(18.10 hodin)
(pokračuje Suk)
Provázanost se zákonem, jehož konečnou podobu nemůže v tuto chvíli nikdo znát a který bude ve sněmovně projednáván nejdříve v červnu. Je tedy naprosto zřejmé, že není možné novelu zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech projednávat. Je nutné počkat na výsledek projednávání zákona o správním řízení, následně provázat oba zákony, teprve pak předložit novelu k projednání Poslanecké sněmovně.
Důvodová zpráva k novele zákona č. 133/2000, o evidenci obyvatel a rodných číslech, jako další zákon, se kterým je úzce provázána, uvádí zákon č. 101/2000, o ochraně osobních údajů. Zákon rozsáhle upravuje příslušné paragrafy týkající se rodných čísel. Především pak paragrafy 13 a 13c) v hlavě třetí, které stanovují, kdo je oprávněn s rodnými čísly nakládat, by mohly být předmětem různého výkladu, a tudíž i zakládat spory mezi nositeli rodných čísel a těmi, kdo evidence podle rodných čísel vedou v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů. Mám za to, že žádný další zákon s výjimkou zákona na ochranu osobních údajů by neměl nakládání s osobními údaji upravovat.
Chtěl bych také předkladatele požádat, aby zvážil úpravu třetího odstavce § 3 zákona, který stanoví, jaké údaje se o obyvateli vedou. Má-li informační systém sloužit k identifikaci každého jednotlivého obyvatele, pak řada dnes o občanech vedených údajů, především pak o jeho předcích, partnerovi, dětech apod., je nadbytečná a jejich shromažďování v takovém rozsahu je i nežádoucí s ohledem na možnost jejich zneužití. Řadu těchto údajů by měl občan dokládat až v době, kdy něco po státu chce. Ostatně zmíněné údaje jsou přece vedeny podle zákona o matrikách.
Závěrem své zprávy na základě již uvedeného mohu pouze konstatovat to, co jsem již v úvodu naznačil. Navrhuji novelu zákona 133/2000 Sb., sněmovní tisk 259, vrátit předkladateli k dopracování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám jedinou přihlášku, a to je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, projednáváme zákon, který se bezprostředně dotýká každodenní práce matrik na obecních a městských úřadech. Mám několik konkrétních připomínek k tomuto zákonu, protože si myslím, že jsou dost důležité. Je třeba je do zákona v každém případě zapracovat.
První připomínka se týká ustanovení § 6, kde navrhuji, aby na obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má trvalé bydliště osoba, které se týká údaj zaznamenaný v matrice, předal bez zbytečného odkladu a) matriční úřad z matriky, který vede v rozsahu atd., jak je v zákoně uvedeno. Tuto změnu navrhuji zejména z toho důvodu, že obecní úřad obce s rozšířenou působností je uživatelem pouze údajů v rámci svého správního obvodu. Matrika plní oznamovací povinnost - zasílá fotokopii rodného, oddacího nebo úmrtního listu. Na matričních dokladech - rodných a oddacích listech - není uvedeno bydliště osoby, která se narodila, ani bydliště jejích rodičů. Rovněž na oddacím listě není uvedeno bydliště muže a ženy, kteří uzavřeli manželství. Toto bydliště je uvedeno pouze na úmrtním listu. V případě, že se osoba narodí nebo uzavře manželství mimo správní obvod svého trvalého bydliště, obecní úřad obce s rozšířenou působností nemá možnost tyto skutečnosti zaznamenat do informačního systému, protože má přístup pouze k údajům osob, které mají trvalé bydliště v rámci správního obvodu. Musí se telefonicky nebo písemně obrátit na matriční úřad, který matriční doklad vystavil, se žádostí o sdělení trvalého bydliště matky nebo rodičů dítěte, které se narodilo, nebo muže a ženy, kteří uzavřeli manželství. Teprve po zjištění jejich trvalého pobytu postoupí fotokopie těchto matričních dokladů příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností, aby mohl údaje z matriky zaznamenat do informačního systému.
