(14.20 hodin)
(pokračuje Tlustý)
K poslední často diskutované otázce. Ano, poslanců ODS je v této Poslanecké sněmovně pouze 58. Je to výsledek demokratických voleb a my to respektujeme. My se domníváme, že povinností těchto 58 poslanců je upozornit, kam vede tuto zemi tato vláda, vytvořit příležitost pro to, aby 200 poslanců v této Poslanecké sněmovně se otevřeně vyjádřilo k jednoduché otázce: Je možné takto kráčet dál? A jak dlouho je to možné? My si myslíme, že to není možné, a myslíme si, že čím dřív tato vláda přestane vést Českou republiku do ekonomických problémů, tím lépe, a proto právě dnes iniciujeme hlasování o vyslovení nedůvěry.
Ponecháváme na každém z vás, aby si odpověděl na tuto otázku, a ponecháváme na svědomí každého z vás, jak si odpoví nejenom vnitřně, ale zejména jak zítra v 9 hodin tady odpoví české veřejnosti. Doufáme, že vaše odpovědi budou identické nejenom ve vašem svědomí, ale i navenek, jak odpovíte tady. My jsme nikoho z vás nepřesvědčovali, nezískávali, nenakupovali a ani jsme nikoho z vás nezastrašovali. My se domníváme, že nemožnost pokračování této vlády je očividná pro každého občana této země, protože tato vláda nechystá nic dobrého pro tuto zemi, a spoléháme pouze na váš zdravý selský rozum a na to, že nenecháte českou ekonomiku, českou politiku a českou společnost dojít tak daleko.
Rozumíme tomu, že vládní koalice chápe zítřejší hlasování jako prestižní hlasování, ve kterém si chce vylepšit skóre ze svého dosavadního působení, že po neúspěchu s tzv. povodňovým balíčkem, po neúspěchu v prezidentských volbách jde vládě Vladimíra Špidly o to, aby z 0 : 2 byla 1 : 2. Myslíte-li si, že schválením velmi pochybných zdražení a velmi pochybných ekonomických kroků si tuto bilanci zlepšíte, my si myslíme, že se mýlíte. My se domníváme, že ve chvíli, kdy česká veřejnost pocítí důsledky těchto vašich kroků, bude vaše bilance nejméně 0 : 3.
My vám samozřejmě nemůžeme bránit, abyste tady demonstrovali svoji jednotu. My nemůžeme bránit tomu, abyste před zájmy občanů této země dali přednost zájmům své demonstrace. My vám říkáme, že toto hlasování bereme vážně, říkáme, že jsme si jisti, že existují lepší varianty, protože tato je nepochybně nejhorší. Říkáme, že není pravda, že jsme vám nepředložili alternativu. My jsme vám ji předložili. Říkáme, že se nevyhýbáme odpovědnosti a také jasně říkáme, že jsme připraveni se podílet na hledání východiska ze situace, do které se Česká republika dostala.
Ano, riskujeme ve jménu zájmů této země, že toto jedno hlasování prohrajeme. Ale to není velké riziko, protože podle výroku Jana Wericha se souboj s hloupostí sice nedá vyhrát, ale také se v něm nedá přestat, jinak by hloupost zaplavila svět. Děkuji za pozornost. (Bouřlivý potlesk z pravé části jednací síně.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, zahajuji rozpravu k tomuto bodu. Jako první se mi přihlásil představitel druhé opoziční strany, pan poslanec Miroslav Grebeníček, který je prvním písemně přihlášeným v rozpravě.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Pane předsedající, paní kolegyně, páni kolegové, na základě hlubokých analýz, po věcných diskusích v klubu Komunistické strany Čech a Moravy, s výraznou osobní odpovědností a hlavně v souladu se zájmy našich voličů chci zaujmout stanovisko k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky.
Jsem si vědom, že krize v hospodářském i sociálním systému této země a naprosto bezvýchodné návrhy na její řešení dospěly do vážné situace, která nemá mnoho analogií. Možná by bylo na místě vyzývat ke sjednocení všech progresivně uvažujících představitelů českého národa než síly rozdělovat. Ale, a to podtrhuji, žádná opoziční strana nemůže a nesmí být bezzásadově trpělivá a nekonečně tolerantní. Chyby, a to nementoruji, lze možná napravit, některé se dají i omluvit, ale nelze z nich vytvářet snadno rozpoznatelné rysy téměř každého zásadnějšího rozhodnutí exekutivy.
Vládní koalice je slepá a hluchá, nevnímá a často i pohrdá návrhy opozičních poslanců. Ředí již tak slabé vazby mezi dílčími programy koaličních stran, zatracuje dokonce konstruktivní náměty z vlastních řad. Co je však horší - i na zdejší poměry nezvyklou arogancí zametá s míněním občanů, nebere na zřetel jejich stále horší životní podmínky, nerespektuje stanoviska a řešení občanských sdružení.
Premiér Vladimír Špidla i mnozí další členové tohoto podivného kabinetu nešetří sebevědomými úsměvy a na varující fakta, dokazující nesmírný úpadek, odpovídají nesmyslnými zaklínadly o jedinečnosti jejich úmyslu k vytvoření ráje v české kotlině. Ten má nastat po zavedení vnucovaného experimentu, který nazvali reformou veřejných financí. Málo politiků ve světě se těší dlouhodobé přízni voličů. Špidlova vláda je však v takové pozici, že její rezignaci požadují všichni soudní občané České republiky. Rozhodně nepřeženu, když uvedu všeobecný názor, že s výjimkou poevropštění českého právního řádu a navržení několika nepodstatných legislativních změn od loňského vláda nevykonala nic pořádného. Hospodaření podle útlumového deficitního státního rozpočtu, ve kterém ani nedokázala promítnout administrativní změny v územním uspořádání státu. Poslepovala prapodivnou reformu, která má odstartovat další útok na rodinné rozpočty a zlikvidovat činorodost živnostníků, obchodníků a řemeslníků, v jejichž firmách dnes pracuje 60 % zaměstnanců. Vzbudila obavy občanů o další propad jejich životního standardu tím, že znejistí sociální zabezpečení, zavede další poplatky ve školství a zdravotnictví, omezí práva zaměstnanců. Místo konstruktivního rozvoje spolupráce a posilování mezinárodního postavení českého státu maří síly i finanční prostředky na samolibé prosazování zájmů, které jsou dílčí, zástupné a pro české občany zbytečné.
Komunisté tuto vládu nechtěli. Není důvod, proč by ji měli po pár měsících jejího neúspěšného vládnutí podporovat. Program vlády a skutečná situace v ekonomice i ve společnosti se liší jako den a noc. Mezi přáním a skutečností se propast zvětšuje. Lhaní o stavu země, popírání předvolebních slibů, demagogie nejhrubšího zrna - to není nic nového a sociální demokraté se svými koaličními přívěsky dobře opisují od svých předchůdců.
***