(18.10 hodin)
(pokračuje Dostálová)
Ministerstvo kultury v oblasti audiovize a masmédií uděluje dotace také na pořádání různých filmových přehlídek, což já považuji za chvályhodné. Proč ale například Academia film, což je významná mezinárodní přehlídka, dostane 100 tisíc korun a časopis pro vnitřní potřebu členů FITES dostane 180 tisíc korun Proč vůbec Ministerstvo kultury platí interní zpravodaj profesního svazu? Proč časopis PROGLASS (?) dostává grant 200 tisíc, časopis Host 900 tisíc a časopis Tvar dokonce 1 milion 90 tisíc? Jaká kritéria rozhodují o konkrétní výši grantu kromě různé úrovně přátelských vztahů s Ministerstvem kultury? Proč například studentský literární časopis ALUZE (?) dostává 240 tisíc, jestliže už onen zmiňovaný člen literární rady, který je členem poradního orgánu Ministerstva kultury, je také členem katedry bohemistiky Univerzity Palackého Olomouc, která časopis vydává? Já tady opět shledávám střet zájmů.
Chci se zeptat: Existují nějaká vnitřní zpřesňující pravidla pro udělování grantů? Jestli ne a je to pouze v kompetenci grantových komisí, jak je potom zabezpečeno, aby nedocházelo ke střetu zájmů?
Já vám dopředu děkuji za odpověď, pane ministře, to je zatím ode mne vše.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr kultury pan Pavel Dostál.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážená paní poslankyně Dostálová, předem mé odpovědi bych chtěl upozornit na podstatný fakt, že udílení grantů na Ministerstvu kultury je podrobně rozvedeno v příkazu ministra kultury. Je tedy upraveno vnitřní normou úřadu, která je zveřejněna, a tedy dostupná veřejnosti včetně poslanců na internetových stránkách Ministerstva kultury. Jinými slovy, každý, kdo má zájem o to, kterak se udělují granty na Ministerstvu kultury, nemusí kvůli tomu interpelovat ministra. Stačí jen, aby si cvakl a tam si to přečetl. Jelikož jste nevyužila této nejjednodušší možnosti, zřejmě opravdu nevíte, že to tam existuje, já vám tedy řeknu, co je tam všechno napsáno.
V této souvislosti připomínám také, že všechny poslanecké kluby a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny, ve kterém, paní poslankyně, zasedáte, již od roku 1999, tedy po mém nástupu do funkce, dostávají výroční zprávy Ministerstva kultury, které informují o každé koruně vydané ze státního rozpočtu v resortu kultury včetně informace o příslušných programech, dokonce o složení grantových komisí, o přehledu a kritériích poskytovaných grantů. Vy tuto výroční zprávu Ministerstva kultury schvalujete v parlamentu, ani v jednom případě se nestalo, že by tato zpráva nebyla schválena. Dokonce jsem zjistil, že v jednom případě jste byla zpravodajkou této zprávy. Takže vše, na co se tážete, jste se za rok 1999, za rok 2000, za rok 2001 a za rok 2002 mohla dočíst v této výroční zprávě. Ale prosím.
Přípravu a průběh zasedání grantových komisí a subkomisí upravuje jednací řád včetně způsobu usnášení, kontroly plnění usnesení a další procesní náležitosti spojené s jejich činností. Grantové komise jsou poradními a konzultačními orgány ředitelů příslušných věcných odborů pro danou odbornou oblast. Vyjadřují se k žádostem o poskytnutí dotací, které podávají občanská sdružení a další právnické a fyzické osoby v rámci konkursů a grantů vyhlašovaných v oblasti věcných působností příslušných odborů Ministerstva kultury České republiky. Členy komisí jmenuje a odvolává ředitel příslušného věcného odboru, nikoliv ministr kultury. Počet členů komise je vždy lichý. Funkční období členů komise je tříleté. Členové komise nemohou být jmenováni opakovaně na období bezprostředně následující. Členství v komisi je čestnou funkcí - tedy členství v komisi není placenou funkcí. Toto členství v komisi zaniká uplynutím funkčního období, vzdáním se funkce, a to formou písemného oznámení řediteli příslušného věcného odboru nebo také odvoláním, úmrtím člena nebo zánikem obecných podmínek pro činnost komise. Na uvolněné místo jmenuje ředitel věcného odboru nového člena. Ze svého středu si komise každoročně volí předsedu a místopředsedu, který předsedu zastupuje v jeho nepřítomnosti v plném rozsahu. V případě nepřítomnosti předsedy a místopředsedy zvolí komise předsedajícího pro takové zasedání. Předsedové komisí, popř. předsedající členové komisí řídí jejich zasedání, zdůvodňují závěry, doporučení a stanoviska vůči řediteli příslušného věcného odboru. Ředitelé věcných odborů jmenují odborné referenty, tajemníky komisí. Myslím referenty z pracovníků Ministerstva kultury. Tajemníci svolávají a organizují zasedání komisí, shromažďují a evidují žádosti o dotace, vyřizují agendu spojenou s činností komisí a tlumočí komisím stanoviska Ministerstva kultury. Tajemníci se vždy účastní zasedání komisí a jsou jejich řádnými členy. Ekonomové věcných odborů mají právo účasti na zasedáních příslušných komisí pouze s hlasem poradním.
Pokud jde o subkomise, tak ředitel příslušného věcného odboru může ustanovit minimálně tříčlenné odborné komise pro jednotlivé obory z členů komisí nebo z externích odborníků. Subkomise posuzují žádosti o poskytnutí dotace a doporučené projekty postupují k projednání příslušné komisi. Svolání, jednání, rozprava a hlasování subkomise se řídí ustanoveními příslušného jednacího řádu, o kterém jsem již mluvil. Zasedání subkomise řídí její volený předseda či jiná osoba určená vzájemnou dohodou členů komise. Touto osobou je vždy některý z členů grantové komise. Zasedání subkomise se vždy zúčastní tajemník příslušné grantové komise, a to pouze s hlasem poradním. Ekonom příslušného věcného odboru má právo účasti na zasedání subkomise s hlasem poradním.
Zasedání komisí jsou neveřejná. Komise zasedají jedenkrát ročně. Ředitel věcného odboru může rozhodnout i na základě návrhů předsedy komise o svolání nějakého mimořádného zasedání. Řádné, ale i mimořádné zasedání komise svolává tajemník písemně nejméně 14 dní předem. S pozvánkou zasílá program jednání, případně i podkladové materiály. Místem zasedání komisí je zpravidla sídlo Ministerstva kultury České republiky. Zasedání komise lze zahájit, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. O každé žádosti o poskytnutí dotace se koná samostatná rozprava. Hlasuje se individuálně, tajně, pokud komise nerozhodne jinak. Hlas nelze delegovat na nějakého zástupce. Pro přijetí rozhodnutí jsou třeba hlasy nadpoloviční většiny přítomných členů komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
A teď ono důležité. Uchází-li se o dotaci žadatel, který je ve vztahu k některému členu komise, osobou blízkou ve smyslu občanského zákoníku nebo subjekt, ve kterém má člen komise majetkovou účast nebo je jeho pracovníkem či členem statutárního orgánu, rozpravy a hlasování o žádosti se nesmí zúčastnit.
***