Navrhované řešení doporučuji z důvodu urychlení aktualizace informačních systémů a úspory času pracovníků i nákladů na telefony a poštovné. Podle navrhované novely matriční úřad zašle kopie matričních dokladů přímo obecnímu úřadu s rozšířenou působností, který má přístup do informačního systému k provedení záznamu.
Další návrh se týká § 10 odstavec 3. Navrhuji doplnit o větu: U dětí určených před porodem k osvojení je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se dítě narodilo. Dítě hlásí k trvalému pobytu na tuto adresu zdravotnické zařízení, v němž je dítě po porodu umístěno.
Toto odůvodňuji skutečností, že každoročně se v naší republice narodí asi sto deset dětí, u nichž matka nemá zájem zjistit ani pohlaví dítěte. Domnívám se, že je třeba tento případ řešit. Matka dá ještě před porodem souhlas k osvojení a nechce znát ani pohlaví dítěte, které se narodilo. Protože zdravotnické zařízení nemá podle současné právní úpravy možnost přihlásit dítě k trvalému pobytu, tyto děti většinou nejsou vůbec k trvalému pobytu přihlášeny. V průběhu řízení o osvojení je třeba vystavit pro dítě osvědčení o státním občanství. Toto vystavuje krajský úřad podle trvalého pobytu dítěte. Teprve při státoobčanském šetření se většinou zjistí, že dítě není vůbec vedeno v informačním systému.
Další připomínka se týká § 10 odstavec 8. Poslední větu navrhuji doplnit za čárkou "nebo se občan hlásí do objektu nezpůsobilého za účelem bydlení, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována". V případě doplnění je nutné stanovit, který orgán rozhodne o nezpůsobilosti objektu k bydlení. To je reakce na skutečnosti, že se v poslední době na obcích hlásí spousta lidí k trvalému bydlení do vyložených ruin a matrika prakticky nemá možnost odmítnout zaevidování občanů k trvalému pobytu do těchto objektů.
Dále § 12 odstavec 2 - navrhovatel je v takovém případě povinen prokázat ohlašovně zánik užívacího práva. Tady považuji za nedostatek, že není konkrétně uvedeno, jakým způsobem nebo jakými veřejnými listinami lze prokázat zánik užívacího práva. Toto doplnění je nutné, protože v současné době není právně upraveno, jakým způsobem zaniká užívací právo. Je proto třeba provedení rozboru institutu užívacího práva ve vztahu k uživateli nebo vlastníku ubytovacího objektu. O zrušení trvalého pobytu rozhodují v prvním stupni všechny ohlašovny. Vzhledem k tomu, že jen málo z nich má kvalifikované pracovníky nebo právníky, vznikají velké problémy při posuzování výše uvedených skutečností.
Dále je zde závažná připomínka, která se týká § 13 písm. a) a b). Podle § 17 c) a d) jsou stanoveny vysoké sankce za zneužití rodných čísel. Proto doporučuji ve vyhlášce k tomuto zákonu taxativně vyjmenovat všechny subjekty, které mají umožněný dálkový přístup do informačního systému, a jiné orgány, které mohou nakládat s rodnými čísly pro účel plnění úkolů státní správy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Ludvíkovi Hovorkovi, který nám vysvětlil i věci, které budou předmětem druhého čtení zákona.
Nyní se do rozpravy přihlásil pan poslanec Tomáš Kvapil. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Tomáš Kvapil: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, budu velmi stručný. Klub KDU-ČSL podpoří propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Chtěl bych však požádat pana ministra, zda by se mohl jeho úřad zamyslet nad jedním problémem týkajícím se občanských průkazů.
Občanské průkazy vydávají obce s rozšířenou působností. V případě, že je tento průkaz vydáván občanu poprvé v životě, musí doložit v příloze potvrzení o státním občanství.
***