(11.00 hodin)
(pokračuje Šimonovský)
K zajištění finančních prostředků musím říci, že největší výhoda realizační dohody, jak byla připravena, byla právě v tom, že se její financování odehrávalo mimo státní rozpočet a mimo rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Tuto výhodu jsme měli také na zřeteli při vyjednávání o kompromisních formulacích. Znamená to, že jsme byli připraveni pod touto výhodou na velmi významné kompromisy. Náš partner samozřejmě věděl, kde jsme připraveni ustoupit z požadavků státu, protože při jiném financování než ze soukromých zdrojů dochází kromě efektu zlevnění k tomu, že se dostáváme do problémů, zda si tento stát může dovolit zvýšení úvěrového zatížení, zda tento rozpočet při řešení velkého objemu veřejného dluhu je schopen pokračovat v takto ambiciózních projektech v dopravě.
Zde mohu říci, že výhoda rozhodnutím vlády končí. Samozřejmě budeme hledat projekty tohoto druhu na jiné stavby, na jiné činnosti, zejména tam, kde je velký podíl služeb, kde se ukazuje, že soukromý kapitál je efektivnější.
Pro nás jsou nyní zhruba tři možnosti: že bude tato stavba realizována buď z vlastních zdrojů rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, což je málo pravděpodobné při současné rozestavěnosti. Další dvě možnosti jsou, a jednu z nich přijala vláda na svém jednání, vydání dluhopisového programu, vydání obligací státu, které by vytvořily finanční rámec pro tuto výstavbu. Druhá varianta je úvěr od Evropské investiční banky, která dopisem svého viceprezidenta Rotha přislíbila, že se chce podílet na financování za podmínek, které běžně Česká republika dosahuje, to znamená splácení 25 let, pěti- až sedmiletý odklad a úroky 3 až 3,5 %, což jsou nejlevnější peníze, které můžeme dosáhnout. Jednáme také o tom, aby mohly být účastny tohoto financování fondy Evropské unie. Zejména po roce 2006 je možné, že se nám podaří využít kohezního fondu, protože tato dálnice je v trase koridoru 6, na kterém má Evropské společenství velký zájem.
Toto jsou možnosti, které před námi jsou. Bude záležet na sněmovně, jaké nástroje umožní vládě využít. V každém případě je optimální jejich kombinace. Máme k dispozici první analýzy, které ukazují, že nejlepší je kombinace úvěru z Evropské investiční banky - zhruba 75 %; 25 %, která by byla ještě dělena na 15 %, která by zajišťovala Česká republika z dluhopisů, a 10 % z kohezních fondů. To jsou věci, o něž budeme usilovat v letošním roce, a jejich výsledek bude sněmovně předložen k rozhodnutí asi na závěr letošního roku.
Vláda zatím schválila návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu výdajů spojených s výstavbou dálnice ve výši 47,6 mld. korun, to znamená v celém potřebném rámci na stavební práce včetně rezerv, které k tomu jsou a DPH. Uložila mi svým usnesením, abych ve spolupráci s ministrem financí zahájil jednání s Evropskou investiční bankou. Tato jednání již byla zahájena. Bylo zadáno zpracování podkladů pro Evropskou investiční banku tak, aby mohlo být rozhodnuto podle odpovědných pracovníků Evropské investiční banky. V září letošního roku bude rozhodnuto o tom, zda tento úvěr a v jakých tranších bude České republice udělen.
Lze konstatovat, že při použití variant financování, o nichž jsem hovořil, platby státu nepřesáhnou v celkovém součtu 80 mld. korun ve stálých cenách roku 2001. To znamená, že stát postaví tuto dálnici zhruba o 40 až 45 mld. korun levněji. Očekáváme, že zlevnění může být i vyšší právě z toho důvodu, že uvažujeme o vypsání výběrových řízení nebo veřejných soutěží na jednotlivé stavby tak, abychom optimalizovali efekt soukromého zhotovitele v každé stavbě. Nebudeme zadávat celou stavbu v 80 km komplexně, protože ji ani nemáme připravenu.
Podrobný harmonogram přípravy výstavby, což souvisí se zkrácením uvedení dálnice do provozu o jeden rok, je připraven k projednání ve vládě. Vláda ho bude projednávat na jedné z nejbližších schůzí. Harmonogram je velmi detailní po jednotlivých stavbách. Byly provedeny rozbory tak, aby byly jasně definovány možnosti, kdy získáme ve správním řízení potřebná povolení, kdy můžeme zahájit jednotlivé veřejné soutěže. Ukazuje se, že efektivní postup bude paralelně při průběhu správního řízení již vypsat výběrová řízení s podmínkou, že se rozhodne až po udělení stavebních povolení. To je věc, kterou chceme v letošním roce zkusit již na podzim. Připravujeme tuto soutěž na první stavbu tak, aby byla vyhlášena v říjnu. Očekáváme, že během října a listopadu získáme stavební povolení a můžeme zahájit první stavbu v letošním roce.
Finanční prostředky na tuto stavbu jsou v rozpočtu fondu dopravní infrastruktury ve výši 500 mld. korun. Dokončí se stavba, která je v současné době rozestavěna. Zhruba 100 mld. korun je připraveno pro následnou stavbu, o které jsem hovořil. Je to zkrácení proti harmonogramu asi dva měsíce.
Říkám to proto, že jsme celý harmonogram podrobili pečlivé analýze. Stanovili jsme kritickou cestou u jednotlivých staveb, termíny a problémové okruhy, na které se soustředil zástupce investora a Ředitelství silnic a dálnic. Myslím si, že celá příprava, která je předložena do vlády, je zpracována odpovědně a že je reálná. Tam je také odpověď na to, že nebudeme kontrolovat úspěch tohoto způsobu financování výstavby až v roce 2008, jak jsem se dočetl, že v roce 2008 teprve budu předkládat, zda jsem úkol splnil, nebo ne, ale je možné kontrolovat harmonogram po jednotlivých dílčích stavbách. Každá stavba má svůj harmonogram, kde je možné vše velmi pečlivě monitorovat.
Pro koordinaci a řízení projektu vláda jmenovala řídící a koordinační výbor. Sestává ze tří ministrů - financí, ministra pro místní rozvoj a ministra dopravy. Dále je tam vládní zmocněnec pro severní Moravu a Slezsko, hejtman Moravskoslezského kraje, primátor města Ostravy a pan poslanec Rafaj. Je to výbor, který bude monitorovat postup výstavby. Věřím, že i pracovní skupina, která tomuto výboru bude připravovat podklady, je velmi fundovaná. Jsou tam zastoupeni přední představitelé a funkcionáři všech organizací, které s výstavbou mohou pomoci.
Očekáváme velmi mnoho od spolupráce s pozemkovými úřady. Nad pozemkovými úpravami jsme se dohodli. Myslím, že to bude velmi nadějné pro přípravu územního získávání pozemků.
Dámy a pánové, tolik zpráva o ukončení smlouvy a dalším postupu výstavby D 47. Věřím, že se nevyskytnou mimořádné problémy na této stavbě a že vláda dokáže, že svůj slib a závazek zkrátit lhůtu výstavby a ušetřit zhruba 40 mld. korun dodrží a že bude možné, abychom tyto úspory již v nejbližší době prezentovali postupně po uzavření jednotlivých výběrových řízení.
***