(11.10 hodin)
(pokračuje Emmerová)
Menší radost mně osobně udělaly Zdravotnické noviny, které málo zasvěceně komentovaly a kritizovaly různé kroky našeho výboru s užitím přemíry politizování některých skutečností, což kupodivu, a zároveň i naštěstí, my, poslanci tohoto výboru, tolik neprožíváme. Jde nám totiž o ryze poctivý přístup, totiž o zachování a podporování kvality českého lékaře, jeho prestiže a profesionální cti a zároveň o zaručení stejných nároků na výkon zdravotnického povolání zahraničního lékaře, který u nás zakotví. Dovolím si tvrdit, že v těchto souvislostech jde každá politika stranou, podobně asi jako na nemocničním lůžku, když se ocitneme v roli pacienta. Nebo snad chce někdo tvrdit, že nemocného zajímá, kterou politickou stranu volí jeho ošetřující lékař nebo zda je či není členem té které politické strany? Anebo že seriózní lékař dělá z tohoto pohledu rozdíly mezi nemocnými?
V neposlední řadě patří poděkování legislativnímu odboru Parlamentu, který si dal velkou práci se zabudováním našich pozměňujících návrhů, jako by nám ten původní komplexní, se kterým jsme ve výboru pracovali, nestačil. A úloha parlamentních legislativců ještě patrně nekončí, poněvadž se chystají pozměňovací návrhy další. Jistě si nebudeme činit nároky na dokonalost přijatého zákona, tedy pokud bude přijat, ale lze předpokládat některé pozdější novelizace. Vždyť s rozvojem lékařské vědy vznikají i nároky na jiné typy vzdělávání v jiných dílčích oborech nově vzniklých a podobně. Troufám si tvrdit, že obory základní, které jsou uvedeny a navrženy v příloze tohoto zákona, jsou stacionární již několik desetiletí, a že tedy jejich změny nejsou v dohledném desetiletí pravděpodobné.
Chci však říci, že to všechno neznamená, že už nyní je zákon nevyhovující. To jenom na vysvětlenou těm, kteří by chtěli moji prognózu hodnotit mylně, nebo dokonce senzačně s patřičným titulkem v tisku. Do jisté míry směrodatně by mělo vyznít předložené hodnocení děkana I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. Štěpána Svačiny, které mi vzkázal: "Zákon byl podle mne i podle řady osob z naší fakulty - to je tedy citát - doveden do dokonalosti. Doufám, že takto projde, a doufám, že ho nezkazí nějaké další pozměňovací návrhy. Blahopřeji k dobře provedenému dílu." Konec citátu a zároveň poděkování.
O zákonu podobném, který je jakýmsi pokračováním toho dnešního, to je zákona o nelékařských povoláních, budeme brzy hovořit na této schůzi Parlamentu, a jakkoliv se jeho předloha jeví jako málo dokonalá, budu znovu žádat kolegy poslance o aktivní spolupráci. Musíme přece naše zdravotnictví ve vlastním zájmu připravit na vstup do Evropské unie co nejlépe.
A proto doporučuji vám, kolegům poslancům a poslankyním, přijmout za své užitečné heslo, kterým se snažím řídit i já v každé činnosti: Kdo chce, ten hledá způsob, a kdo nechce, ten hledá důvod. A my přece všichni chceme prospívat našim spoluobčanům, poněvadž nás proto loni v červnu volili. A kdo jiný by se měl podílet na relativní dokonalosti zákona než pracovníci v oboru a nyní členové výboru pro sociální politiku a zdravotnictví?
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní poslankyni Miladě Emmerové za její příspěvek a nyní udílím slovo panu poslanci Jaroslavu Zvěřinovi, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Já bych si, paní předsedající, dámy a pánové, dovolil několika slovy komentovat tu změnu, kterou jsme učinili ve výboru v § 3 odst. 3, tedy k definici bezúhonnosti. Tam totiž to původní znění bylo takové, že za bezúhonného nepokládalo toho, kdo spáchal trestný čin z nedbalosti, nebo takového, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen. Taková dikce podle našeho názoru zakládá jakési paušální opatření směrem k zákazu výkonu lékařského povolání, protože bude-li každý nedbalostní delikt posuzován, jako by ten člověk prostě byl nebyl bezúhonný, tak to znamená plošné zákazy výkonu lékařského povolání. Což si myslíme, že není přiměřené, máme-li v trestním zákoně institut zákazu lékařského povolání, pokud ten trestný čin je takový.
Ta naše změna se rozhodně netýká samozřejmě úmyslných trestných činů a k tomu také nesměřuje, takže se domníváme a přimlouváme se za to, aby sněmovna toto znění podpořila. Já se musím přiznat, že jsem docela byl překvapen tím, jak bezúhonnost - taková kategorie, kterou by člověk považoval za jasně definovanou - jak je v různých našich zákonných normách definována různě. Možná bychom se na to někdy měli podívat z hlediska takového generelně ústavně právního a ty definice v živnostenském zákoně, ve všelijakých těch komorových a odborných profesních zákonech, upravit.
Chtěl jsem se přimluvit za to, abychom tuto dikci naším výborem navrženou přijali. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Zvěřinovi a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Josef Kubinyi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jozef Kubinyi: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl jsem jenom říci, že se připojuji k tomu, co říkal pan kolega Zvěřina. Tak jak byla dikce původního návrhu zákona v pozměňovacím návrhu, je velice tvrdá. V případě, že by zákon byl schválen v tomto znění, tak by nám hrozilo, že spousta lékařů i pro drobnější delikty nebude moci vykonávat své povolání. Proto se na vás obracím s apelem, abyste byli tak laskavi a tuto změnu podpořili. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane poslanče. Já nemám žádnou další písemnou přihlášku do obecné rozpravy. Táži se tedy, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy z místa. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím.
Nepadly v obecné rozpravě žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat. Zahajuji tedy nyní podrobnou rozpravu, do které mám zatím pět písemných přihlášek, a jako první se přihlásil pan poslanec Jaroslav Krákora a já mu udílím slovo.
Poslanec Jaroslav Krákora: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Moje pozměňující návrhy se týkají pouze části třetí výše uvedeného zákona, a to je změna zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské komoře. Já budu mluvit konkrétně o České lékařské komoře.
V § 1 odst. 1 se za slovy Česká lékařská komora vypouštějí slova "se sídlem v Olomouci" a vkládají se slova "se sídlem v Praze". Už jenom toto opatření, kdy statutární sídlo České lékařské komory bude v Praze, tak se ušetří na poštovném několik set tisíc - až možná milion korun to bylo odhadováno.
V § 2 odst. 2 písm. c) se doplňuje věta druhá v tomto znění: "Odborná způsobilost k výkonu soukromé lékařské praxe získaná na základě osvědčení vydaného komorou podle dosavadních právních předpisů zůstává nedotčena."
V § 10 odst. 2 se vypouští písm. c) a d).
§ 10 odst. 3 nově zní: "Rady kraje sestávající z předsedů okresních sdružení příslušného kraje, popřípadě z členů představenstva komory zvolených za příslušný kraj - odkaz na zákon č. 347/1997 Sb. - které jsou koordinačním a poradním orgánem komory. Podrobnosti o činnosti rady kraje stanoví organizační řád komory.
***