(9.50 hodin)
(pokračuje Kraus)
Další pozměňovací návrhy.
e) V čl. II - Přechodná ustanovení se doplňuje bod 8, který zní:
8. Plátci jsou povinni do 25. dubna 2004 zaplatit zálohu na vlastní daňovou povinnost za zdaňovací období měsíce dubna 2004 a 2. čtvrtletí 2004, a to ve výši 50 % skutečné vlastní daňové povinnosti, která vznikla plátcům s měsíčním zdaňovacím obdobím za zdaňovací období březen 2004 a plátcům se čtvrtletním zdaňovacím obdobím za zdaňovací období v 1. čtvrtletí 2004.
Změna způsobu výběru daně při pořízení zboží z jiných členských států Evropské unie bude mít negativní dopad na pokladní plnění příjmů státního rozpočtu, který se navrhuje překlenout výše uvedeným opatřením. Zatímco do vstupu České republiky do EU je daň nejprve vybrána celními orgány a v následujícím zdaňovacím období uplatňovaná plátci (?) i její odpočet, po vstupu do Evropské unie nebude daň při pořízení zboží z jiných členských států celními orgány vybírána, protože ji budou přiznávat sami plátci a ve stejném zdaňovacím období si budou uplatňovat i nárok na odpočet daně.
Poslední pozměňovací návrh.
f) V čl. V - Účinnost zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2003 s výjimkou bodů 50, 51, 103 a 104, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004, a to proto, že navrhovaná účinnost těchto změn sazeb daně bude platná až od 1. 1 2004.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Dovolte mi, kolegyně a kolegové, abych vás upozornil, že platné ustanovení jednacího řádu dává možnost vám všem, kteří máte v úmyslu přednášet obsáhlé pozměňovací návrhy tak jak pan poslanec Kraus, předložit tyto pozměňovací návrhy v písemné podobě, takže ušetříte čas nejen sobě, ale i všem ostatním kolegům. Berte to jako přátelskou radu, inspiraci, doporučení.
Slovo má pan kolega Kalousek, připraví se pan poslanec Doktor.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane předsedající, právě proto, abych se pokusil sněmovně ušetřit čas, předložil jsem jí zprávu zpravodaje, která shrnuje všechny pozměňující návrhy, které byly předneseny při rozpravě v rozpočtovém výboru, a rozdal jsem je celé sněmovně. Jakkoliv některé z těchto návrhů nedoporučím jako zpravodaj, v rámci podrobné rozpravy je nyní formálně předkládám. Jsou obsaženy v tisku 148 rozpočtového výboru, který vám byl rozdán. Jsou to pozměňovací návrhy pana poslance Ostrého, poslance Kalouska, poslance Kvapila, poslance Doležala, poslance Gongola, poslance Doktora, poslance Krause, poslance Kocourka. Prosím, abyste je pokládali za předložené.
Dále si dovoluji předložit z důvodu časové tísně ještě jeden pozměňovací návrh. Týká se přechodných ustanovení, a sice změny termínu. Všechna data, která jsou v návrhu zákona označena jako 1. červenec, navrhuji překlasifikovat na 1. říjen a všechna data, která jsou uvedena jako 30. červen, navrhuji překlasifikovat na 30. září.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, slovo má pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, přicházím se vyrovnat s procedurou jednání, pročež jsem uvažoval o třech drobných změnách svých pozměňovacích návrhů vznesených při projednávání tohoto sněmovního tisku na půdě rozpočtového výboru.
K bodu 94 v § 45e odst. 3 jsem v písmenu a) navrhoval úpravu, kde text zní - nakoupené zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu je vyšší - a teď uvedu, že v průběhu projednávání v rozpočtovém výboru jsem uvedl částku 2000 a já bych chtěl alternativně postavit návrh vedle 2000 Kč částku 2500 Kč a 3500 Kč.
