(12.40 hodin)
(pokračuje M. Beneš)
Přidávám se k paní zpravodajce. My zamítnutí nenavrhujeme. To zamítnutí se totiž týká pouze strkání hlavy do písku. Ten vládní návrh se týká pouze toho, jak zase lidem něco slíbit, jak zase jim dát jakousi vějičku, a pak až dojde k naplnění slibů, tak se ukáže, že na ně prostě není.
Vážené dámy, vážení pánové. Doufám, že v průběhu projednávání se připojíte k návrhu, který prostě nebude říkat nic jiného, než že Občanská demokratická strana říká to, co říkala předtím, a doufáme, že se k tomu přiznají i ti, kteří upřímně řečeno tolik volají po reformě výdajů státu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní uděluji slovo panu poslanci Hynku Fajmonovi a připraví se pan poslanec Antonín Zralý.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Vláda nám předložila k projednání návrh novely zákona o službě státních zaměstnanců. Podstatou tohoto návrhu je odložení účinnosti původního zákona o jeden rok z finančních důvodů. Jsem přesvědčen o tom, že zde je třeba říci několik slov o této záležitosti.
Služební zákon byl schválen před pouhým jedním rokem a již nyní se má jeho účinnost odkládat. Poslanci ODS pro služební zákon nehlasovali a za jeho uplatnění v praxi tedy nenesou odpovědnost. Odpovědnost naopak nesou ty poslanecké kluby, které špatný služební zákon podpořily. Myslím si, že není vůbec náhodné, že to byly poslanecké kluby dnešní vládní koalice.
Tři měsíce před parlamentními volbami prosadili poslanci ČSSD a tehdejší vlády sociální demokracie zákon slibující státním úředníkům vyšší platy a celkově lepší pracovní podmínky. Mnoho úředníků bylo tehdy nadšeno z toho, že je čeká lepší budoucnost, a ve volbách vysoce nadprůměrně podpořili svými hlasy iniciátora tohoto návrhu, tedy sociální demokracii. Nyní, po roce, vzkazuje vláda s většinovým zastoupením právě této strany úředníkům: litujeme, ale vyšší platy nedostanete, protože na ně nemáme peníze.
Ptám se tedy ministrů sociální demokracie, kteří seděli v minulé vládě: To jste, pánové, nevěděli před rokem, že nebudete mít peníze? Domnívám se, že jste to moc dobře věděli. Jediným smyslem přijetí tohoto zákona krátce před volbami bylo to, co je popsáno v učebnicích fungování demokracie, a je to tzv. nákup hlasů. Ano, hlasy byly příslibem zvýšení výdajů o 8 mil. (mld.?) korun ročně skutečně nakoupeny. Nyní nastává doba splnění slibu a vláda couvá. Vzkaz vlády úředníkům je jednoduchý - 8 mil. (?) korun, které jsme vám slíbili, vám prostě nedáme. Doufejme, že si to úředníci budou dobře pamatovat. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo udílím panu poslanci Antonínu Zralému, je posledním přihlášeným do obecné rozpravy.
Poslanec Antonín Zralý: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Této sněmovně byla předložena novela zákona, v níž se navrhuje posunutí účinnosti služebního zákona, tedy abychom vyslovili souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb. a zákon č. 309/2002 Sb., a to již v prvním čtení. I já nevidím žádný důvod, aby tento návrh zákona byl projednáván podle § 90 odst. 2 jednacího řádu sněmovny.
Za druhé chtěl bych připomenout některé momenty, které provázely platné a schválené znění obou zákonů. Co mám na mysli? V březnu roku 2001 dnešní předseda vlády, v té době místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, pan Vladimír Špidla při uvádění tzv. služebního zákona mimo jiné řekl - cituji: "Tato předloha má ovšem i velmi významný mezinárodněpolitický aspekt, a ač není zařazena do tzv. A listů, je velmi významná z hlediska vstupu České republiky do Evropské unie. Nepřijetí by velmi významně oslabilo naši pozici v rozhodujícím okamžiku přibližování do Evropské unie."
