(15.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přicházím s drobným návrhem, který není, věřím tomu, konfliktní. Prosím vás, abychom hlasovali o zařazení nového bodu na program naší schůze. Bod by měl nést název Návrh na změnu usnesení Poslanecké sněmovny č. 248 z roku 1997. Tímto usnesením Poslanecká sněmovna upravuje své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání. Mně se v tuto chvíli jedná pouze o úpravu, o změnu čl. 4 tohoto usnesení, který se týká losování ústních interpelací.
Dovolte mi krátce zdůvodnit tento návrh. Není to žádná drastická změna. Jde pouze o možnost, aby každý z interpelujících poslanců, který podává ústně více než jednu interpelaci, mohl sám určit pořadí důležitosti a ovlivnit tak pořadí té interpelace, ve kterém s ní chce vystoupit. Myslím, že to je návrh, který aktuálně umožní projednání závažných celospolečenských problémů. A to konkrétní znění úpravy tohoto usnesení bych pronesla ve chvíli, kdy sněmovna tento návrh schválí.
Jen si dovolím upozornit, že na včerejším jednání skupiny pověřené jednáním o možných změnách jednacího řádu jsem avizovala tento svůj návrh a žádný ze zástupců politických stran, kteří byli přítomni na tomto jednání, jej nezpochybnil a shledali jej užitečným. Děkuji vám tedy za vaši podporu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Kam by byla ta změna? Do zpráv?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím, aby byla zařazena do zpráv. Teď nemám konkrétní místo na mysli, nevím, zda jsme již nezařadili něco jako první bod. Nechám to tedy na vašem uvážení, pane předsedo.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Třeba za toho prezidenta, kterého navrhoval pan místopředseda Kasal. Ano, děkuji.
Další se přihlásil pan poslanec Libor Rouček a pak pan poslanec Miroslav Beneš. Nyní pan poslanec Libor Rouček.
Poslanec Libor Rouček: Pane předsedo, dámy a pánové, navrhuji zařadit bod č. 92 - Zpráva vlády o postoji České republiky ke konfliktu v Iráku a nově zařazovaný bod Návrh na vyslání polní nemocnice jako pevné body, a to na čtvrtek 17. dubna ve 14 hodin. Důvod je ten, aby na oba body, a to hlavně na bod Návrh na vyslání polní nemocnice, měly příslušné výbory čas na projednání. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Dále pan poslanec Miroslav Beneš a pak místopředseda Ivan Langer.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že vidím, jak sněmovna jedná racionálně a rychle, tak mám pocit, že bod pod pořadovým číslem 19, sněmovní tisk č. 81, by se mohl dostat na pořad schůze možná již dnes, a protože poslankyně Dundáčková a poslanec Pospíšil, kteří jsou předkladateli tohoto zákona, jsou na dlouho plánované služební cestě, chtěl bych poprosit, aby tento bod byl zařazen až jako bod 35 v rámci prvních čtení, tedy za sněmovní tisk 261, stávající bod 34. Děkuji za porozumění.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Prosím, jestli bych to mohl dostat ještě písemně. Děkuji panu poslanci Benešovi a prosím pana místopředsedu Langera, který je další písemně přihlášený. Pak je přihlášena paní poslankyně Jiřina Fialová.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás požádal o zařazení nového bodu programu naší schůze s názvem Zpráva ministra vnitra ČR o důvodech a průběhu tzv. reorganizace specializovaných policejních složek a jejím dopadu na vyšetřování případů závažné hospodářské kriminality.
K návrhu tohoto bodu mě vedou následující skutečnosti, a to dva okruhy - procedurální a věcný. Procedurální skutečnosti jsou následující. Bod s tímto názvem byl při schvalování minulého pořadu schůze schválen a zařazen do našeho programu jednání, nicméně program schůze schválen nebyl. Na následném jednání organizačního výboru byly do návrhu pořadu schůze zařazeny všechny body, které byly při předcházejícím hlasování o programu schváleny, nicméně tento bod organizačním výborem do návrhu našeho pořadu schůze navržen nebyl. Považoval jsem za korektní, aby se tak stalo, nicméně respektuji rozhodnutí organizačního výboru a pokouším se tedy o zařazení tohoto bodu opět tak, jak jste jej již minule odsouhlasili.