Krátké zdůvodnění. Jsem si zcela vědom ambice a předmětu zadání, které měl předkladatel, tedy Ministerstvo financí, v této věci, omezit vratky daně z přidané hodnoty fyzickým osobám a sladit rozdíl mezi částkou 6000 Kč jako limit bezcelního dovozu a částku vratek poskytovaných fyzickým osobám při přechodu hranic na nakoupené zboží v České republice. Provedl jsem si ovšem srovnání dvou položek, tedy vrácení DPH v zahraničí a osvobozeného dovozu, a z mnou provedeného zjištění musím říci, že navrhovaná úprava, tak jak ji navrhuje změnit Ministerstvo financí, je naprosto odchýlená od všech zvyklostí v sousedních evropských zemích a ve většině evropských zemí. Zatímco Ministerstvo financí navrhuje tento limit pro vrácení DPH zvýšit až na 6000 Kč, tak uvedu příklady několika sousedních zemích, abychom si byli vědomi, do jak vychýlené pozice se nás snaží dostat Ministerstvo financí svým návrhem.
Například Německo nula. Uvedu, že zde je zavedena zvyklost, kterou používají němečtí obchodníci v ekvivalentu v přepočtu 800 Kč, a částka vznikla pouze tak, že zjistili, že se jim nevyplatí administrativní náklady. Na odpočty na vratky nižších částek, než je 800 Kč, jsou tak vysoké, že 800 Kč je obchodní bariéra, pod kterou nejdou, a je uplatňována na zboží o částce vyšší. Polsko - 1500 Kč, Rakousko - 2300 Kč, Slovensko - 3800 Kč, Slovinsko - 2300 Kč, Finsko - 1200 Kč.
Myslím si, že z uvedených příkladů je jasné a zřetelné, že šestitisícový návrh, jak nám ho překládá Ministerstvo financí, je absolutní anomálií, a já bych chtěl, pokud chceme zvolit nějakou korekci a sledovat vývoj v našem okolí, aby úprava zvolená v našem zákoně byla velmi podobná a aby daňové podmínky naše byly srovnatelné s okolními zeměmi a nevyvolávalo to tendence k nějaké spekulativní turistice, spekulativní výměně zboží. Jsem si vědom toho, že předkladatel chtěl sladit částku s limitem 6000 Kč v osvobozeném odvozu, a proto uvedu částky uplatňované v sousedních zemích v osvobozeném dovozu. Mám-li být korektní, musím říci, že SRN 5300, ale platí tam nulový limit pro vratku DPH, Polsko - 2300, Rakousko - 3050, Slovensko - 4600, Finsko - 5300. Mohl bych jmenovat další země pro srovnání.
Je zkrátka vidět, že i tady se lze jen velmi těžko odvolávat na zákon, který stanovil limit pro bezcelní osvobozený dovoz, protože i naše částka 6000 Kč je v jisté míře bezprecedentní. Rád bych uvedl, že jak částka 1000 Kč pro vratky DPH, tak částka 6000 Kč pro limit bezcelního dovozu byly upraveny v průběhu projednávání jednotlivých zákonných norem na půdě Poslanecké sněmovny. Myslím, že nemáme právo, zavedli-li jsme určitou zvyklost, teď šokově změnit částku v jednom případě z 1000 Kč na 6000 Kč a vystavit trh, ekonomiku, lidi živící se v reálném byznysu právě v této kategorii šoku, kdy jim sebereme práci a byznys tím, že jim posuneme limit vratky DPH z 1000 Kč na 6000 Kč.
Provedl jsem si i statistiku, která říká, že posuneme-li částku vratky DPH na částku 2500 Kč, z pohledu správce administrativy, to znamená Celní správy České republiky, ubude až 50 % případů administrativních úkonů, protože položek, na které je uplatňována vratka DPH, je skutečně obrovské množství, a musím dodat, že je pravdou, že existuje určitá regionální anomálie, kdy právě rozdílnost daňových předpisů mezi prostředím v České republice a na Slovensku vede k určitému spekulativnímu chování.
***