(14.20 hodin)
(pokračuje Špidla)
Považuji proto za zcela přirozené - a debatoval jsem tuto věc se svými vládními kolegy - aby vláda předložila otázku důvěry, a tím vyjasnila problém, který je z ústavního hlediska nepochybně vážný. Po zevrubné debatě vláda jednomyslně rozhodla otázku důvěry předložit, a proto jsme využili odpovídající ústavní možnosti.
Dámy a pánové, dnešní uspořádání vlády a dnešní vládní koalice vznikla ze svobodných voleb v minulém roce. Česká strana sociálně demokratická v nich získala volební vítězství a ODS překvapivou volební porážku. Ostatní politické strany měly své výsledky, avšak tyto výsledky velmi komplikovaly možnost vytvoření jakékoli funkční vládní koalice. Musím říci, že možností nebylo mnoho a řada z nich vyžadovala porušení slibů voličům, popřípadě postupovat způsobem, který možná nebyl výslovně řečen, ale přesto byl očekáván.
Jedna z možností byla koalice sociální demokracie a Občanské demokratické strany. Musím říci jasně, že v závěru volebního období jsme se vyjádřili zcela zřetelně, že to je koalice, která pro Českou stranu sociálně demokratickou nepřipadá v úvahu, a z tohoto důvodu jsme nebyli ochotni o této koalici vyjednávat.
Byla možná i jiná teoretická koalice - ODS a KSČM - která by vytvořila odpovídající vládní většinu, ale jistě uznáte sami, že to je možnost čistě mechanická a teoretická a že v sobě nenese žádný produktivní politický pohyb. (Veselost poslanců klubů ODS a KSČM.)
Byla možná koalice České strany sociálně demokratické a KSČM, čistě teoreticky, protože i mezi těmito stranami je řada rozporů, které takovýto postoj neumožňují.
Z řady možností se tu tedy otevřela možnost vytvořit koalici na půdorysu, který byl zvolen. Tento půdorys umožňuje řešit několik základních úkolů, z nich nejdůležitější po shodě všech koaličních stran je vstup České republiky do Evropské unie. Například postoj KSČM zřetelně ukazuje, jak hluboký je rozpor mezi vládní koalicí a každou její složkou, a KSČM.
Druhým velmi významným úkolem bylo zahájit přípravu fiskální reformy, protože vycházíme z názoru, že stabilní veřejné finance jsou základem pro koncepci sociálního státu, jak to je vyjádřeno ve vládním prohlášení.
Od toho okamžiku, kdy se vláda ujala své ústavní odpovědnosti, uběhlo pouze něco kolem sedmi měsíců. A nebyla to doba, která by byla lehká, kde bychom nebyli, jako celá společnost a koneckonců i vláda, konfrontováni se situacemi, které byly mimořádně významné, které vyžadovaly složité rozhodování a které se prostě mohly zvládnout lépe nebo hůře.
V srpnu - možná, že už zapomínáme - nás postihly katastrofální povodně. Byla to katastrofa rozsahu, který dosud nebyl zaznamenán, a já jsem hrdý, že jsem vedl vládu, která v zápase s živlem nebyla slabým článkem. Je jasné, že tento zápas byl zápasem celé české společnosti v její solidární síle, v jejích organizačních schopnostech, v její velikosti, ale přesto mohu s plnou vážností a hrdostí prohlásit, že vláda slabým článkem nebyla. Poměrně rychle se podařilo připravit strategie rozvoje území a zahájit obnovu území. Jsem opět velmi rád, že mohu konstatovat, že do tohoto okamžiku se neregistrují systémové chyby. Registruji chyby dílčího charakteru, což je vždy při takto velkých projektech nutné, ale systémové chyby v oněch rozhodnutích zřejmě už podrobeny zkoušce času nejsou.
K tomu, aby se systém dostal do chodu, bylo třeba uvolnit značné množství prostředků, a jsem opět velmi rád, že se nám podařilo vytvořit prostor pro mezinárodní solidaritu a pro půjčky Evropské investiční banky, a v tomto okamžiku mohu říci, že se do odstraňování povodňových škod zapojila Evropa sama, a to nikoli nevýznamným způsobem.
Každá tato jednoduchá věta znamená velké úsilí, kdy se mohly udělat chyby, které by buď projekty zmařily, nebo naopak neúměrně dlouho prodloužily.
Rekonstrukce se tedy rozběhla, ale jak jsem konstatoval hned krátce po povodních, není to záležitost týdnů, bude to bohužel záležitost let. Ale proto ji nepustíme ze zřetele, zůstane vždy v centru pozornosti vlády.
Sociální demokracie se v okamžiku rozhodování dostávala do situací, kdy musela být konfrontována s problematikou stabilizace veřejných financí. V debatě o vládním prohlášení a v debatě s koaličními partnery se podařilo vytvořit základ pro fiskální reformu, a nemohu v žádném případě přijmout myšlenku, že fiskální reforma je odložena k ledu, že se nepokračuje a že se nerealizuje. To, co se vykonalo, je poměrně značná věc. A s plnou vážností lze říci, že se žádná vláda před námi neodvážila k tak významnému kroku, kromě některých pokusů, které byly svým způsobem groteskní, jako představa věčně vyrovnaného rozpočtu, která se samozřejmě neuplatnila ani v ekonomické, ani v politické praxi.
První předlohy, které se týkají této fiskální reformy, se již připravují a mohu s určitou jistotou říci, že i v debatě o důchodové reformě jsme postoupili způsobem, který dává jistou dávku optimismu.
Strategickým cílem koaliční vlády je vstup do Evropské unie. V minulém sedmiměsíčním období jsme absolvovali závěrečná jednání o smlouvě o přistoupení. Byla to jednání v Kodani a byla to jednání tvrdá - a opět mohu říci, že to byla jednání, kde vláda obstála. Nelze jistě považovat tuto věc za nějaký zázračný výsledek, ale v porovnání s ostatními zeměmi jsme svou pozici významně zlepšili, a zlepšili jsme ji způsobem, který se ukazuje s odstupem času velmi významným a svým způsobem dobře promyšleným. Ta jednání nebyla lehká, odehrávala se ve velmi tvrdé atmosféře, a pouze to, že vládní koalice byla dobře připravena, že navázala na práci předchozí vlády, že jsme nikdy nebyli postaveni do situace, kdy bychom neuměli reagovat, nám umožnilo připravit postup, který v posledních minutách - jak se to říká u zahraničních zájezdů - přinesl výrazné výhody.
***