(17.50 hodin)
(pokračuje Gross)
K tomuto věcnému posuzování zatím nedošlo, protože se jedná o tyto formální záležitosti. Přípravný výbor by měl tyto formální nedostatky odstranit, a pak bude teprve řízení pokračovat.
To je jedna věc, která ale zřejmě - a já to v tuto chvíli nevím - není totožná a nesouvisí s tím, co bylo medializováno jako otevření té kanceláře, protože pokud ve sdělovacích prostředcích bylo publikováno, že byla zaregistrována společnost s ručením omezeným SKS Informační středisko Praha, s.r.o, znamená to, že jako společnost s ručením omezeným si obchodní společnost s tímto názvem otevřela v Praze svoji kancelář. Pokud jde o předmět činnosti této obchodní společnosti, tak podle zápisu v obchodním rejstříku jde o vydavatelské a nakladatelské činnosti, reklamní činnosti, marketink a činnost informačních a zpravodajských kanceláří.
Tento postup, který byl zvolen, je trochu problematický. Postupovalo-li by se podle platné právní úpravy, jsou možné prakticky dva přístupy, nebo podle toho, co je nepochybně podle mého názoru účelem zákonodárce. Buď by se založilo normální občanské sdružení podle zákona o sdružování občanů, nebo by se postupovalo podle zákona 116/1985, o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČSFR. To je zákon starý, nicméně je stále součástí našeho platného právního řádu. Tento zákon 116/1985 stanoví, že Ministerstvo vnitra za určitých stanovených podmínek, o kterých se za chvíli zmíním, může povolit činnost takovéhoto sdružení nebo spolku s nadnárodním prvkem.
Já se musím přiznat, že mi docela vadí, že tady byla hledána a možná částečně nalezena skulinka, a už to samo o sobě podle mého názoru nepůsobí příliš důvěryhodně, protože pokud by někdo chtěl skutečně rozvíjet ty nejlepší vztahy v rámci České republiky, tak by nepochybně měl postupovat tak, jak je v České republice obvyklé, a nehledal nějakou jinou, vedlejší cestu. Podle tohoto zákona nicméně postupováno nebylo.
Nyní jsme v situaci, kdy byla zaregistrována obchodní společnost, a bude asi třeba, aby bylo postupováno následujícím způsobem. Pokud jde o realizaci záměru spolku v České republice - teď mluvím o Sudetoněmeckém krajanském sdružení nebo o tom spolku, který měl být registrován v České republice - tak pokud by měl být záměr a účel této činnosti realizován prostřednictvím obchodní společnosti, tak si myslím, že postup státních orgánů bude muset být závislý na konkrétních projevech činnosti této obchodní společnosti, protože ta činnost by měla být v souladu s činností zapsanou v obchodním rejstříku. Myslím si, že bude muset být poměrně bedlivě sledováno, zda tomu tak je, protože obchodní zákoník jasně stanoví, za jakým účelem se zřizují obchodní společnosti. Vykazovala-li by tato obchodní společnost činnost, která nepřísluší obchodní společnosti, ale spolku, tak by přicházelo v úvahu, aby soud zkoumal, zda aktivity vyvíjené SKS Informačním centrem Praha, s.r.o., jsou v souladu s předmětem činnosti zapsaným v obchodním rejstříku. Pokud by obchodní soud zjistil nesoulad se skutečným právním stavem a stavem zápisu v obchodním rejstříku, bylo by to předmětem další činnosti podle příslušných ustanovení obchodního zákona.
Pokud jde o zákon č. 116/1985, o podmínkách činnosti spolků s mezinárodním prvkem, tak tady bych uvedl následující. Takovouto organizaci Ministerstvo vnitra může zaregistrovat, pokud jsou splněny následující podmínky:
1. pokud je kladné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí;
2. musí to být projednáno s příslušnými ústředními orgány státní správy, pokud se jejich činnost nějakého takového orgánu týká;
3. musí být splněny tři podmínky: že stanovy nejsou v rozporu s českým právním řádem, že organizace musí být zřízena jako právnická osoba, nebrání-li tomu jiné závažné důvody.
To, zda jsou, či nejsou jiné závažné důvody, by v tuto chvíli s největší pravděpodobností bylo posuzováno Ministerstvem vnitra. Možná jsou to ty důvody, proč se nechtělo postupovat tímto způsobem. Znovu opakuji, že mě mrzí, že od začátku se hledala jiná cesta než standardní, která by v České republice měla být volena. Ve mně osobně to od začátku vzbuzuje možná zbytečnou nedůvěru, která nemusela nastat.
Teď máme další právní problém. Ten spočívá v tom, že zákon 116/1985 vůbec nepočítá se situací, kdy by mezinárodní nevládní organizace fakticky vyvíjela činnost na území České republiky, aniž by podala příslušnou žádost. Zřejmě je to dáno dobou vzniku této normy, protože tehdy v České republice existovaly "represivní nástroje státu", které by si asi s takovou situací dovedly poradit, ale jelikož tato norma byla transformována do našich demokratických poměrů, tak dnes platí demokratické zásady, které stanoví, že veřejný orgán může činit jen to, co je mu zákonem dovoleno. Tento postup nikterak v tuto chvíli upraven není. To znamená, že ten zákon sám o sobě nezná žádnou sankci za tuto záležitost.
Jestliže by toto ale bylo zjištěno jako objektivní stav věci, tak náš právní názor jako Ministerstva vnitra, který také budu zastávat a který se budu snažit prosazovat, je takový, že by přicházel v úvahu postup podle přestupkového zákona, kdy by se muselo konkrétně šetřit -to by se ale vztahovalo na fyzickou osobu, nikoli na právnickou osobu jako takovou - zda nebyl spáchán přestupek podle § 46 odst. 1 přestupkového zákona, což jsou ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě, a to právě ve vazbě na § 2 odst. 1 zmiňovaného zákona 116/1985.
Náš názor je takový, že bychom byli schopni v případě, že se zjistí, že je vyvíjena činnost tohoto spolku, aniž by se postupovalo podle tohoto zákona, postupovat podle přestupkového zákona. V tuto chvíli je situace taková, že byla zaregistrována společnost s ručením omezeným, ta má své sídlo, jak je uvedeno v obchodním rejstříku, konkrétně v Tomášské ulici na Praze 1. Dokud obchodní soud neshledá, že faktická činnost této společnosti s ručením omezeným se neshoduje s tím, co je uvedeno v obchodním rejstříku jako předmět činnosti, tak tato společnost zůstane zaregistrována a bude vyvíjet dále svoji činnost. Je otázka, jakou faktickou činnost bude vyvíjet. Nyní nezbývá nic jiného než to, aby bylo skutečně sledováno, zda činnost je v souladu s tím, co je zapsáno v obchodním rejstříku. Nebude-li to v souladu, pak přicházejí v úvahu minimálně ty dva postupy, o kterých jsem hovořil, jeden u obchodního soudu, druhý případně v rámci Ministerstva vnitra prostřednictvím onoho přestupkového zákona.
Pokusil jsem se vysvětlit situaci, tak jak je. Není jednoduchá a všechno toto jsme si mohli odpustit, kdyby ta kancelář, resp. ona činnost byla registrována a vyvíjena přesně podle norem, které k takové činnosti náš právní řád předpokládá, to znamená buď zákon o sdružování občanů, nebo zákon o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČSFR.
***