Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(16.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)

Proto si vás nedovolím zdržovat a poprosím vás o to, co je zcela logické - propustit tento zákon do druhého čtení. To vám doporučuji jako zpravodaj Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji, a nyní přerušuji projednávání tohoto bodu a otevírám bod

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí pan Bohuslav Sobotka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jak už jsem zmínil, tento zákon reaguje na změnu ve správě spotřebních daní, zejména na zavedení režimu podmíněného osvobození od daně, a týká se změn v zákonech, které bezprostředně souvisí se zavedením nového systému správy spotřebních daní v České republice. Návrh obsahuje změnu ve správci daně, tj. převedení celé správy spotřební daně na celní orgány. V neposlední řadě obsahuje též úpravy, které reagují na poznatky v praxi při provádění správy, tak jak ji vyhodnotili správci daně, tj. česká daňová správa. Tyto změny se týkají změn zákona o cenách, změn živnostenského zákona, změny zákona o správě daní a poplatků, změny zákona o správních poplatcích.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, tento zákon zcela logicky navazuje na předcházející bod, a protože zcela logicky sněmovna propustí předcházející novelu zákona do druhého čtení, pak by se zachovala zcela nelogicky, kdyby s touto novelou tak neučinila, a proto doporučuji propustit i tento návrh do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám sloučenou obecnou rozpravu k tisku 45 a 46. Nemám žádnou písemnou přihlášku, nicméně z místa se přihlásil pan poslanec Michal Doktor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Přestože pan poslanec Kraus předpokládá, že zde navrhnu zkrácené projednávání, jistě chápe, proč tak nemohu učinit. Přicházím se zcela opačnými úmysly. Přicházím se stanoviskem ODS, v jehož závěru zcela logicky zazní návrh na zamítnutí, případně návrh na vrácení k dopracování.

Nechci jakkoliv zpochybňovat část vystoupení pana ministra financí, kde uváděl, že námi projednávané sněmovní tisky 45 a 46 jsou ve valné části zákonnou normou, legislativní úpravou zákonného prostředí, kde není vyhnutí s ohledem na znění přístupové smlouvy. Musím ho však usvědčit z toho, že se dopustil, a já doufám, že omylu, když zcela zamlčel fakt, že v těchto sněmovních tiscích, respektive v tisku prvním, 45, je zvýšení daní. A sice zvýšení daní v té části nebo v té komoditě, v níž nás k tomu nezavazuje žádná přístupová smlouva. Týká se to již několikrát kritizovaného návrhu na zvýšení daně z lihu.

Myslím, že při projednávání vládní novely zákona o dani spotřební, myslím, že v průběhu minulého pléna, zaznělo mnoho relevantních argumentů, které nedokázal nikdo vyvrátit, nikdo zpochybnit. Jedná se bezpochyby o velké znejistění našich tuzemských výrobců v oblasti hospodářské soutěže a jedná se také o výraznou nerovnováhu daňového prostředí a daňové zátěže našich výrobců ve srovnání s výrobci ostatními.

Pan ministr financí zde uvedl, že novelou zákona o dani spotřební uvádíme míru zdanění jednotlivých komodit, které jsou zde uvedeny, do souladu jak v objemových parametrech, tak i v korunovém vyjádření, respektive vyjádření v euru, v tomto ekvivalentu, do souladu s prostředím Evropské unie. I tady musím pana ministra usvědčit, doufám, že z omylu. Není pravda, že by nám přístupová smlouva, kterou Česká republika uzavřela a jíž se musíme řídit, ukládala jakoukoliv povinnou kvantifikaci zdanění v oblasti lihových výrobků. Sám jsem si provedl srovnání několika členských zemí. Musím říci, že je velmi různé. Jak objemové parametry, tak parametry daňové zátěže v přepočtu na euro jsou velmi různé.

Doufám, že tyto omyly nebo tato nedopatření pan ministr financí vysvětlí a shledáme tuto věc řešitelnou v průběhu dalšího čtení, pakliže nebudou reflektovány návrhy Občanské demokratické strany.

