(9.30 hodin)
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, patrně zklamu ty, kteří očekávají, že tu budu plamenně hovořit proti rozšíření Severoatlantické aliance. Naopak, protože se řídím myšlenkou Mistra Suna z knihy O umění válečném, totiž že největší umění vojevůdce, potažmo i politika je porazit protivníka jeho vlastníma rukama, vyslovím se na tomto místě právě pro rozšíření Severoatlantické aliance, pro vstup dalších a dalších zemí do této aliance.
Ostatně si myslím, že je v české literatuře předobraz pro takovou věc. Když totiž se odehrál fiktivní rozhovor v Knize apokryfů, Čapkových Apokryfů, mezi římským důstojníkem a Archimédem, kde se římský důstojník vyslovuje pro nové a nové hranice, další a další reálné hranice římského impéria, Archimédes říká: "Já o politice nic nevím, ale jako fyzik můžu říci: Síla se váže. Takže dejme šanci Severoatlantické alianci, aby se síla co nejvíc vázala, aby se co nejvíc rozšířila.
Sice už neplatí původní tři poslání Severoatlantické aliance, o kterých hovořil v předpokoji při podpisu Washingtonské smlouvy lord Ismail, tzn. držet Rusko mimo Evropu, držet Ameriku v Evropě a držet Němce dole. Takovéto úkoly již neplatí, nicméně aliance hledá nové úkoly. V roce 1991 na římském summitu se prosadila zásada "out off area" - tedy mimo území spojeneckých zemí, v roce 1999 zásada humanitárních intervencí, v podstatě se přijala globální závazek, a otázka je, zda tento globální závazek nakonec nepřesáhne, tak jak to kdysi popisoval historik Paul Kennedy v knize Vzestup a pád impérií, velkých mocností, zda to nepřesáhne síly aliance.
Domnívám se tedy, že je potřeba podpořit vstup dalších a dalších zemí do Severoatlantické aliance, a možná třeba nakonec z toho vznikne něco na způsob systému kolektivní bezpečnosti, i když tato perspektiva je velmi vzdálená. Ale rozhodně klasická Severoatlantická aliance, jak existovala v době studené války, už patří minulosti, a už sami Američané ztrácejí rozhodný zájem na trvání tohoto svazku. V podstatě dávají přednost ad hoc spojenectvím v případě jednotlivých konfliktů a řekl bych, že dnes se rýsují tři možné perspektivy pro další přetrvání aliance. Za prvé shoda zájmů mezi Evropou a Spojenými státy. Tato koincidence zájmů je velmi málo pravděpodobná. Druhá varianta je divergence zájmů. Tato divergence zájmů je, zdá se, nejpravděpodobnější. A dokonce i z americké strany lidé jako Kagan ji popisují. A koneckonců třetí - doufejme naprosto nepravděpodobná - varianta je konflikt zájmů mezi Evropu a Spojenými státy. Doufám, že je to nepravděpodobná a naprosto nežádoucí varianta, i když, jak se mi zdá, některé kroky mohou nasvědčovat tomu, že by se tato perspektiva bohužel přiblížila.
Chci tedy říci v zájmu toho, aby definitivně byla překonána studená válka: Jsem pro, aby se aliance rozšířila co nejvíce, v duchu, jak vysvětloval vlastně Archimédes onomu římskému setníkovi.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, byl jste posledním písemně přihlášeným do rozpravy. Ale z místa se hlásí pan poslanec Jan Vidím, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně, paní předsedající. Dámy a pánové, ačkoliv formálně projednáváme mezinárodní smlouvu, tak se domnívám, že kromě zahraničněpolitických aspektů tohoto je také nezbytné, aby Poslanecká sněmovna projednala ve svém odborném orgánu i bezpečnostní aspekty, a proto doporučuji, aby toto bylo také přikázáno výboru pro obranu a bezpečnost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, děkuji vám za tento návrh. Jsme stále v obecné rozpravě a táži se, zda chce ještě v ní někdo vystoupit. - Ale žádnou takovou přihlášku nevidím, a proto tuto rozpravu končím.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor rozhodl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru, pan poslanec Vidím nyní navrhl přikázání výboru pro obranu a bezpečnost. Má prosím ještě někdo další návrh? Není tomu tak, a proto můžeme přistoupit k hlasování.
Nejprve o prvním návrhu, tj. o přikázání výboru zahraničnímu. Rozhodneme o tomto přikázání v hlasování s pořadovým číslem 123, které zahajuji, a táži se vás, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování pořadové číslo 123 skončilo. Z přítomných 151 poslankyň a poslanců pro bylo 126, proti 2. Návrh byl přijat.
Budeme hlasovat o druhém návrhu a tím je přikázání výboru pro obranu a bezpečnost. Budeme hlasovat v hlasování s pořadovým číslem 124, které jsem zahájila. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování s pořadovým číslem 124. Z přítomných 151 pro se vyslovilo 124, proti 5. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednán zahraničnímu výboru a výboru pro obranu a bezpečnost, a končím prvé čtení tohoto vládního návrhu.
Budeme pokračovat dalšími schválenými a pevně zařazenými body, kterým je bod číslo 38 a 37. Takže mám zde procedurální návrh pana poslance Hanuše.
Poslanec Jiří Hanuš: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovoluji si předložit procedurální návrh, aby byla sloučena obecná rozprava k bodu 37 a 38, protože oba tyto návrhy se týkají jednoho zákona č. 254/2001 Sb., tzv. vodního zákona.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, děkuji panu poslanci Hanušovi za toto doporučení. A myslím, že bude dobré, když si je odhlasujeme nyní, ještě před zahájením obou bodů, protože oba body předkládají různí předkladatelé, abychom se vyhnuli případné procedurální pasti.
Prosím proto, abychom hlasovali nyní v hlasování s pořadovým číslem 125 o sloučené obecné rozpravě u těchto dvou bodů. Zahájila jsem hlasování a táži se vás, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 125 z přítomných 152 pro bylo 134, proti nikdo. Návrh byl přijat. A budeme tedy postupovat podle tohoto návrhu ve sloučené rozpravě k oběma bodům.
Zahajuji nejprve bod
38.
Vládní návrh zákona, který se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 352/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvedou ministr zemědělství Jaroslav Palas a ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Prosím, abyste se postupně ujali slova.
Oznamuji, že pan ministr Urban má náhradní kartu č. 9.
Prosím nyní pana ministra Palase.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Vážená paní místopředsedkyně, ctěná sněmovno, předstupuji před Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR s předlohou návrhu novely zákona o vodách, která byla vypracována společně s Ministerstvem životního prostředí. Cílem této novely, pracovně označované jako euronovela, je především transponovat rámcovou směrnici vodní politiky, která je nejnovější a zároveň nejdůležitější směrnicí Evropských společenství v části "kvalita vody, kvalita životní prostředí".
***