(17.50 hodin)
(pokračuje Kováčik)
A teď nemyslím konkrétního premiéra Vladimíra Špidlu. Omlouvám se, jestli si to vztahuje na sebe, ale za půl roku, za dva roky, za tři roky nejpozději se budeme připravovat na volby a bude nějaký jiný premiér. I ten by neměl mít možnost tímto způsobem zasahovat do práce nebo do volby, do výběru rady. To přece není odpolitizování, to přece není nezávislost. To je to, o čem tady byla řeč, to znamená přitažení si té rady a té televize k jakékoliv vládě, k tomu, aby informace o vládě a o její politice, o její činnosti byly pozitivnější, než ve skutečnosti jsou.
Navíc se nám předkládá návrh na orgán téměř neodvolatelný, který by byl pouze převodovou pákou nebo převážně převodovou pákou zájmů vlády. To si myslím, že je už docela dost silnou kávou na to, abychom tyto věci mohli bez nějakého dalšího posuzování podpořit.
Není ředitel, generální ředitel České televize. Není jasné, jak dál. Sám zákon je těžko opravitelný. Ostatně i náš přístup k poplatkům se odvíjí právě od této situace, že není ředitel a není jasné, co se tam děje a bude dít.
Chce se mi říct ještě jednou, znovu a lépe - zkusme to ne zestátňovat třeba, ale prostě a jednoduše zkusme znovu připravit zákon, který by podle těchto požadavků, o kterých jsem hovořil, přece jenom lépe odpovídal. Myslím si, že pokud nepadly návrhy na zamítnutí, je právě teď ta vhodná chvíle na to, abych návrh na zamítnutí předložil já. Myslím si, že je možné na tom pracovat lépe a udělat pro Českou televizi a pro Českou republiku a pro veřejnoprávní službu více než tímto návrhem zákona.
Předkládám tedy návrh na jeho zamítnutí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu KSČM Pavlu Kováčikovi. Slova se ujme pan poslanec Ladislav Skopal a připraví se paní místopředsedkyně Miroslava Němcová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem rád, že vystupuji po panu poslanci Kováčikovi, protože jsem chtěl reagovat na to, co tady řekl pan poslanec Pleva, a je to ve stejném duchu a ve stejném tónu. Prostě je tady zaměření na volbu Rady České televize, ale my jsme někdy strašně kritizováni, že nejvíc politický orgán je tato sněmovna. Co je v současném zákoně? Že tato sněmovna volí Radu České televize. Když to chceme odpolitizovat, je zde určitý návrh, návrh vládní, který rozloží prostě to politikum na více institucí, i kdyby premiér, který vychází z této sněmovny, byl ve stejném tónu jako tato sněmovna, tak samozřejmě Senát, a to si přiznejme, v současné době je jinak politicky stavěný, tak už tam máme třetinu, která přece jenom dává do toho trochu jiného ducha. Může dát do toho jiný tón.
Já spíš jsem čekal nebo čekám od svých kolegů zde, že pokud se jim to nelíbí, navrhnou v rámci projednávání ve výboru, v rámci projednávání v mediální komisi jiný způsob, jinou formu volby, i když byli, jak tady řekl pan ministr, přizváváni, byli přizváni k projednávání tohoto zákona ještě předtím, než byl předložen do sněmovny. Ukažte, že chcete také tvůrčím způsobem přispět k tomuto zákonu, a ne pouze bořit to, co je zde předloženo. Já si myslím, že tam ukážete sílu své osobnosti, když prostě předložíte návrh, který bude akceptovatelný pro tuto sněmovnu, akceptovatelný pro Senát a samozřejmě i pro prezidenta, který musí zákon - tedy musí - který zákon buď podepíše, nebo pošle zpět sněmovně, pokud s ním nesouhlasí. Takže diskutujeme o něčem, co jsme schopni sami ve výborech zlepšit. A ta diskuse se mi spíš zdá o tom, že vše, co bylo vymyšleno, je špatné a není na tom nic dobrého. Ale vždycky tato sněmovna bude politická a bude víc politické to její rozhodnutí než rozhodnutí těch tří institucí, které se navrhují.