To, co ale pan ministr financí zamlčel zcela, a to já už si nemyslím, že je omyl, protože je to argument, který zde zaznívá už několikrát, to je fakt, že spotřební daně jako celek jsou typickou degresivní daní. Tudíž kladou zdaleka největší relevantní břemeno na rodiny s nízkými příjmy. A proto právě rodiny s nízkými příjmy dokážou velmi efektivně a velmi rychle reagovat na změnu struktury nabídky, změnu struktury ceny. Pak je většinou takováto administrativní zátěž, zvýšení daně, následováno snížením poptávky. Došlo k tomu vždy v historii.

Vždy, kdy došlo k razantnímu zvýšení spotřebních daní, byl při projednávání na půdě Poslanecké sněmovny vysloven nějaký předpoklad inkasa. Pan ministr financí zde uvedl předpoklad inkasa, jestli jsem nepřeslechl, číslo 3,5 mld. korun. Tvrdím, že takto fiskálně pozitivní příjmy a výtěžnost prostě nebudou. Nebudou, protože spotřebitel není hloupý. Spotřebitel umí velmi rychle akcelerovat a přeskupit svou poptávku, respektive výběr zboží. Řekl bych, že návrh novely spotřební daně, alespoň v té oblasti, kde dojde ke zvýšení cen a zvýšení daňové zátěže obyvatel, bude mít jediný důsledek. Jediný, kdo se může smát, jsou ilegální výrobci. Jestliže předpokládáme, že vybereme daleko více od těch, kteří se pohybují v legální ekonomice, v řádné ekonomice, pak jediný, kdo se může smát po přijetí tohoto zákona, jsou ilegálové, ti, kteří se pohybují v tzv. šedé zóně.

My se tady na půdě Poslanecké sněmovny velmi často pereme a přetahujeme s nejrůznějšími vizemi a návrhy na to, jak zmenšit prostor pro šedou ekonomiku, jak postihnout právě tyto výrobce a tyto byznysmeny, tyto obchodníky, aby odevzdávali do státního rozpočtu více, než odevzdávají, pakliže odevzdávají vůbec něco. Tento návrh činí pravý opak. Tento návrh bezpochyby postihne výrobní kapacitu a poptávku po výrobě, po vyráběném sortimentu právě těch, kteří legální jsou. Vím, že výrobců v České republice není mnoho. Zaměstnávají bezpochyby pár set zaměstnanců, ale jsou to tuzemští, a podtrhuji výrobci, něco vyrábějí, neobchodují jenom, neživí se dovozy nejrůznějších komodit. Pakliže odvádějí ve prospěch našeho rozpočtu, a oni odvádějí nemalé prostředky, myslím, že bychom měli jejich produkci a stabilitu na trhu spíše ctít, než jim zhoršovat jejich postavení na trhu. Přijetím tohoto zákona činíme pravý opak.

Jsem si ale rovněž vědom - žádám-li o korektnost ministra financí, také chci tak postupovat i já - že současné daňové zatížení v oboru lihových výrobků v České republice je nižší než v zemích Evropské unie, ale míra, se kterou zápasí evropské země s ilegální výrobou, s pohyby finančních toků v šedé ekonomice, je neméně kolizní, neméně nesnadná jako v prostředí našem. Přijetí této novely zákona to jenom usnadní. Obávám se, že český občan při určitém sklonu akcelerovat a vybírat velmi rychle a velmi efektivně objeví tu mezeru na trhu a objeví ilegálně vyráběné a dovážené zboží a odkloní svoji poptávku tímto směrem, samozřejmě s vědomím toho, že zboží je ilegální, v mnoha případech, v mnoha případech také oklamán. O to klesnou odvody do státního rozpočtu.

Pokud se týče části, která zavádí v režimu spotřební daně režim celního skladu, to je myslím velkým přínosem. Není žádnou neveřejnou informací, že platba spotřební daně podbíhá (?) velké regulaci, velkému administrativnímu dohledu. A vzhledem k tomu, že výrobce, zejména lihovin, je zdaňován ihned po výrobě, ihned po vyskladnění, a nikoliv v den prodeje, to znamená velkou finanční zátěž pro finance.

***