(10.40 hodin)
(pokračuje Balabán)
Snížením těchto sazeb Senát vyšel vstříc především námitkám krajů a obcí, které obdržel, neboť ty se velice obávají dopadu zvýšení sazeb motorové nafty na zajišťování dopravní obslužnosti svých území. Myslím, že to určitě není zanedbatelný problém. Toto opatření, které samozřejmě bude mít určitý negativní dopad ve výši asi 1,5 miliardy na výnos daně z minerálních olejů, Senát vykompenzoval minimálně pro rok 2004 přijetím pozměňovacího návrhu, kterým se vypouští možnost pokračovat v prodeji výrobků v prodejnách duty tax free na silničních přechodech i po 1. 1. 2004. Stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu vycházelo i ze skutečnosti, že prodloužení této možnosti znamená porušení mezinárodních závazků, které přijala vláda, a že ukončení činnosti k 1. 1. 2004 bude znamenat i přínos do státního rozpočtu.
Dále prodloužením doby splatnosti daně u vybraných výrobků s výjimkou tabákových z navrhovaných čtyřiceti na původních pětapadesát dnů Senát reagoval na požadavky plátců daně, kteří argumentovali tím, že ponechání původní splatnosti nevyvolá komplikace ve výběru daní a současně nedojde ke zhoršení podnikatelského prostředí. Toto jisté změkčení návrhu bylo doplněno ještě dalším pozměňovacím návrhem, kterým se vypustilo omezení zajištění daně u minerálních olejů. Jde o pozměňovací návrh, který znamená v podstatě vrácení do původní podoby vládního návrhu. Tento návrh v podstatě zabezpečuje možnost zvýšeného zajištění daně a znamená pro stát větší záruku, že nebude docházet k výpadkům ve výběru daně z minerálních olejů v důsledku daňových úniků.
Stoprocentní podpora Senátu, a to se často nestává, byla pro návrh neměnit výši daně lihu z pěstitelského pálení v průběhu výrobního období, které je samotným zákonem o lihu v § 4 odst. 6 stanoveno na období od 1. července běžného roku do 30. června následujícího roku. A proto pro přechodnou dobu Senát navrhuje, aby daň z lihu z pěstitelského pálení zůstala na úrovni letošního roku a aby všichni pěstitelé měli ohledně letošní úrody stejné podmínky zdanění.
Závěrem bych chtěl upozornit, že Senát přijal i pozměňovací návrhy zpřesňujícího charakteru, které mají usnadnit uživatelům zákona, plátcům daně, orientaci v zákoně, a to zejména tím, že v přechodném ustanovení je nahrazen odkaz na účinnost zákona datem 1. 1. 2004, neboť zákon má tzv. dělenou trojúčinnost a nemuselo by být v praxi zcela zřejmé, jakou účinnost měl zákonodárce v tomto ustanovení na mysli. Jsem přesvědčen, že pozměňovací návrhy přijaté Senátem zlepšují jeho kvalitu, odstraňují nebezpečí daňových úniků a současně v podstatě nedochází k dopadům na státní rozpočet proti původnímu návrhu.
Jestli dovolíte, chtěl bych se současně zmínit i o senátním tisku 157, je to tisk Poslanecké sněmovny 318, který obsahuje novely zákonů, ve kterých bylo nutno promítnout změny vyvolané přijetím nového zákona o spotřebních daních. Zde Senát navrhuje odstranit formální nedostatek, kdy v novele živnostenského zákona bylo opomenuto, že ke koncesi pro zpracování a výrobu tabáku nebude již podávat své stanovisko Ministerstvo zemědělství, neboť dochází zároveň ke zrušení zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení tabákového monopolu a opatřeních s tím souvisejících.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane senátore. V tuto chvíli mám dvě přihlášky do rozpravy. První od pana poslance Jaromíra Kohlíčka, poté vystoupí pan poslanec Michal Doktor. Prosím prvního ze jmenovaných, aby se ujal slova.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že pan ministr nás neinformoval zcela přesně, protože pokud si vzpomínám, tak v jedné z kapitol ujednání z Kodaně je jasně napsáno, že na pálenice je trvalá výjimka. Tam asi jeho informace nebude zcela přesná.
Za druhé bych chtěl říci, že veškeré věci, které byly dojednány, mají platit od 1. 5. 2004. Takže se nemusíme zabývat tím, jaký je správný termín.
Za třetí bych chtěl říci, že ani jedno z řešení, ať už je to senátní, nebo je to parlamentní, nám nevyhovuje.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, aby k mikrofonu přistoupil pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, vážený pane senátore, dovolte, abych jménem klubu Občanské demokratické strany přednesl stanovisko k námi projednávané věci, a sice k vrácenému zákonu o dani spotřební a příslušnému prováděcímu předpisu.
Přestože to nebývá zvykem, myslím si, že je třeba ocenit práci Senátu, zvykem především na půdě Poslanecké sněmovny, naopak už to bývá pravidlem. Myslím si, že tím, že hospodářský výbor Senátu nalezl odvahu detailně studovat záměr vlády a našel odvahu srovnávat nařízené daňové zatížení platné k 1. 1. 2004, tedy nařízené daňové zatížení Evropskou unií, s tím, co nám navrhuje vláda, odkryl už námi avizovaný záměr vlády zavést v České republice od 1. 1. 2004 daně vyšší, nežli je po nás žádáno.
Zcela zřetelně jeden z pozměňovacích návrhů, které Senát přijal, a sice úprava zdanění v oblasti tzv. motorové nafty, byť přesný návrh zní trochu jinak, tedy snížení původní daňové zátěže z 9950 na 9500, tedy snížení o 450 korun na tisíc litrů, zaokrouhleno o padesát haléřů na jeden litr, odkryl podstatu věci. Vláda České republiky využila novely zákona o spotřebních daních k tomu, aby zcela skrytě, jakoby v zájmu nařízení Evropské unie, zavedla v České republice k 1. 1. 2004 daně daleko vyšší. Jak tento návrh vznikl, jsem zde komentoval, nebudu se k tomu vracet. Jen dodám - kdyby měla být ambice Senátu zcela úplná, musel by u olovnatého benzinu provést korekci o 460 korun a v oblasti olovnatých benzinů dokonce 2,20 koruny na litr. To Senát neučinil. Z tohoto pohledu je tedy přijatý pozměňovací návrh Senátu polovičatý. Přesto nabízí prostor vracet se k tomu, co je opravdovou záminkou novely zákona o spotřebních daních, zda je to avizovaná euronovela, anebo zda je to rabování kapes daňových poplatníků.
Rád bych ocenil snahu vrátit splatnost daně u vybraných výrobků ze čtyřiceti dnů na padesát pět dnů. Ze svého vlastního zjištění vím, že korekce z původně zamýšlených padesáti pěti dnů na přijatých čtyřicet znamená pro jednotlivé výrobce mnohamilionovou zátěž navíc. Jsou to peníze, které budou muset najít ve svých rozpočtech. Jsou to peníze, které jim nikdo nedá. Jsou to peníze, které budou muset vydělat.
Několikrát na půdě této Poslanecké sněmovny jsem uváděl, jak se zhorší postavení tuzemských výrobců ve srovnání se zahraniční konkurencí. Tento názor rovněž nebyl respektován.
Přestože se může z mého vystoupení zdát, že je Občanská demokratická strana připravena podpořit návrh senátní verze, nemůžeme tak učinit.
***