Druhá věc, kterou bych chtěl říct - a tam jsem v souladu s kolegou Plevou, i když s ním asi tyhlety věci budu trošku diskutovat, a je otázka posílení regionálních studií, které jsme zavedli v minulém zákoně, a tam chci diskutovat. Ale diskutovat o tom ve výboru, v komisi, že je nutné udržet výrobu a určitý prostor v televizi i v rámci regionálních studií. A nikdy mě nenapadlo, abych zamítl tento zákon, ale prostě chci do něj přidat něco nového, pokud přesvědčím většinu této Poslanecké sněmovny, pokud většina pro to bude hlasovat. A myslím si, že všichni máme zájem, aby regionální studia se rozvíjela, nejenom v Brně a Ostravě, ale možná i v dalších krajských městech, která vznikla. A myslím si, že ta diskuse je nutná, aby byla vedena, a bude dobře, když ve výboru ji povedeme. A možná se dohodneme na lepším způsobu, než je v současném zákoně, i když já zatím vidím ten způsob, který v zákoně v současné době je, jako rozumný, ale nebráním se té diskusi.
Takže já jsem otevřel jenom dvě věci. Nechci tady mluvit o dalších, protože ta diskuse by mohla být dlouhá, a proto žádám své kolegy, aby propustili tento zákon do druhého čtení, dali možnost diskusi ve výborech. A pokud zákon nebude odpovídat jejich představám, je možné tento zákon v třetím čtení zamítnout. Ale bránit se diskusi, diskusi ve sněmovně, diskusi ve výborech, je prostě jakoby se schovávat, ustupovat a mít strach. A požádal bych kolegy, aby přehodnotili svůj názor a pustili tento návrh do druhého čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Skopalovi. Připomínám, že ve třetím čtení se zákon nezamítá, pouze neschvaluje.
Slovo má místopředsedkyně sněmovny paní Miroslava Němcová a před ní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji paní místopředsedkyni. Než dojde, já budu hotov se svou faktickou poznámkou.
Mně se na tom vystoupení pana kolegy Skopala nejvíce líbilo, že měl pouze dva argumenty proti mé řeči, a to ten, že jsme nechodili na jakousi schůzku, a pak to, že vrcholně politickým orgánem je sněmovna. Ano, samozřejmě, ale vyváženým politickým orgánem, tak rozhodli voliči, a proto ta sněmovna prostě rozhodne nejlépe plošně vyváženě. Ne pouze vláda nebo vládní koalice. V tom byl smysl té mé poznámky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení doby pro faktickou poznámku.
Paní místopředsedkyně Miroslava Němcova. Připraví se pan poslanec Petr Pleva.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, pokusím se trochu projít tím úskalím, které před nás postavila vláda ve formě dvou návrhů, které projednáváme ve sloučené rozpravě. Za prvé chci říct dvě poznámky. Tou první je to, že vítám, že jde o spojenou rozpravu, protože opravdu oba tyto dva návrhy spolu souvisejí a jeden bez druhého projednávat by nemělo smysl. Za druhé chci říci zcela vážně, že nechovám žádnou předpojatost, žádnou zášť, žádné zvláštní animózní vztahy ani k Českému rozhlasu, ani k České televizi. Vnímám je jako divák nebo jako posluchač. Část jejich pořadů se mi líbí, část jejich pořadů se mi nelíbí, ale tento vztah z mé strany považuji za naprosto normální.
Ale teď tedy k té rozpravě, kterou vedeme. O čem tato rozprava vlastně je? Vraťme se ke včerejšímu dni, vraťme se o pár týdnů zpátky, abychom si připomněli události, které se zde odehrály při jmenování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
***