(16.20 hodin)
(pokračuje Křeček)

Další paragrafy 42 až 44 se pak přečíslují.

Druhá změna, kterou dávám vašemu doporučení, je, že legislativa Senátu je toho názoru, že § 125f odst. 2 novely tohoto zákona o Ústavním soudu - zákona o Ústavním soudu - by měla být ještě doplněna větou, která by zněla -

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, pane kolego, my budeme mít ještě obecnou rozpravu, takže bude příležitost uvést tuto věc v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Ano, děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také děkuji. Poprosím nyní, aby nás informoval o jednání výboru pro evropskou integraci pan poslanec Rouček. Potom teprve otevřeme obecnou rozpravu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Libor Rouček: Vážený pane předsedo, výbor pro evropskou integraci se zabýval sněmovním tiskem č. 197 na své 13. schůzi dne 20. března 2003, přičemž přijal následující usnesení.

"Výbor pro evropskou integraci po úvodním slově náměstka místopředsedy české vlády pana doktora Jaroslava Bureše, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Libora Roučka a po rozpravě

1. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila,

2. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a

3. zmocňuje zpravodaje výboru, aby o výsledcích jednání ve výboru informoval schůzi Poslanecké sněmovny."

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a otevírám obecnou rozpravu, do které se mi přihlásil pan poslanec David Šeich. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych krátce podpořil pozměňovací návrhy ústavně právního výboru.

Chtěl jsem především uvést, že je překvapující, že některé změny navržené ústavně právním výborem nebyly navrženy samotnou vládou.

K prvnímu věcnému pozměňovacímu návrhu, který se týká dní, kdy má být konáno referendum o vstupu do Evropské unie, se domnívám, že návrh ústavně právního výboru je lepším návrhem než návrh, který je obsažen ve vládní podobě zákona, protože pátek a sobota jsou dny, na které jsou občané České republiky zvyklí z hlediska konání voleb, zatímco naopak neděle a pondělí jsou dny, na které občané České republiky zvyklí nejsou. Tyto dny nejsou tradičně volebními dny v této zemi, takže konání hlasování o přistoupení České republiky k Evropské unii v tyto by mohlo volební účast ohrozit. Návrh na konání referenda v pátek a v sobotu má také daleko více technických výhod v tom smyslu, že se neblokuje činnost škol, ve kterých jsou volby tradičně konány. Pondělní vyučovací den by byl ohrožen technickými problémy po volbách, tj. odstraňováním volebního vybavení a podobně.

Domnívám se také, že technické vylepšení ve smyslu zpřístupnění přístupové smlouvy 14 dní před konáním referenda na obecních úřadech je velmi významné, neboť občané by bez tohoto návrhu neměli žádnou možnost se s přesným textem přístupové smlouvy seznámit, takže v tomto směru by vlastně hlasováním dávali bianko šek. Je to pozitivní, přestože řada občanů se nepochybně nebude seznamovat s celým textem přístupové smlouvy, ale jde tu o zásadní faktickou možnost, která musí být ponechána.

Dominantní úloha seznámení obyvatel s textem přístupové smlouvy, alespoň ve zkrácené podobě, je na vládě. Domnívám se, že zpřístupnění přístupové smlouvy 14 dní před konáním referenda není dostatečným a dostatečně vysvětlujícím faktorem pro pochopení celého obsahu této smlouvy. Je proto dominantní úlohou vlády zejména v komunikační strategii seznámit občany v pochopitelné, srozumitelné a jednoduché podobě s tím, o čem hlasují. Myslím, že to je úkolem těch 200 milionů, které jsou ve státním rozpočtu vyčleněny pro komunikační strategii. My na zahraničním výboru se velmi snažíme, aby těchto 200 milionů bylo maximálně racionálně využito.

Musím říci, že bohužel nejsme vždy přesvědčeni o tom, že tato největší částka ze všech kandidátských zemí, která je na komunikační strategii vynaložena, a to nejenom na počet obyvatel, ale také absolutně největší částka i ve vztahu k daleko větším zemím, než je naše, např. ve vztahu k Polsku, je vždy racionálně vynakládána. Nejsme tedy přesvědčeni, že je vždy využívána transparentně, nejsme také vždy dostatečně informováni o využívání těchto prostředků, přičemž také nejsme přesvědčeni, že v této chvíli, která je velmi blízká přístupovému referendu, by někde byla znatelná, viditelná informační kampaň, která by problémy vysvětlovala, nikoliv kampaň, která by propagovala a manipulovala. Kromě brožurek, které jsou určeny prioritně pro kostely, pro občany katolického vyznání, kromě těchto brožurek tedy je zatím velmi málo materiálu v praktické podobě k dispozici. Máme proto velké pochybnosti, zda velké peníze, které jsou věnovány na podporu referenda o vstupu, jsou vynakládány účelně a nestávaly se propadným vkladem. Jde o neobyčejně velké peníze, které jsou vynakládány z veřejných zdrojů, a musí proto být využívány maximálně racionálně, tak aby referendum o vstupu do Evropské unie dopadlo v tom smyslu, aby Česká republika se mohla stát řádným členem Evropské unie.

Toto jsou tedy pochybnosti a otazníky, které se vyskytly a měli jsme možnost sledovat, a to nejenom při projednávání tohoto zákona, ale i v souvislosti s celou strategií české vlády před vstupem do Evropské unie.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Do obecné rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Miroslav Beneš. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych se v obecné rozpravě k tomuto zákonu s vámi podělil o jeden poznatek z jednání v ústavně právním výboru.

Podle sdělení pana ministra spravedlnosti, které zaznělo údajně na vládě České republiky, se voleb v zahraničí zúčastnily necelé tři tisíce občanů a náklady, které velmi konzervativně odhadlo Ministerstvo zahraničních věcí, činily 50 milionů korun. Když si vzpomenu, jak silná diskuse a dohadování probíhalo ve sněmovně ohledně účasti českých státních občanů v zahraničí ve volbách, chtěl bych jen připomenout, že to tedy představovalo náklad 17 tisíc Kč na jednoho volícího. Ten zájem nebyl zdaleka takový, jak nám bylo předtím prezentováno. Dovolte tedy, byť to možná bude znít divně - pan zpravodaj, když jsem šel k mikrofonu, říkal "pro pána krále!" - , abych poděkoval vládě za to, že uznala, že to nestojí za to.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Další přihlášky do obecné rozpravy nemám. Zdá se, že nejsou ani ústní. Nevím, jestli někdo z předkladatelů eventuálně chce vystoupit - nechce. Končím tedy obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, do které přihlášky mám. Mám tu přihlášku paní poslankyně Fialové, pana poslance Záruby, pana poslance Křečka.

Prosím tedy paní poslankyni Fialovou, aby se ujala slova.

 

Poslankyně Jiřina Fialová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo.

Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, již při prvním čtení tisku č. 197 jsem zde vystoupila s připomínkami k tomuto tisku, proto nyní jen stručně.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP