(15.40 hodin)
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, pan poslanec Říman zde před chvílí hovořil velmi hlasitě a urážel kdekoho, ale musím také říci, že Poslanecké sněmovně neříkal pravdu, a to v několika oblastech, ale já bych zde zmínil jednu z nich, abych příliš dlouho nezdržoval, protože pokud bych měl vystupovat po každém vystoupení poslanců ODS a opravovat všechny faktické chyby, nepřesnosti a lži, kterých se ve svých vystoupeních dopustili, pak by tato rozprava musela trvat celý tento týden.
Pan poslanec Říman zde zmínil, že Česká republika v uplynulých letech dosahuje nejvyššího schodku veřejných rozpočtů ze zemí východní Evropy. Chtěl bych ho informovat o tom, že tomu tak skutečně není, a chtěl bych ho požádat, aby se Poslanecké sněmovně za tuto nepřesnou a nepravdivou informaci omluvil. Myslím, že není dobře, pokud poslanci zde vystupují takto nepravdivě a uvádějí skutečnosti, které se nezakládají na pravdě.
Česká republika v loňském roce hospodařila s deficitem veřejných rozpočtů 4,9 %. Pokud se podíváme na to, s jakými deficity hospodařily některé jiné země ve východní Evropě - můžeme zmínit Maďarsko, deficit větší než 9 % HDP, můžeme zmínit Slovensko, deficit, který se přiblížil 8 % HDP, můžeme zmínit Turecko, kde se deficit přiblížil 14 % HDP, a můžeme zmínit i některé další východoevropské země, které mají problém veřejných rozpočtů možná obdobného charakteru jako Česká republika, ale daleko většího rozsahu než Česká republika.
Pokud jde o otázku trajektorií a reformních úvah těchto zemí, ano, je skutečností, že řada těchto zemí vede živé diskuse o reformách veřejných rozpočtů, ale skutečností také je, že ne všechny země tyto reformy prakticky zahájily. Nejdále je v těchto reformách Slovensko. Pokud se podíváme na Maďarsko nebo Polsko, tam se dá říci, že tyto reformní úvahy, reformní plány, konkrétní podoby zákonů mají za Českou republikou určité zpoždění. Takže jsem si pouze dovolil opravit tuto jasnou faktickou nepřesnost, která zazněla ve vystoupení pana poslance Římana.
Zazněla zde také poznámka na téma čarodějů třetí kategorie, kteří vykouzlí dvojnásobný hospodářský růst. Já musím říci, že poznámka mě osobně velmi pobavila, protože jsem měl možnost seznámit se s návrhem ODS na řešení problému našich veřejných rozpočtů a ODS předpokládá, že se v příštích letech, a to z roku na rok, zvýší růst české ekonomiky po uplatnění opatření, která navrhuje ODS, na 7 % ze 2 % v letošním roce. To není zdvojnásobení, to je ztrojnásobení růstu ekonomiky. Já bych si to velmi přál. Domnívám se, že česká ekonomika má potenciál v rozsahu růstu 6 až 7 % v příštích letech. Ten potenciál musíme postupně uvolnit a myslím si, že by rozumná Poslanecká sněmovna, rozumný Senát měly udělat všechno pro to, abychom ten potenciál uvolnili. Ale nedokážu si představit, že ta opatření, která ODS navrhuje, mohou zajistit ztrojnásobení ekonomického růstu z roku na rok. V žádném případě. Takže ta debata o tom, kde jsou čarodějové třetí kategorie, by jistě mohla být velmi zajímavá.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo vystoupení ministra financí Bohuslava Sobotky. S faktickou poznámkou pan poslanec Říman. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Říman: Děkuji za slovo. Mě velice těší, že jsem aspoň trošku vyprovokoval členy vlády k tomu, aby vedli diskusi se svými poslanci na tak vážné téma. Myslím si, pane ministře Sobotko, že vláda a její členové jsou tady od toho, aby diskutovali s poslanci, a ne aby se tvářili, že Poslanecká sněmovna pro ně neexistuje.
Ale k vaší snaze donutit mě k omluvě. Nedonutíte mě k omluvě ohledně mého výroku, neboť když se podíváte do stenozáznamu, já jsem samozřejmě naprosto vědomě použil slovo trvalý deficit. To znamená několikanásobně se opakující v dalších letech. Myslím, že oba vycházíme ze stejné tabulky vašeho Ministerstva financí, ze které je to naprosto zřejmé. Ano, Maďarsko vykázalo jednorázově v roce 2002 devítiprocentní schodek, ale v předchozích letech a v následujících letech je predikce Evropské komise, že bude vykazovat schodek podstatně menší než Česká republika. Totéž Slovensko. Jedinou výjimkou, jak jsem řekl já, je Turecko, které ještě v roce 2004 má vykazovat o 1 % vyšší schodek než my, ale uvažme, že oni se za tři roky, od roku 2001 do roku 2004, dostali do téměř 30procentního schodku na těch 5,9 %. Takže vezměme si příklad i z toho Turecka.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. O slovo je nyní písemně přihlášen pan poslanec Jiří Patočka, kterého prosím, aby se ujal slova. Po něm vystoupí pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Jiří Patočka: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, úvodem bych jen konstatoval, že myslím, že pan ministr Sobotka by těžko mohl reagovat na naše poznámky, jak bylo kritizováno, abych to řekl slušně, protože tady většinu času, co jsme od rána jednali, nebyl, takže si myslím, že by to bylo obtížné.
To, o čem chci hovořit, se týká zřejmě nejslabší části tohoto souboru, komplexu vládních návrhů, a je to sněmovní tisk 392, a to jsou mimořádná opatření při určování výše platů státních představitelů a představitelů státní moci, soudců a státních zástupců. Myslím si, že to je téma, které je určitě mediálně silné, a proto jsem se zájmem očekával zdůvodnění této předlohy od pana ministra Škromacha. Musím se ale přiznat, že v návaznosti na minulá projednávání této problematiky, jichž jsem se jako zpravodaj účastnil, jsem neočekával kvalitní ani seriózní způsob zpracování. To ovšem dříve bylo v kompetenci bývalého ministra práce a sociálních věcí, nynějšího premiéra. To se také včera opakovalo.
Jak jsme byli svědky, podstatou velmi jednoduchého, plochého zdůvodnění bylo pokračovat v přibrzdění růstu platů představitelů, jak si to dovolím zjednodušeně nazvat, které se vládě podařilo prosadit již v letech 2002 a 2003, kdy platy nebyly přibrzděny, ale byly zmrazeny, zastaveny. O tom ostatně včera hovořil zpravodaj kolega Václavek. V této době ovšem tato vláda odstartovala zcela mimořádný růst objemu mezd a průměrných výdělků ve státní správě a příspěvkových organizacích. Připomenu údaje dle výsledného projednávání státního závěrečného účtu za rok 2001 - objem mezd tohoto sektoru řízeného vládou činil cca 110 mld. Kč, což představuje podíl 18 % výdajů státního rozpočtu, již v té době deficitního. Týkalo se to 510 000 pracovníků. Pro rok 2002 a 2003 činil rozpočtovaný přírůstek mzdových prostředků do této sféry cca 8 až 9 %. To znamená, že do tohoto sektoru bylo - dovolte mi použít to slovo - nalito v těchto dvou letech navíc 20 mld. Kč při srovnatelném počtu pracovníků. Jisté je, že se této vládě podařilo úspěšně objem státní administrativy ještě zvýšit, zejména asi díky snaze získat volební hlasy v roce 2002, ale také z důvodu naprosto nezvládnuté reformy veřejné správy. Ta zcela jistě tyto náklady ještě zvýšila.
A nyní tato vláda zařadila do svého návrhu reformy veřejných financí zmrazení platů představitelů i v období 2004 až 2006. Dovolím si krátkou zpětnou projekci. V roce 2001 i v roce 2002 se vláda pokusila prosadit vládní návrh zákona, který by výrazně negativně ovlivnil platovou úroveň představitelů. Měl být vytvořen převodový můstek při výpočtu platové základny, závislý na trojnásobku průměrné výše nominální měsíční mzdy za předminulý rok. Čili dva roky toho nárůstu, který my jsme měli zastavený, tato státní administrativa rychle uvolnila. Současně měly být kráceny ostatní navazující náhrady na úroveň jedné třetiny dosavadní výše. Doufám, že všichni, kdo to posloucháte, rozumíte, o čem hovořím. Jednu třetinu, skutečně. Tyto dva návrhy byly sněmovnou v tehdejší době v celém profilu hladce zamítnuty. Ovšem na jaře 2002 vláda provedla další, třetí pokus a implantaci tohoto principu, pouze už tedy trojnásobku, dokázala vložit do služebního zákona a dokázala vlastně jeho schválení.
***