Po přerušení a následném projednávání v květnu 2001 zpravodaj a poslanec Zdeněk Škromach, současný ministr práce a sociální věcí, k uvedeným návrhům zákonů sdělil - cituji: "Z hlediska mezinárodního kontextu vybudování konsolidované státní správy zabezpečené právní úpravou státní služby je nedílným požadavkem úspěšného vstupu do Evropské unie. Vláda ve svém prohlášení z roku 1998 identifikovala zákon o státní službě jako jeden z nejdůležitějších cílů, kterého mělo být dosaženo do poloviny volebního období, to je do konce roku 2000. Není naší vůlí, abych prosazovali něco, co není v zájmu občanů tohoto státu - naopak je to v zájmu. Funkční státní správa je to, co občan potřebuje."
Tehdejší výbor pro sociální politiku a zdravotnictví dokonce navrhoval, aby zákon nabyl účinnosti již od 1. července 2002. Nakonec byl zákon po hlasování po pozměňovacích návrzích přijat rozdílem, jak zde již bylo řečeno, jednoho hlasu, celkem tedy 91 hlasy, s účinností 1. 1. 2004.
Připomenul jsem nedávnou minulost proto, že zdůvodnění současné novely o posunutí účinnosti mimo jiné je hodně odlišné od toho, co jsem zde řekl. V současném zdůvodnění jeho jedna část říká, že na termín účinnosti služebního zákona se nevztahují žádné mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, ani právní akty Evropských společenství. K tomu rozhodně není co dodat. Ve mně to vyvolává silný dojem, že ta potřebnost přijetí tzv. služebního zákona byla zejména proto, že bylo před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zhruba 75 tis. hlasů od této skupiny občanů plus jejich rodinných příslušníků není k zahození.
Chápu sice, že současná ekonomická situace neumožňuje vytvořit ve výdajích státního rozpočtu za rok 2004 dostatečný objem prostředků potřebných pro současnou realizaci obou uvedených právních úprav, ale nechápu, že vládní koalice s rozhodující silou českých sociálně demokratických poslanců, jak ve sněmovně, tak v exekutivě, spolu s KDU-ČSL a Unií svobody nebrala v potaz naše připomínky k tomu, že není situace příznivá, abychom dokázali nalézt tento opravdu nemalý objem finančních prostředků potřebných pro naplnění zákona.
Nelze přeci pochybovat o tom, že vládní strana neměla výstupy řady orgánů a institucí, které zpracovávají prognózy vývoje společnosti včetně předpokládaných ekonomických výsledků. Nebude tedy naším úkolem zdůvodňovat těmto několika tisícům občanů, proč se nenaplňuje to, co bylo předmětem projednávání a nakonec i přijetí krátce před posledními volbami.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní uděluji slovo paní poslankyni Aleně Páralové. Je poslední, která je přihlášena do rozpravy a poté budeme rozhodovat hlasováním o přikázání výborům a zkrácení lhůty. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Jsem přesvědčena, že v okamžiku, kdy služební zákon č. 218/2002 Sb. vstoupí v účinnost, zhorší se kvalita práce ministerstev za cenu vyšších výdajů.
Zákon je postaven na principu kariérním, což se nevztahuje pouze na ministry a jejich náměstky, a manažerského principu téměř nevyužívá. Kariérní princip je uplatňován velmi přísně. Základním předpokladem pro jmenování do služby je složení úřednické zkoušky. Možnosti složení úřednické zkoušky předchází jednoletá příprava na službu, při které nejde o státního zaměstnance. Platové podmínky jsou nelukrativní. I pro zařazení do přípravy se vypisuje výběrové řízení. Ti schopnější z absolventů odejdou někam jinam než do státní služby.
***