(17.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Koneckonců jsme to tady několikrát vyjádřili svým hlasováním.
Pan ministr zahraničí Cyril Svoboda tady řekl, že v celé řadě orgánů Evropské unie zasedáme, že jsme k jednání těchto orgánů přizváváni. Já bych chtěl velmi rozlišit - a prosím pana ministra zahraničí, aby také rozlišoval - že něco jiného je zasedat v pracovní skupině pro otázky exportu karotky nebo v pracovní skupině pro otázku hrušek a jablek, což jsou asi tak orgány, kam nás zatím pouštějí k rozhodování, od zásadního rozhodování klíčových orgánů, jako je politicko-bezpečnostní výbor Evropské unie.
Chtěl bych velmi zdůraznit, že v Evropské unii na rozdíl od předcházející politicko-bezpečnostní struktury, která se jmenovala Západoevropská unie, nejsme přizváni k jednáním těchto orgánů. V klíčových orgánech Západoevropské unie, jak v její radě, tak ve vojenském výboru, tak ve vytvářené vojenské buňce, vždy seděli zástupci České republiky. Od našeho vstupu do aliance to bylo zvláště markantní. Chci připomenout, že i v době, kdy Česká republika nebyla členskou zemí Severoatlantické aliance a zúčastňovali jsme se některých operací pod vedením aliance - např. operace, která od konce roku 1995 probíhala na území Bosny a Hercegoviny - vždy, když příslušné orgány aliance jednaly o této operaci, byli přizváni i zástupci těch zemí, které nebyly členy aliance, ale této operace se zúčastňovaly. To je velký rozdíl v porovnání s Evropskou unií, která programově a hlasitě deklarovala, že nestojí o účast nečlenských, byť kandidátských zemí, byť zemí, které mají velmi nakročeno ke vstupu do Evropské unie, na spolurozhodování o těchto otázkách, které se týkají druhého pilíře, včetně operace v Makedonii. Je tedy opravdu rozdíl sedět v klíčových orgánech a v neklíčových orgánech.
Stejně tak bych chtěl velmi zdůraznit, že nemohu přijmout ideu, která tady zazněla skrytě v prohlášení pana ministra Svobody, otevřeně v prohlášení kolegů poslanců z KSČM, že by snad postupně mělo být demontováno obranné plánování Severoatlantické aliance a nahrazeno nějakým evropským plánováním. Já chci zdůraznit, že i na oficiálních jednáních v rámci Evropské unie se nikdy ani na okamžik neuvažuje o tom, že by Evropská unie měla své vlastní kapacity vojenského, resp. obranného plánování, a že se vždy v rámci procesu tzv. Berlína Plus bere v úvahu pouze úzká spolupráce NATO a Evropské unie.
Já jsem přesvědčen, že bychom měli velmi pozorně tuto věc zvažovat a skutečně si počkat na průběh této operace, která bude probíhat v nesmírně citlivém a explozivním teritoriu, ve kterém hrozí velice vážný etnický konflikt, a pečlivě vyhodnotit provedení této operace a na základě toho se v budoucnosti případně do podobných operací zapojit. Myslím, že je to postup uvážlivý, rozumný, a chci zdůraznit, že nesouvisí až tolik s tím, zda tam máme dva vojáky, nebo nemáme dva vojáky, zda je jich tam dvacet, nebo dvě stě.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Další přihlášky do rozpravy nejsou, takže rozpravu končím a prosím, aby se závěrečným slovem vystoupil pan ministr Tvrdík.
Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík Vážený pane předsedající, vážení kolegové, debata byla skutečně velmi zajímavá. Někdy je to tady takové panoptikum, protože v diskusi bylo myslím zřejmé, že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde a že argumenty používáme přesně podle toho, jak se nám hodí.
Já si myslím, že aspekt vojensko-odborný či finanční zde není tím aspektem nejdůležitějším. Já se nechci hádat, jestli celkové náklady této operace ve výši 3 mil. jsou pro nás více, či méně důležité než téměř miliarda za sedm set vojáků, nebo donedávna sedm set vojáků, za naši angažovanost v Iráku, či zda je to více, nebo méně důležité než 400 mil. Kč za našich čtyři sta vojáků v operaci KFOR, či sedm pozorovatelských misí pod hlavičkou OSN, které se účastníme také víceméně symbolickým zastoupením, protože to považujeme za důležité. Tato země považuje za důležité, aby měla své vojáky pod modrými barety v misích OSN, protože sdílíme hodnoty, sdílíme principy této organizace a máme zájem byť symbolicky se účastnit jejích misí.
Zde je ten důvod, úplně stejný, úplně podobný. Máme tam dva vojáky. Možná směšné, možná zanedbatelné, přes to všechno je třeba pro ty, kdo neslyšeli debatu ve výborech, říci, že celkové počty vojáků v této misi nedosahují čtyř set, že tam rozhodující část vojáků, téměř tři sta, má Francie. Té mise se dále účastní 25 dalších států. Je zřejmé, že i státy mnohem větší než Česká republika, jako je Velká Británie, která se účastní, jestli se nepletu, dvěma vojáky - teď bych mohl pokračovat dále - mají své zastoupení symbolické. A je to o tom, zda chceme sdílet s těmito státy vizi společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dvacet šest států Evropy si je podobně jako Česká republika vědomo pozitiv i negativ, je si přesně vědomo toho, že té operace, která začíná, která má svá rizika, která je v plenkách - já jsem byl na prvním zasedání ministrů obrany členských států Evropské unie s ministry obrany států, které jsou přizvány do Evropské unie, slyšel jsem hodnocení zastupujícího vojenského velitele, slyšel jsem pozitiva i negativa, slyšel jsem, jaké nedostatky byly identifikovány a co je třeba udělat pro to, aby se v dalších misích neopakovaly.
Pro mne v tuto chvíli je důležité to, že máme jakousi vizi, že se ta vize navíc realizuje ve strategickém prostoru pro Českou republiku, ve strategickém prostoru Balkánu. Máme zájem na tom, aby tento prostor byl stabilní. Účastníme se operací na Balkáně poměrně vysokým kontingentem a v tomto kontextu další dva vojáci jsou prostě zanedbatelní. Je to pro nás signálem, a přestože účast je symbolická, je to, jak již jsem řekl, první unijní operace, která může přinést praktické zkušenosti s mechanismy krizového řízení Evropské unie.
Podporujeme propojení Severoatlantické aliance a Evropské unie. Je to budoucnost, kterou sdílíme. Můžeme se účastnit každodenního řízení operace prostřednictvím tzv. výboru přispěvatelů. Je třeba říci, že operaci řídí zástupce vrchního velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě, že se používá k řízení této operace plánovací štáb Severoatlantické aliance, ve kterém máme své zástupce. Mohli jsme se účastnit plánovací konference. Náčelník generálního štábu na zasedání náčelníků generálních štábů států Evropské unie a přistupujících zemí dostává pravidelné informace. Já jsem stejné informace od velitele této operace dostal na zasedání ministrů obrany.
Argument, že se nemůžeme spolupodílet, je podle mého názoru zástupný, argument finančních nákladů proti angažovanosti v dalších misích, které ODS podporuje, je prostě zanedbatelný. Je to skutečně jedině a výhradně o tom, kam chceme patřit. Já se přiznám, že chci patřit, byť pouze dvěma vojáky, byť stejně symbolicky jako ostatní státy, k těm dvaceti šesti zbylým státům. Chci mít naše vojáky v misi na Balkáně, protože to je pro nás strategický a životní zájem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. Dámy a pánové, v tuto chvíli je mojí povinností otevřít podrobnou rozpravu. Připomínám, že zpravodaj zahraničního výboru Vilém Holáň uvedl ve svém úvodním vystoupení usnesení, které doporučuje zahraniční výbor Poslanecké sněmovně k přijetí. Usnesení máte ve sněmovním tisku 319/1.
Ptám se, zdali někdo chce vystoupit v podrobné rozpravě. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím. Domnívám se, že vystoupení pana ministra před chvílí bylo v podstatě závěrečným slovem. Ptám se pana zpravodaje Viléma Holáně, zda hodlá vystoupit. Není tomu tak.
Můžeme přistoupit k závěrečnému hlasování o usnesení, které přečtu. Pro pořádek řeknu, že nezazněl žádný protinávrh, ale z úst pana poslance Nečase zazněl názor, že by usnesení nemělo být přijato.
***