(9.20 hodin)
(pokračuje Recman)
Oni uvádějí v důvodové zprávě v tisku 293, že "v poměrně krátkém období několika let realizovat změnu vlastnictví přibližně v rozsahu 2 až 3 milionů hektarů zemědělské půdy".
Druhým podstatným argumentem, který zde vzpomínal pan poslanec Doktor, je to, že by to zřejmě s vysokou pravděpodobností vedlo ke spekulativním snahám. Pokud by totiž bylo možno snížit základ daně o částky vynaložené na nákup půdy pro zemědělskou nebo lesnickou výrobu, lze odůvodněně předpokládat, že tato půda by byla v mnoha případech kupována za účelem jejího dalšího prodeje. Přitom z takovéhoto prodeje uskutečněného po pěti letech od nabytí půdy je totiž od daně z příjmů osvobozen ten poplatník, který ji koupí, a takovým způsobem by byl zvýhodněn dvakrát. Jednou při nákupu této půdy, a to v souvislosti s přijetím tohoto zákona, kdy by se mu částka vynaložená na nákup půdy odečetla od základu daně, a podruhé při prodeji, kdy by byl příjem z prodeje této půdy osvobozen od zdanění. A jsem přesvědčen o tom, že toto určitě nezamýšleli ani předkladatelé.
Na druhé straně jako zpravodaj musím říci, že návrh předkladatele byl veden dobrou snahou, dobrý úmyslem, ale má i své vady na kráse. Já bych zde uvedl alespoň dva důvody, které mě pak vedly k tomu závěru, který na závěr svého vystoupení, své předkladatelské zprávy odůvodním.
Ta první vada na kráse se vztahuje k § 86 odst. 3 jednacího řádu, kde se hovoří o tom, že součástí návrhu zákona je důvodová zpráva. Dále se uvádí, že důvodová zpráva obsahuje též předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet a zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy a ústavním pořádkem České republiky. Musím říci v tomto případě, že v návrhu zákona, tak je předložen poslaneckou iniciativou, nejsou vyčísleny dopady na státní rozpočet. Naopak předkladatelé sami uvádějí ve své důvodové zprávě, a to na straně 4, že lze jen velice obtížně kvalifikovaně stanovit konkrétní dopady na státní rozpočet. To je myslím velice podstatný a relevantní nedostatek předloženého návrhu zákona.
Druhou vadou na kráse, a to předkladatelé uvádějí rovněž v důvodové zprávě, je to, že se hovoří o tom - cituji: Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami ani s ústavním pořádkem České republiky. Pokud si pozorně pročteme stanovisko vlády - a já se s tímto návrhem v tomto bodě ztotožňuji - zjistíme, že je opačné. To znamená, že stanovisko vlády je v tomto směru zamítavé. Citoval bych přímo text, který jsme obdrželi ve sněmovním tisku 293/1. Vláda uvádí, že návrh zákona je neslučitelný s primárním právem Evropských společenství a s obecnými zásadami komunitárního práva. Pak jsou samozřejmě uvedeny důvody, které k tomuto závěru vládu vedly. Nebudu je citovat, máme možnost se s tím seznámit, každý tento sněmovní tisk má před sebou.
Vážené kolegyně a kolegové, považuji zejména tyto dva poslední argumenty za velice významné a relevantní a vedou mě k tomu, že ve své zpravodajské zprávě navrhuji zamítnout návrh zákona v prvém čtení, a to podle § 90 odst. 7 jednacího řádu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Miloslava Kučery, a uděluji mu slovo.
Poslanec Miloslav Kučera: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, s Michalem Doktorem před vás předstupujeme a předkládáme k projednání návrh malé novely zákona o daních. Podotýkám, že novely malé pouze svým textovým rozsahem, ale hodně a hodně velké svým významem pro naše zemědělství a náš venkov. Jsem dokonce přesvědčen, že se jedná o jednu z nejdůležitějších norem, která může zcela zásadním způsobem napomoci zachování českého zemědělství, a to tváří v tvář k problémům, které v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie tento fakt ohrožují.
Jak doufám, všichni tušíte, že pozice našich zemědělců je velice složitá. Přesto mi dovolte, abych ji ve stručnosti popsal. Vůči západoevropským farmářům mají své některé výhody, ale především nevýhody. Tři faktory lze ale právem označit jako destabilizující, ohrožující samu podstatu jejich existence. Jsou to nestabilita našich zemědělců na půdě, tudíž z toho plynoucí hrozby ztráty obhospodařované půdy. Druhým rizikovým faktorem je nestabilita našich zemědělců a potravinářů na trhu a z toho vyplývající reálná hrozba, že přijdou o možnost své výrobky na tuzemské trhu vůbec prodávat. Třetí existenční hrozbou je existenční nejistota většiny podniků právnických osob způsobovaná nevyřešenými transformačními závazky.
Dovolte mi, abych tuto situaci poněkud popsal, i když ve stručnosti, abyste i vy mohli mít možnost reálného posouzení významu námi předkládané novely.
Nestabilita našich zemědělských podnikatelů na půdě je dána prostým faktem, že z více než 90 % obhospodařují půdu pronajatou. To by samo o sobě ještě nemuselo být smrtící. Ale bohužel průběhem transformace, kdy zvítězila politika ochrany velkých zemědělských podniků, tedy původních zemědělských družstev, a to na úkor vypořádání transformačních podílů, byli vlastníci pozemků odtrženi od výnosů, od zájmu na obhospodařování této půdy, a tím od jakéhokoli zájmu na trvalé existenci takovýchto podniků. Vlastníci pozemků jsou ve velké většině dnes ochotni své pozemky kdykoli prodat, a to bez jakéhokoli ohledu na původ investora, na jeho dlouhodobé zájmy či bez ohledu na dlouhodobé dopady takovéhoto prodeje. Proto existuje zcela reálné nebezpečí, že může dojít k vykupování velkých celků půdy - tím myslím nad tisíc hektarů zemědělské půdy - a to zahraničními investory, kteří v současných zemích Evropské unie nemají možnost hospodařit na velkých polích a na velkých půdních celcích. Bohužel je faktem, že nejsnadnějším objektem pro nákup velkých celků půdy jsou a budou ekonomicky a vlastnicky nezakotvené podniky právnických osob hospodařících na půdě.
K druhému problému - nestabilitě na trhu - také několik slov. V zemích Evropské unie se o odbyt zemědělských surovin a vyrobených potravin starají silná odbytová družstva. Jsou to organizace zajišťující prodej vyrobených produktů. Po otevření společného trhu i na území nových zemí se ze zcela přirozených důvodů budou snažit tyto organizace své výrobky umístit i na tyto nové trhy.
***