(17.40 hodin)
(pokračuje Němcová)
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně zdravotnictví Marie Součková. Prosím, paní ministryně, abyste se ujala slova.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Děkuji za udělení slova. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti uvedla vládní návrh zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů.
Rozdělení problematiky získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání u lékařských a nelékařských povolání do dvou samostatných návrhů zákona bylo provedeno vzhledem k rozsahu a věcným odlišnostem právní úpravy i s ohledem na její přehlednost. Řešení zásadních věcí bylo v obou návrzích upraveno obdobně. Jde zejména o stanovení obecných podmínek pro získávání způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka včetně úpravy zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti pro získávání odborné a specializované způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka, o zásadu dobrovolnosti pro vstup do specializačního vzdělávání, o právní úpravu akreditačního řízení a akreditace, které umožní přístup k poskytování specializačního vzdělávání právnickým nebo fyzickým osobám, které splní podmínky akreditace, a dále o zmocnění pro úpravu specializačních oborů nařízením vlády.
Předmětem dnešního projednávání je druhý zákon, a to vládní návrh zákona, který je zkráceně nazýván zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. Připomínky uplatněné v rámci připomínkového řízení byly z velké části do návrhu zapracovány ve shodě téměř se všemi profesními organizacemi, odbornými sdruženími, odbory, ostatními resorty a kraji. Na jednání konaném dne 27. února t. r. bylo dosaženo shody také se zástupci profesní organizace a odborných společností v oblasti zubní péče včetně České stomatologické komory, pokud jde o náplně činnosti a definice povolání.
Po skončení připomínkového řízení se někteří ředitelé zdravotnických škol obrátili na některé poslance s připomínkami ke změnám v soustavě oboru středních a vyšších zdravotnických škol a k realizaci některých oborů na vysokých školách. Přestože tato iniciativa nereprezentuje stanovisko Asociace ředitelů zdravotnických škol jako celku, uskutečnilo Ministerstvo zdravotnictví dne 27. března t. r. s těmito řediteli středních a vyšších škol, se zástupci profesních organizací, odborů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jednání. Všichni zúčastnění se shodli na potřebě změn ve vzdělávání na úrovni středních a vyšších škol a na potřebě jejich legislativní úpravy, nicméně rozsah změn navržených v zákoně akceptovali pouze čtyři z přítomných 80 ředitelů zdravotnických škol, většinou učitelů obecně vzdělávacích předmětů. Naopak profesní sdružení, odborné společnosti a Odborový svaz pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, reprezentující 120 tis. profesionálů ve zdravotnictví, kterých se návrh zákona přímo dotýká, zákon podporují.
Projednávaný vládní návrh zákona stejně jako návrh zákona upravující lékařská povolání patří mezi tzv. harmonizační zákony, tzn. zákony, které jsou podmínkou pro náš vstup do EU. Zákon musí být v souladu se základními svobodami vnitřního trhu ES, především pokud se jedná o svobodu volného pohybu osob a služeb, a rovněž se sekundárním právem společenství, tj. se sektorovými směrnicemi.
Ministerstvo zdravotnictví při zpracovávání návrhu zákona i prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu vycházelo především z příslušných směrnic EU a dále v něm byly zohledněny závěry hodnocení zástupců Evropské komise evaluační mise. Úprava požadavků na výkon zdravotnických povolání je nutným předpokladem pro technické adaptace, tj. pro zanesení konkrétních údajů týkajících se zdravotnických profesí do směrnic EU, jež mají být součástí přístupové smlouvy. Bez této legislativní úpravy by mohl být ohrožen podpis přístupové smlouvy v plánovaném termínu.
Návrh zákona byl loni 3. října projednán v Bruselu se zástupci Evropské komise, kteří jej shledali zcela slučitelným s právem ES. Návrh zákona plně respektuje směrnice EU o volném pohybu osob ve specificky regulovaných povoláních, tj. pokud jde o povolání všeobecné sestry a porodní asistentky a podmínky pro jejich usidlování. Pokud jde o povolání radiologického fyzika, radiologického technika a radiologického asistenta, promítají se do návrhu zákona směrnice EU upravující oblast radiační ochrany. Ostatní zdravotnická povolání nejsou sice upravována sektorovými směrnicemi EU, ale vztahuje se na ně obecný systém vzájemného uznávání kvalifikací. Pro uznávání těchto profesí je zásadní, aby byly upraveny, tj. jejich činnost regulována, právními předpisy členské země.
Musím zdůraznit, že současně platné právní předpisy nejsou v souladu s dnešním faktickým stavem. U některých povolání chybí aktuální typ vzdělávání, jako např. vyšší nebo vysokoškolské studium, další povolání, jako např. ortotik a protetik, chybí zcela. Důsledkem chybějící právní úpravy by pro příslušníky těchto povolání mohly být nejen komplikace při uznávání, ale současný stav je nepřijatelný i pro zdravotnickou praxi v ČR. Je mou povinností upozornit, stejně jako jsem to učinila u návrhu zákona o lékařských povoláních, že dochází ke zpožďování legislativního procesu při přijímání i tohoto nyní projednávaného návrhu zákona. Z tohoto důvodu ČR zaostává v plnění svých závazků.
Všechny přijaté závazky je nutné podle Evropské komise splnit nejpozději do podzimu t. r., kdy bude Evropská komise připravovat závěrečnou monitorovací zprávu. Na jejím základě mohou být pro ČR v případě nesplnění závazků zavedena po vstupu do EU tzv. ochranná opatření. Toto riziko je obzvláště vysoké zejména v oblastech, na které upozorní Evropská komise výše zmíněným dopisem včasného varování.
Musím upozornit, že vzhledem k nutnosti zahájit harmonizované studijní obory nejpozději od 1. září 2004 je podle vyjádření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nutné, aby návrh zákona o nelékařských zdravotnických povoláních nabyl účinnosti nejpozději v červnu 2003. Nyní byli zástupci našeho resortu obhajovat oba zákony jak o lékařích, tak i nelékařích u Evropské komise v Bruselu ve dnech 3. až 4. dubna 2003 a byli jsme upozorněni na to, že harmonizované vzdělávací programy pro regulovaná povolání musí být realizovány ve vzdělávacích institucích nejpozději k 1. 9. 2004, to znamená, že musíme řešit kompatibilitu vzdělávacích programů nejvýš aktuálně. Vyplývá z toho pro nás připravit i legislativní zabezpečení včetně materiálního a personálního zázemí.
Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z uvedeného vyplývá naléhavost řešení problematiky upravované předloženým zákonem, a proto vás žádám, abyste tomuto zákonu věnovali velkou pozornost a podpořili jeho schválení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní ministryně, za uvedení předloženého návrhu. A nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Janeček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh zákona je úzce provázán s tzv. zákonem o lékařském vzdělávání, čili s tím zákonem, který prošel druhým čtením na této schůzi Poslanecké sněmovny. Možná by bylo důležité upozornit, že moderní medicína se nemůže opírat pouze o lékaře, jak možná laická veřejnost vnímá, ale stejně významnou a v některých konkrétních případech možná významnější roli hrají tzv. nelékařské profese. Je to samozřejmě v oblasti diagnostiky, v oblasti servisu atd.
V současné době v našem zdravotnictví pracuje přes 200 tis. pracovníků. Z toho je asi 180 tis. odborníků, to je tedy výrazně více než oněch přibližně 40 tis. lékařů, kteří zajišťují ten přímý kontakt s pacientem.
***