(18.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Znalost se ověřuje při výběru kandidátů.
Největší počet překladatelů bude potřeba v Evropské komisi, zhruba 70 překladatelů na každý jazyk. Celkově se počítá s tím, že pro ústřední instituce, tedy pro radu, Evropský parlament, soudní dvůr, Evropskou centrální banku, hospodářský a sociální výbor bude třeba asi 200 překladatelů. První kolo výběru překladatelů proběhne začátkem září tohoto roku. Všechny vypsané konkursy včetně konkrétních podmínek jsou uveřejněny na internetových stránkách jednotlivých institucí.
Co se týká předkladatelů na volné noze, překladatelská služba Evropské komise vypsala již před několika lety otevřené výběrové řízení na překladatele a překladatelské agentury do jazyků nových členských států Evropské unie. V současné době spolupracuje s institucemi Evropské unie dle potřeby ad hoc několik desítek vybraných překladatelů s mateřským jazykem češtinou. Mnoho z nich participuje na oficiálních překladech legislativy Evropských společenství a Evropské unie do češtiny a tyto práce jsou koordinovány Úřadem vlády, odborem kompatibility.
Kvalitních překladatelů se statutem "freelance", to jsou ti na volné noze, je v současné době dostatek a zřejmě nebude příliš problematické v souvislosti se vstupem doplnit potřebné počty těchto předkladatelů. Obdobný systém je aplikován v případě tlumočníků. Evropská komise již od roku 1992 vyhlašuje konkursy na free-lance tlumočníky, zhruba 50 tlumočníků s mateřštinou češtinou a zhruba tento počet, 50 lidí, tuto formu spolupráce s evropskými institucemi již provádí. Čeští tlumočníci se pravidelně účastní různých stáží u Evropské komise. Vzhledem k tomu, že nároky na tlumočníky jsou velmi specifické a velmi náročné, organizuje ústav translatologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropským parlamentem cílený evropský kurs konferenčního tlumočení, jehož úspěšné absolvování otevírá tlumočníkům možnost prosadit se v celoevropském prostoru.
Znovu opakuji. Jsou to vysoké nároky, které se kladou na tlumočníky i překladatele, kromě vysokoškolského vzdělání doložená tlumočnická praxe, prokázané vynikající znalosti češtiny, dalšího jazyka Evropské unie, a zejména tedy jde o znalost angličtiny a francouzštiny, popřípadě němčiny. Jak jsem řekl, největší problém je mít dostatek tlumočníků se znalostí tzv. menších jazyků Evropské unie. Za stávajících režimů práce evropských institucí se odhaduje, že bude denně potřeba zhruba 80 tlumočníků do češtiny. To je náročný úkol, který je před námi. S ním se vypořádáváme a jistě ho zvládneme. Ale vedle toho je ještě jeden úkol, kam sice nemířila ona interpelace, ale já ho tady zmíním.
Samozřejmě se očekává, že i všichni ti, kteří zastupují Českou republiku, a to i v dnešních dnech na zasedání různých orgánů Evropské unie, včetně Evropského parlamentu, se domluví alespoň jedním z jazyků Evropské unie. Protože službu, o které mluvíme, poskytneme všem na oficiálních jednáních, ale ne na všech. U takového oběda, u kterého sedí ministři nebo státní tajemníci, se maximálně tlumočí do dvou, do tří jazyků. Takže se předpokládá, že všichni ti, kteří usilují o naše zastupování v Evropské unii a myslím také i v Evropském parlamentu, že budou brát zřetel na tuto skutečnost, protože jde o dobré jméno České republiky. Věci se také dají lépe dojednat. Záleží na tom, zda si rozumíme na chodbách, zda si rozumíme v kuloárech, zda si rozumíme v místech, kde nejsou tlumočníci a kde se jedná, nebo popřípadě i diskutuje. Toto my nemůžeme organizovat, toto nemůžeme nikomu ani nařídit, ani nějakým způsobem uložit, to je vnitřní závazek, který by měli mít všichni, ať už poslanci, senátoři, popřípadě i jiní naši reprezentanti, abychom toto dobře zvládali. Protože na počátku 90. let se dělo často v evropských strukturách, evropských orgánech, že nové demokratické státy tam měly své reprezentanty s tlumočníky. Dnes už to neplatí. Dnes to vypadá zvláštně a nepůsobí to dobře a věrohodně.
Takže doufám, že i tato interpelace přispěje k tomu, že na to budeme myslet všichni. Protože samozřejmě nová generace, ti, kteří absolvovali koncem 80. let, tak dostali po revoluci velkou šanci studovat v cizině, zvládat jazyky tak, jak to nikomu nedá žádná jazyková škola, ale samozřejmě se musí počítat se všemi, i s těmi, kteří třeba studovali dříve, abychom toto zvládli.
Takže se omlouvám paní poslankyni, jestli jsem roztáhl trochu tu odpověď na položenou otázku, ale vidím to jako věc důležitou, protože i toto je součást obrazu České republiky. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Vidím, že paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající, a děkuji, pane ministře. Já to také vidím za velice důležité, abychom toto všechno zvládli, a proto si myslím, že když se teď začínáme připravovat, přestože víme minimálně tři až čtyři roky, když to vezmu hodně zkráceně, o tom, že budeme potřebovat překladatele do 12 jazyků členských zemí, tak mě to trošku zaráží. Nicméně sdílím vaši víru, že to zvládneme, stihneme a že i naši úředníci budou dobře připraveni na to, abychom v Evropské unii byli konkurenceschopní a byli schopni obstát. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Paní místopředsedkyně, když jsme u té víry, doufám, že to bude ne 12, ale zhruba tipuji nějakých 23 jazyků, protože Rakousko a Německo mají společnou němčinu. - Tady možná říká pan místopředseda vlády a ministr spravedlnosti a předseda legislativní rady, že se z češtiny do slovenštiny nebude tlumočit, tak možná, že tím také ušetříme v Evropské unii.
***