Druhé důvody mají charakter věcný. Částečně budu navazovat na své vystoupení z minulého týdne, nicméně považuji za důležité, aby k takovému bodu, jakým je zařazení této zprávy, zaznělo několik slov odůvodnění.
Možná si specialisté na trestnou činnost a činnost policie, na hospodářskou trestnou činnost, vzpomenou, že to není až tak příliš dávno, kdy pan ministr vnitra Stanislav Gross s velkou mediální pozorností a slávou zřizoval specializovaný policejní útvar pro odhalování případů té nejzávažnější hospodářské trestné činnosti, který on a následně také česká média s radostí označovali jako tzv. malou českou FBI. Nicméně k 15. březnu t. r. tato naše česká FBI byla bez žádné velké slávy zrušena a mám mnoho důvodů se domnívat, že okolnosti, které provázely toto rozhodnutí ministra vnitra a policejního vedení, byly vedeny snahou zastřít a co nejvíce rozmělnit okolnosti tohoto rozhodnutí.
Kladl jsem si na minulé schůzi otázku a kladu si ji doteď, zda zrušení tohoto specializovaného útvaru Policie České republiky bylo přiznání koncepční chyby ministra vnitra a vedení Policie ČR, anebo je zrušení Úřadu finanční kriminality a ochrany státu jakousi hodnotící zprávou o kvalitě jeho práce. Je-li výsledkem hodnocení zrušení toho policejního útvaru, potom logicky ono hodnocení nemůže znít jinak, než že pracoval špatně, a pokud toto hodnocení bylo provedeno objektivně, potom to není dobrá zpráva jak do nitra policie, tak navenek pro občany o kvalitě fungování naší policie a zejména pro daňové poplatníky v tom smyslu, že jejich peníze byly zbytečně a marně zřízením bývalého úřadu utraceny.
Vedle toho ovšem platí, že nebylo-li toto hodnocení ze strany vedení Ministerstva vnitra provedeno objektivně, pak jeho výsledek podle mého názoru zcela neoprávněně znevažuje odborné a osobnostní kvality policistů, kteří v tomto útvaru pracovali. A slyším-li slova pana policejního prezidenta o tom, že tito policisté naopak vyšetřování těchto nejzávažnějších trestných činů snad měli svojí nečinností brzdit, potom se domnívám, že je to další důvod pro to, abychom měli možnost vyslechnout zprávu ministra vnitra o tom, jak skutečně tyto útvary pracovaly a co vedlo k tomu, aby byl např. tento úřad zrušen.
Z dosavadních vyjádření jak ministra vnitra, tak i policejního prezidenta totiž nijak nevyplývá, že k nějaké analýze fungování tohoto úřadu vůbec došlo, kdo takovou analýzu činnost dělal, jak dlouho ji prováděl, podle jaké metodiky a zejména s jakým konkrétním výsledkem. Podtrženo a sečteno, chybí tady jasný argument zdůvodňující potřebnost a účelnost této reorganizace.
Naléhavost informace ze strany ministra vnitra ještě podtrhují spekulace, a je jich celá řada, které se objevily v našich médiích o tom, co bylo skutečnou příčinou a motivací pana ministra vnitra, proč tento útvar měl být zrušen, a tyto spekulace také ještě podtrhují opakovaná vyjádření nejvyšší státní zástupkyně, která jednak napomáhají šíření těchto spekulací a jednak samozřejmě také paní nejvyšší státní zástupkyně říká a sděluje to nejdůležitější, že hrozí skutečná a důvodná obava z toho, že celá řada případů té nejzávažnější hospodářské trestné činnosti, jako je IPB, Česká spořitelna, Harvardské fondy, bude buď promlčena, nebo jejich vyšetřování zastaveno nebo vážně ohroženo a zpožděno.
Domnívám se, že i vzhledem k tomu, že takto zásadní rozhodnutí ze strany ministra vnitra nebylo předem projednané v příslušném specializovaném orgánu Poslanecké sněmovny, tedy ve výboru pro obranu a bezpečnost, a vzhledem k tomu, že závažnost tohoto kroku se dotýká bezesporu každého z nás, neboť jde o případy skutečně nejzávažnější hospodářské trestné činnosti, měla by Poslanecká sněmovna stát o to, aby pan ministr detailní zprávu s názvem Zpráva ministra vnitra o důvodech a průběhu tzv. reorganizace specializovaných policejních složek a jejím dopadu na vyšetřování případů závažné hospodářské kriminality vyslechla.
***