(16.30 hodin)
(pokračuje Marvanová)
Nepřímá volba prezidenta podle toho, jak je koncipována v naší ústavě, totiž může vést k tomu, že i po opakované volbě prezident není zvolen, že volba je zablokována. Nám se nakonec napotřetí prezidenta podařilo zvolit, nicméně mohla nastat situace, která nastává v jiných zemích, kde je nepřímá volba, že se musí konat další a další kola volby. Přímá volba prezidenta občany zpravidla v drtivé většině případů vede ke zvolení prezidenta již jenom v této jedné volbě, tedy nehrozí zablokování volby prezidenta, jako je tomu u volby prezidenta nepřímé, tedy Parlamentem.
Pokud jde o srovnání voleb prezidenta v celoevropském měřítku, je třeba konstatovat, že v polovině zemí Evropy je volen prezident přímo občany, ve čtvrtině nepřímo, čtvrtina zemí jsou konstituční monarchie. Musím podotknout, že zejména země ve středovýchodní Evropě po změnách na počátku devadesátých let téměř všechny přistoupily k tomu, že zavedly přímou volbu prezidenta - včetně třeba nám sousedního Slovenska nebo Polska.
Zavedení přímé volby prezidenta není popřením parlamentního systému, dokonce nesouvisí vůbec s prvky přímé demokracie. Jde jenom o to, že bude vhodným doplňkem parlamentní demokracie a rozšíří se tím právo občanů o určité věci rozhodovat konkrétně bezprostředně.
Návrh, který zde předkládáme, je koncipován jako jednoduchá, stručná novela ústavy. V této námi navrhované novele ústavy se zavádí dvoukolová volba prezidenta, tedy není-li prezident zvolen nadpoloviční většinou voličů v prvním kole, koná se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty kolo druhé. Navrhujeme, aby kandidáta na prezidenta mohli navrhovat buď sami občané - a to pokud je to podpořeno podpisy 10 tisíců občanů - nebo jako je to doposud skupina deseti poslanců a deseti senátorů.
V našem návrhu se žádným způsobem nedotýkáme pravomocí prezidenta, a to z toho důvodu, že není nezbytnou podmínkou zavedení přímé volby, aby se měnily pravomoci. Nicméně jako předkladatelé se nebráníme tomu, aby se v očekávaných dlouhých diskusích o této otázce v Parlamentu diskutovalo i o možných drobných změnách kompetencí a pravomocí prezidenta.
Součástí námi předkládaného návrhu je tedy nejen znění novely ústavy, ale je k němu přiložen i věcný záměr prováděcího volebního zákona, v němž jsou naznačeny principy, na nichž by potom stál volební zákon o volbě prezidenta, který v případě zavedení přímé volby prezidenta by Parlament musel také přijmout.
Na závěr své předkládací zprávy bych ráda vyjádřila přesvědčení, že tentokrát sněmovna dovolí postoupit tento návrh do dalšího čtení a bude připravena k diskusi. Sama jsem pro to, aby se diskutovalo o této věci bez časového tlaku, dostatečně dlouho. Časový prostor na to máme dokonce několik let - do příští volby prezidenta.
Také se domnívám, že by bylo správné, aby se tímto návrhem, případně dalšími návrhy na změny ústavy zabývala ústavní komise, kterou jsme zřídili na minulém plénu a která by měla být definitivně personálně ustavena na tomto plénu.
Na závěr se přimlouvám u vás všech, abyste tento návrh postoupili do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupkyni navrhovatelů Haně Marvanové. Nyní prosím, aby se ujal slova náhradník za zpravodaje pro prvé čtení, protože zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan kolega Miloslav Výborný, který je ale na dnešní schůzi omluven. Domluvil jsem se prostřednictvím předsedy klubu s jiným kolegou z ústavně právního výboru, kterým je pan kolega Křeček. Prosím pana kolegu Křečka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, zřídili jsme komisi pro přepracování ústavy. Já se domnívám, že ústavní záležitosti nejsou tak jednoduché, abychom mohli vytrhávat jeden problém za druhým, postupně je měnit nějakým způsobem jednoduchým. Připomněl bych slova paní kolegyně Marvanové, že je to jenom malá, jednoduchá novela ústavy. Takové změny ústavy nejsou. Nejsou ani malé, ani jednoduché. Každá změna ústavy zasahuje do celé řady dalších věcí. Kromě toho je připraven vládní návrh úpravy stejné materie.
