(9.50 hodin)
(pokračuje Ouzký)
Myslím si, že to je věc, kterou bychom měli brát jako fakt, byť statistika je věc někdy velice nepříjemná.
Co se týče ne pouze tabáku, ale i ostatních drog, tak statisticky nejdražší je neřešení a neléčení - to je drobná reakce na kolegu, co se týče vydávání či nevydávání stříkaček. Jen o něco levnější je kriminalizace těchto lidí, to znamená zavřít je do vězení, to stojí společnost jen nepatrně méně, a nejlevnější je léčení nějakou substituční metodou. Potud statistika. To je jednoznačná záležitost.
Pokud by společnost do něčeho měla investovat, tak do osvěty a prevence, a nikoliv do jakýchkoliv zákazů. Musím se připojit k předřečníkům, kteří kritizovali uvedený skandinávský model jako velmi špatný příklad. Jedná se o kulturně úplně jinou oblast, kde alkoholismus byl velkou metlou, a zoufalá poloprohibice, která tam nastoupila, problém neřeší, protože alkohol se v těchto zemích - kdo z vás je navštívil alespoň jako turista, tak to ví - stává jakýmsi fetišem, který otevírá dveře všech domácností a všech společností. Ten příklad, který zde byl uveden, s víkendovými dýchánky na lodích, je bohužel pravdivý.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Ještě vidím přihlášku paní poslankyně Lucie Talmanové, které uděluji slovo v obecné rozpravě.
Poslankyně Lucie Talmanová: Snad jen drobná poznámka, kterou jsem málo zdůraznila ve svém stanovisku zpravodaje. Zmínila jsem se o tom, že předložený návrh zákona nahrazuje zcela nefunkční ale stále platný zákon 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a toxikomaniemi.
Prosím, aby mi teď věnovali pozornost zejména zastánci restrikce jakožto jediné účinné metody k eliminaci negativních vlivů zneužívání výše zmíněných návykových látek. Moc dobře víte, že už několik let u nás platí absolutní zákaz prodeje tabákových výrobků a alkoholu osobám mladším 18 let. Nevidím jediný pozitivní dopad této restrikce. Větší restrikce už neexistuje, než je zákaz prodeje, a výsledky jsou absolutně nulové. Zákaz byl i sankcionován - a spotřeba alkoholu a tabáku u mladé populace stále roste, takže tato cesta asi není správná.
Dámy a pánové, spektrum výhrad, které zde byly vzneseny k tomuto zákonu, začínalo zpochybněním jeho vymáhatelnosti, zpochybněním definic samých v zákoně a skončilo dokonce něčím, s čím jsme se zde ještě nesetkali, ale já se s tím zcela ztotožňuji, a to je výhradou k názvu zákona samotného. To mě vede k tomu, abych zopakovala ještě jednou své návrhy a poprosila vás, abyste je opravdu zvážili. V první řadě je to návrh na zamítnutí a ve druhé řadě na dopracování. Tento zákon není v navržené podobě možné dopracovat zde ve sněmovně.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Registruji přihlášku do obecné rozpravy pana poslance Janečka, kterému uděluji slovo.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, já se musím ohradit proti tezi, která zde byla řečena, a to nikoliv proto, že by v některých případech nemohla platit, ale proto, že obecné tvrzení o tom, že restrikce podporuje spotřebu, je prostě tvrzení nepravdivé. To bychom totiž mohli zrušit trestní zákon s odůvodněním, že zrušením trestního zákona dosáhneme toho, že se nebudou páchat trestné činy. Tak to přece není. V podstatě naprostá většina současné legislativy je to, že regulujeme. Já se domnívám, že o tom je vždy politická dohoda, aby regulace byla správná, aby odpovídala sociálnímu klimatu, ale je třeba odmítnout základní tezi, že regulace a restrikce má tento opačný dopad.
Já to často slyším od našich kolegů, kteří jsou známi tím, že se snaží onou salámovou metodou liberalizovat prostor pro nelegální drogy v prvním kroku, tzv. měkké drogy, to je marihuanu atd., a udělat z nich drogy legální. Já bych je jen upozornil na to, aby si porovnali, jaké škody na zdraví způsobují drogy legální a jaké škody na zdraví způsobují drogy nelegální. Ono je to totiž tak, že přestože drogy nelegální jsou v médiích velmi mnoho citovány, bylo o nich mnoho publikací, tak faktický zdravotní dopad je nesrovnatelně nižší než zdravotní dopad u drog legálních. To je prostě fakt. Žádná nelegální droga nezpůsobí 60 úmrtí každý den tak jako droga legální.
