(10.40 hodin)
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážená paní místopředsedkyně, vážená Poslanecká sněmovno, doprovodný zákon je technickou normou, která návrhy, které jsem přednesl u předchozího tisku, promítá cestou novelizace do tří zákonů. Do zákona o platu představitelů státu, a to tím způsobem, že zde zrušuje právo prezidenta po skončení funkce na odstupné, když bude mít rentu. Druhá připojená novela je novela zákona o Kanceláři prezidenta republiky, která ukládá této kanceláři bývalé prezidenty zajišťovat z hlediska výplaty uvedených dávek. Třetí novela je novela zákona o daních z příjmů, která osvobozuje tuto rentu od daně z příjmu fyzických osob.
Toť vše. Doufám, že tento zákon bude samozřejmě následovat osud předchozího tisku, neboť by bylo absurdní, aby jeden z těchto tisků neprošel a druhý prošel do druhého čtení. Byl bych rád, kdyby prošly oba. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím opět pana zpravodaje, kterým je rovněž v tomto případě pan poslanec Jiří Václavek, aby nás seznámil se svým postojem.
Poslanec Jiří Václavek: Dámy a pánové, jenom velmi stručně. Tisk 314 prakticky jenom umožňuje realizaci zákona, pokud přijmeme zákon podle návrhu tisku 313. Doporučuji proto propuštění do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Otevírám nyní sloučenou rozpravu k oběma bodům. Nemám do této rozpravy žádnou písemnou přihlášku. Táži se, zda se někdo do ní hlásí. A vidím přihlášku pana poslance Ladislava Mlčáka, kterému uděluji slovo. Prosím.
Poslanec Ladislav Mlčák: Vážená paní místopředsedkyně, vládo, kolegyně a kolegové. Vláda na druhý pokus předkládá Poslanecké sněmovně návrh na zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce a návrh na změnu některých zákonů v této souvislosti, to znamená sněmovní tisky 313 a 314. Jenom tedy krátce, zkratkovitě či tezovitě.
Tento návrh vlády doznal určitých změn právě na základě předcházejícího neúspěšného projednání. Z původního návrhu, kde se počítalo s cca 4 mil. Kč ročně na zajištění exprezidenta, se nyní předpokládá cca 2,7 mil. Kč ročně. Na první pohled korekce původní částky směrem dolů. Tzv. renta a další výhody exprezidenta v úhrnu 100 tisíc Kč měsíčně je však jakýmsi trnem v oku řadě našich spoluobčanů. Hovořil jsem o tom zde při předcházejícím vládním návrhu v souvislosti s ekonomickou situací našich spoluobčanů, sociálním postavení mladých rodin, důchodců apod. K tomuto je společnost kritická. A jenom na okraj - i mimo tuto materii také k zabezpečení senátorů, poslanců či dalších občanů vysoce ekonomicky zaopatřeným. A to nechci připomínat, že řada občanů či rodin v důsledku krachu kampeliček a bank přichází o celé své životní úspory, že byly zrušeny osobní důchody, důchodové kategorie, řada občanů přišla o invalidní nebo částečně invalidní důchody atd. Ve výčtu dalších negativ by se dalo pokračovat.
Stav ve společnosti je třeba vnímat v celém komplexu. Na jedné straně výsada nadmíru bohatých a na druhé chudoba se prolíná českou kapitalistickou společností. To je onen problém a nepřijatelnost vlastně od občanů. Navíc i tato renta a výhody exprezidenta při jeho souběžném důchodu má být osvobozena od veškerých daní či pojištění.
Dalším problémem se jeví, že je potřebné až nutné zvážit postavení a funkčnost exprezidenta ve společnosti, jeho další aktivity, o nichž zde hovořil myslím kolega Kalousek při prvním návrhu, a jak a k čemu bude využíván, kdo mu bude dávat jakési "zakázky", jak bude působit na domácím či zahraničním poli různých aktivit apod. To jsou jen některé problémy, jež nejsou obsahem návrhu vlády. Jaká to tedy bude instituce, jaká budou práva, činnost či aktivity exprezidenta, v podstatě soukromé osoby, v čem bude to jeho čestné postavení?
Další záležitostí je kancelář prezidenta. Pokládám otázku: Nešlo ji zřídit v některé ze státních budov? Proč má stát přispívat na asi vysoký nájem někde jinde? Chci v této souvislosti připomenout nedávnou nebo současnou kauzu poslaneckých bytů v Nerudově ulici, ač je to státní barák, vyvolanou masmédii a kritizovanou občany.
Je třeba brát v potaz i to, že po pětiletém období prezidenta bude možná zase jiný prezident, možná že po dalších pěti letech zase jiný. Kolik těchto exprezidentů může být současně v naší republice a náklady nebudou 2,7 mil. Kč ročně, ale možná násobeno třikrát nebo kolikrát. Jak tito neústavní činitelé, exprezidenti, budou v názorové shodě či neshodě, jakým způsobem mají být nápomocni české společnosti, jaké kompetence atd. atd., a ať z toho nejsou problémy zejména v zahraniční politice.
Proto mi na závěr vystoupení dovolte, abych podal návrh na zamítnutí sněmovních tisků 313 a 314 v prvním čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda se hlásí někdo další do obecné sloučené rozpravy k těmto dvěma tiskům. Žádnou takovou přihlášku nevidím, proto obecnou rozpravu končím.
Zeptám se, zda se chtějí vyjádřit pan předkladatel nebo pan zpravodaj. Ale není tomu tak.
Proto budeme hlasovat o jediném návrhu, který zde zazněl, a to nejprve o návrhu na zamítnutí tisku 313 bodu 32. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 84. Zahajuji toto hlasování a táži se vás, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti uvedenému návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 84 skončilo. Z přítomných 187 pro se vyjádřilo 44, proti bylo 92. Návrh nebyl přijat.
Budeme nyní hlasovat o návrhu na zamítnutí tisku 314 bodu 33 naší schůze.
Registruji vaši žádost na odhlášení, což činím a prosím o novou registraci. Předchozí hlasování prohlašuji za zmatečné.
Můžeme zahájit hlasování o návrhu na zamítnutí tisku 314 bodu 33. Bude to hlasování pořadové číslo 85. Zahajuji toto hlasování a táži se vás, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 85 skončilo. Z přítomných 173 pro bylo 37, proti 112. Návrh nebyl přijat.
Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání sněmovního tisku 313.
***