Proto se domnívám, že by nebylo užitečné, abychom v této podobě tento návrh projednávali. Dávám proto návrh, aby tento návrh byl vrácen předkladatelům k novému projednání.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Děkuji, že pomohl hladkému průběhu tohoto jednání.
Do rozpravy mám v tuto chvíli tři přihlášky. S přednostním právem se přihlásila paní místopředsedkyně Jitka Kupčová a pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Řádně přihlášen je pan poslanec Jan Zahradil.
Otevírám obecnou rozpravu a žádám paní kolegyni Kupčovou, aby se ujala slova. Ještě než budete, paní kolegyně, mluvit, požádal bych ostatní o klid. Projednáváme novelu základního zákona České republiky - Ústavy České republiky - a proto bych prosil, abychom ji projednávali v klidném prostředí. Pana předsedu vlády bych požádal, jestli by rozhovor vedl mimo sněmovnu, pan předseda Kühnl jistě také může vést rozhovor s předsedou vlády a s kolegou Křečkem mimo sněmovnu, aby mohla mluvit paní místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová.
Já vám všem děkuji, že jste se uklidnili a že můžeme projednávat dál tento bod.
Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, v poměrně krátké době se již podruhé zabýváme téměř totožným poslaneckým návrhem ústavního zákona, který si klade za cíl do našeho ústavního pořádku zavést institut přímé volby prezidenta republiky. Pokud se nemýlím, bylo to koncem listopadu, kdy na toto téma v Poslanecké sněmovně proběhla poměrně důkladná rozprava, kde padaly jak důvody pro to, aby tento téměř totožný návrh zákona byl propuštěn do dalších čtení podle jednacího řádu, ale také padaly důvody pro jeho zamítnutí. Tyto důvody - jak potom vyplynulo z hlasování o tomto návrhu zákona, tedy o tom předchozím - pro zamítnutí převážily důvody, pro které by návrh měl být propuštěn do dalšího čtení.
Domnívám se, že důvody pro zamítnutí se nezměnily, zůstaly stejné, protože tento návrh, o kterém jsem řekla, že je téměř totožný, reflektoval na proběhlou diskusi i na negativní stanovisko vlády pouze v jednom případě, a to v tom, že snížil počet nutných podpisů pod petici podporující návrh občanů z dvaceti na deset tisíc občanů.
Abych mluvila úplně pravdu, tento návrh zákona byl ještě navíc doplněn o přílohu, která představuje věcný záměr prováděcího zákona k přímé volbě prezidenta republiky.
Domnívám se - a bylo to tak řečeno - že motivem pro opětovné předložení tohoto ústavního zákona byla určitá doba, kdy nebylo zřejmé, zda se podaří zvolit prezidenta republiky Parlamentem, a kdy předkladatelé podle mého názoru měli snahu urychlit případný legislativní proces, kdyby ke zvolení nedošlo. Ale i tento důvod odpadl.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, na této schůzi Poslanecké sněmovny s největší pravděpodobností podle schváleného programu dojde k ustavení dočasné komise Poslanecké sněmovny pro otázky ústavy. Domnívám se, že tato ústavní komise se bude zabývat žádoucími případnými změnami ústavy v širších souvislostech. Jistě předmětem jejího jednání bude i přímá volba prezidenta republiky, ovšem domnívám se, že to nebude taková změna, která představuje pouze technickou změnu způsobu volby prezidenta republiky, ale bude to změna, která bude uvažovat i případně změny v kompetenci, pravomocí, případně odpovědnosti prezidenta republiky, ale bude se zabývat i dalšími změnami. Jenom namátkou zmíním tolik diskutované milosti, případně zánik mandátu poslance či imunitu poslanců a další.
***