Problém u nelegálních drog je ten, že na sebe nabalují další sociálně patologické jevy, svádějí lidi do oblasti kriminální činnosti. To je to, co tlačí společnost k tomu, aby se proti nim výrazněji postavila.
Vracím se zpátky: ono obecné tvrzení, že jakákoliv restrikce znamená zhoršení dopadu, není pravdivé, ale je pravda, že taková restrikce musí být uvážlivá a musí odpovídat sociálnímu klimatu té které společnosti.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Dále se přihlásil do rozpravy pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem se do rozpravy přihlásil především proto, že tato část obecné rozpravy se stává rozpravou lékařů. Já rozhodně lékařem nejsem. Byť nehodlám komentovat ekonomické úvahy pana poslance Janečka, chtěl bych přispět do rozpravy něčím, co jsem na tomto místě řekl už několikrát.
Je to další ze zákonů, který se tváří tak, že má přispět ke zlepšení zdraví lidu, jak už zde bylo řečeno paní předkladatelkou, snad i zdraví našich dětí. Musím říci, že já absolutně odmítám takové vidění světa. Tento zákon je zákonem pokryteckým. Myslím, že vlastní zdraví, tedy mé zdraví a doufám, že i zdraví všech mých kolegů, je něčím, o čem si rozhodujeme my sami. Abych nebyl ve svém výkladu a ve svém vystoupení absolutistický, myslím si, že pokud připomeneme důsledky jisté genetické zátěže, tedy určité vrozené vady, pokud nepomineme důsledky války, živelních katastrof a dopravních nehod, které jsou bohužel součástí našich životů, pak nepochybně neexistují další jiná vypočitatelná a doložitelná rizika, o nichž bychom si sami nerozhodovali. Odmítám, aby jakýkoliv zákon rozhodoval o mém zdraví, o zdraví mých dětí. To bych řekl na úvod.
Padla tady slova, která filozoficky posouvají důsledky tohoto zákona do roviny, kdy se opakují tendence řešit zdraví našich spoluobčanů zákazem reklamy a přístupu k návykovým látkám, alkoholu, drogám a cigaretám. Pan poslanec Janeček se pokusil už několikrát uvádět nám zde důsledky tvrdé reklamy, kterou on tady přirovnával a uváděl ve svém vidění světa například při zákazu tabákové reklamy. Já už tenkrát jsem řekl, že neznám lepší reklamu než kouřícího pedagoga, kouřícího lékaře, kouřícího premiéra vlády. Prosím prostřednictvím paní předsedající, aby mi pan poslanec Janeček sdělil, zda existuje jiná myslitelnější a efektivnější metoda reklamy než rozhovor předsedy Poslanecké sněmovny, který s uspokojením vzpomíná na svá mladistvá léta, kdy pil rum z "kýble" a čichal toluen. Žádnou jinou takovou neznám.
Dovolte mi, abych v obecné pasáži navázal na věc, která se týká přímo ustanovení tohoto zákona. Rozpočtový výbor, kterému není tento zákon dán k projednání, přijal při projednávání zákona o spotřební dani ustanovení § 40, 41 a 42. Já bych chtěl požádat, aby paní předkladatelka, paní ministryně zdravotnictví, se seznámila s obsahem těchto ustanovení. Myslím, že je navrhoval pan poslanec Kraus. Tato ustanovení zcela pokrývají účinky tohoto zákona. Řekl bych, že jsou daleko lépe a daleko pregnantněji formulována. Pokud už vůbec má zvítězit toto vidění světa - byť já znovu opakuji, že je zcela odmítám - pak prosím nemějme dva zákony, které řeší totéž, nastudujme prosím účinky a důsledky, budou-li přijaty formulace, které navrhl pan kolega Kraus v zákoně o dani spotřební, abychom vedle toho paralelně neměli další zákon, který se tváří, že se stará o mé zdraví či o zdraví někoho jiného, a ten náš už tak nepřehledný právní systém nezahlcovali další právní normou.
***