráněných území se tvoří nová správa. Kromě fondů z Evropské unie, se kterými se počítá, je požadována asi jedna miliarda korun ročně navíc, většinou pro posílení Ministerstva životního prostředí. To dostává asi 20 nových kompetencí na různé vyvlastňování pozemků v novém veřejném zájmu. U agendy Natura 2000 nerozhoduje o sporech Ministerstvo pro místní rozvoj, jak je zvykem u územního plánování, ale vláda. Tyto posuny neprospívají jistotám vlastníků pozemků, podnikatelů ani obcí.

V naší zemi je třeba rozvíjet infrastruktury turistického ruchu. Územní plánování je dostatečným způsobem, jak řešit všechny zájmy území, včetně ekologických. Jednostranné posouvání jednoho z nich nepřispívá k harmonickému rozvoji země.

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Toto byl poslední písemně přihlášený do obecné rozpravy. Ještě se hlásí pan poslanec Grůza.

 

Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte i mně několik slov k tomuto zákonu. Hovořilo se zde hodně o ekonomických dopadech kompenzací vyplývajících ze zákona 114, pokud budou přijaty ať již v podobě, kterou doporučil výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, nebo který bude přijat v komplexním pozměňovacím návrhu, který předložil kolega Skopal.

Zemědělský výbor diskutoval otázku možných financích kompenzací na své schůzi velmi podrobně a velmi důrazně žádal o zpracování určité ekonomické analýzy, která by nám ukázala, kolik stojí ochrana životního prostředí v naší zemi.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP