(18.40 hodin)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Miloslav Ransdorf, takže mu dávám slovo.

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, tato oblast, o které hovoří Dodatkový protokol, je jednou ze záležitostí, které budí v Evropské unii největší kritiku, a to znamená, že centrální orgány EU, administrativa zasahuje do toho, jak mohou jednotlivé členské státy finančně podporovat své restrukturalizační programy, adaptaci svého hospodářství, jednotlivé nosné průmyslové obory.

Česká republika měla v minulosti velice těžkou průmyslovou strukturu, náročnou na suroviny, paliva, energii, dopravní prostředky, a samozřejmě změna struktury národního hospodářství byla jednou z priorit ekonomické reformy, která se u nás připravovala už v 80. letech a která v jiné podobě a v nových podmínkách byla realizována začátkem 90. let. Nicméně bylo jasné, že bez pomoci státu např. české ocelářství nemůže projít úspěšnou proměnou; podíl kontilití např. byl v 80. letech výrazně nižší než v zemích, které zaváděly ocelářskou výrobu během 70. a 80. let.

Je třeba říci, že limitujícím faktorem tedy skutečně je to, do jaké míry evropské orgány vyjdou naší zemi vstříc. Předmětem nejen kritiky u nás, ale i v mnoha už členských zemích EU je to, že rozhodování o této záležitosti je neprůhledné, vychází z omezeného zdroje informací a je soustředěné do rukou malé skupiny osob, která je častokrát podezírána z provázanosti s různými lobbistickými tlaky, a některé osoby mají skutečně téměř zázračnou moc, jako příslušný komisař Mario Monti, který bývá velice často zmiňován i v tisku.

Myslím si, že ČR by měla být v této oblasti velice obezřelá, protože má samozřejmě v plánu některé rozvojové programy, které na ocelářství úzce navazují, jako je expanze automobilového průmyslu. Česká republika má jednu zajímavou specifickou stránku rozvoje svého strojírenského průmyslu, a sice to, že má výhodné podmínky pro rozvoj výroby automobilů. Máme největší koncentraci podniků schopných vyrábět pro automobilový průmysl nejen v Evropě, ale patrně i na světě, protože v asociaci automobilového průmyslu je registrováno 120 podniků a je celkem 313 podniků, které ve formě dodavatelské a subdodavatelské jsou schopny tento segment obsluhovat. A protože je u nás prostor ne pro jednu automobilku, která je finalistou v Mladé Boleslavi, ale minulá vláda Miloše Zemana připravila vlastně podmínky pro nástup druhého finalisty na náš trh v podobě kolínské automobilky, je ještě prostor pro třetího finalistu, patrně někde na Moravě. Toto je věc, která by kladla i nároky na náš obměňovaný modernizovaný ocelářský průmysl.

Myslím si, že nemůžeme zcela předvídat, jaké budou potřeby našeho strojírenského průmyslu, jednotlivých výrobních oborů v této oblasti, a proto bychom měli mít volné ruce. Přes všechny nedostatky, které bychom mohli najít, a obavy, které plynou řekl bych z téměř všemocnosti evropských institucí, je třeba tento Dodatkový protokol přivítat, protože dává přece jenom určitý čas k oddechu pro naše těžce zkoušené ocelářské odvětví.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Miloslavu Ransdorfovi. Další přihlášky do rozpravy nemám, takže rozpravu končím.

Budeme hlasovat o usnesení, které přijaly v souhlasném znění oba výbory. Všechny vás odhlásím a poprosím o novou registraci.

Přečtu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé s ohledem na prodloužení období stanoveného článkem 8(4) Protokolu 2 k Evropské dohodě, podepsaného dne 9. října 2002 v Bruselu."

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 154. Kdo souhlasí s návrhem tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování skončilo. Ze 136 přítomných bylo 128 pro, jeden proti. Návrh usnesení jsme přijali.

 

Skončili jsme projednávání tohoto bodu.

 

Dalším bodem, který budeme projednávat je

 

55.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda o přístupu Chorvatské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu,
podepsaná v Zábřehu dne 5. prosince 2002
/sněmovní tisk 185/ - druhé čtení

 

Prosím, aby se slova ujal pan ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, Dohoda o přístupu Chorvatské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, CEFTA, byla projednána v zahraničním výboru, výboru pro evropskou integraci a v hospodářském výboru. Všechny výbory doporučují Poslanecké sněmovně vyslovit s ní souhlas.

Považuji za potřebné zmínit se o žádosti, která byla vznesena při prvním čtení, to je zpracovat porovnání preferenčních vztahů mezi ČR a Chorvatskou republikou před a po vstupu ČR do EU. Tento materiál obdržely výše uvedené výbory. Jak z něj vyplývá, po vstupu ČR do EU převezme naše republika společnou obchodní politiku i ve vztahu k Chorvatské republice. Obchodní vztahy budou založeny na prozatímní dohodě Chorvatské republiky s EU.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že celkově dojde po našem vstupu do EU k vyrovnání podmínek přístupu na trh v oboustranném vztahu k Chorvatské republice u všech patnácti členských států EU i deseti nově přistoupivších. To znamená, že v žádném případě nebudou mít čeští vývozci horší podmínky než vývozci z ostatních států EU.

Dohoda o přístupu Chorvatské republiky k dohodě CEFTA tím, že zcela odstraňuje celní sazby pro průmyslové výrobky a dosahuje značné liberalizace u zemědělských komodit, vytváří dobré předpoklady pro zavedení českých vývozců na chorvatském trhu před naším vstupem do EU.

Dovolte mi na závěr informovat vás o tom, že 23. dubna 2003 byla v Bruselu za účasti ministra hospodářství Chorvatské republiky zahájena jednání o asociační dohodě mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP