(15.20 hodin)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že v minulém bodě jsme podle mého názoru diskutovali přes časový limit, který byl zřejmě předpokládán, budu velice stručný.
Jedná se o to, že po několikaletých vyjednáváních by měla Chorvatská republika přistoupit ke Středoevropské dohodě o volném obchodu. To přistoupení je plánováno na tento rok. Předběžně je prováděna tato dohoda již nyní, to znamená od 1. března 2003. Znamená to posílení Středoevropské dohody o volném obchodu, rozšíření prostoru pro české výrobky z hlediska dostupnosti na chorvatském trhu, ale i samozřejmě otevření českého trhu chorvatským výrobkům.
Prosím vás proto o propuštění do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Rusnokovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Mládek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Mládek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi být velmi stručný. Jak již řekl pan ministr, dohoda České republiky s Chorvatskou republikou o předávání a přebírání osob na státních hranicích byla podepsána v Praze dne 30. listopadu 1999. (Upozornění ministra.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, myslím, že jste se rozhodl nás seznámit s jiným tiskem. Je projednáván tisk 185. Prosím, abyste opravil svou zpravodajskou zprávu. Prosím.
Poslanec Jan Mládek: Máte pravdu, omlouvám se. Je to dohoda CEFTA s Chorvatskou republikou o volném obchodu, a jak už řekl pan ministr, navrhuji také její propuštění do druhého čtení a přikázání navrhuji zahraničnímu výboru a hospodářskému výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji, pane zpravodaji. Zároveň otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jaromír Kohlíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Jinou přihlášku nemám.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení páni ministři, vážení kolegové, milé kolegyně, sněmovní tisk č. 185, Dohoda o přístupu Chorvatské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, podepsaná v Záhřebu dne 5. prosince 2002, je jednou z řady smluv o volném obchodě, kterou Česká republika uzavírá s bývalou Svazovou republikou Jugoslávie.
Když po řízeném rozpadu Jugoslávie za patronace některých reakčních kruhů nejen v Evropě se federativní republika rozpadla na jednotlivé státy, postupovaly nástupnické státy ve svém dalším vývoji samostatně. Slovinsko uzavřelo, jak jistě víte, Smlouvu o přidružení s Evropskou unií, Bosna a Hercegovina se potom rázně změnila na protektorát nejdříve NATO, později Evropské unie, a Chorvatsko režimu prezidenta Tudjmana nebylo považováno za dostatečně demokratické pro případné zahájení jednání o přistoupení k Evropské unii. Konkrétně, jak jistě každý z vás uzná, nebyla tam splněna v té době tři známá kodaňská kritéria. Teprve za poslední tři roky vidíme výraznou demokratizaci Chorvatska. V listopadu 2001 uzavírá vláda Chorvatska smlouvu s Evropskou unií o přidružení a na tuto smlouvu potom navazuje jednání, které na jedné straně po uzavření smluv o zóně volného obchodu vytvořilo předpoklady pro uzavření smlouvy o vstupu do CEFTA. Na straně druhé Chorvatsko v únoru tohoto roku podalo žádost o zahájení jednání o přistoupení k Evropské unii.
Smlouva, o které nyní jednáme, je jednou z podobných smluv, které má uzavřené kromě České republiky Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovinsko. Z toho výčtu je vám jasné, že větší část států, které se podílejí na smlouvě CEFTA, uzavřela jednání 13. prosince minulého roku v Kodani o přistoupení k Evropské unii. Zejména pro Českou republiku bych chtěl zdůraznit, že tato skupina států je významným obchodním teritoriem. Samozřejmě největším obchodním partnerem zůstává Německo se svými 48 % zahraniční obchodní bilance, ale u minulé smlouvy jsme si řekli, že třetím největším obchodním partnerem je Slovensko. Tradiční obchodní teritorium jihovýchodní Evropy, které kromě Polska pokrývá ta skupina CEFTA, je pro nás důležitým obchodním teritoriem.
Je tedy žádoucí vyjasnit, jestli jsou naši vyjednavači připraveni dojednat nějakou formu pokračování této zóny volného obchodu i po vstoupení větší části států CEFTA do Evropské unie, a to ve smyslu vyhlášení Evropské komise o stálém prohlubování vztahů s kandidátskými zeměmi, protože i Chorvatsko je jednou z potenciálních kandidátských zemí. Zřejmě v nejbližší době se dovíme, že bude možné s Chorvatskem zahájit vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Čili všechny ty státy, i kdyby z těch deseti států všechny byly přijaty, tak tam bude stále Rumunsko, Bulharsko a bude se jednat v tomto případě o Chorvatsko.
Takže já bych chtěl věřit, že předkladatel se s touto otázkou vyrovná, že bude schopen nám podobně jako v případě Slovenska předložit na zahraničním výboru i na výboru pro evropskou integraci, které oba dva bych doporučoval na projednání této smlouvy, vztahovou tabulku, která nám ukáže, jak budou vypadat zahraničněobchodní vztahy před vstoupením jednotlivých států do Evropské unie a jak budou vypadat po eventuálním vstoupení České republiky do Evropské unie.
Takže já doporučuji podpořit přijetí tohoto tisku bez doplňujících usnesení k projednání do těchto dvou výborů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kohlíčkovi. Žádnou jinou přihlášku do obecné rozpravy nemám ani nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.
Nepadl žádný návrh na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a ve svém vystoupení pan kolega Kohlíček navrhuje ještě hospodářský výbor a výbor pro evropskou integraci.
Zahájil jsem hlasování číslo 364, kde rozhodneme o přikázání zahraničnímu výboru. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 364 z přítomných 153 pro 88, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme v následujícím hlasování číslo 365 o přikázání hospodářskému výboru. Ano, ukončím hlasování a odhlásím vás vzhledem k tomu, že se změnily poměry ve sněmovně. Pokusím se prohlásit hlasování číslo 365 za zmatečné.
Odhlásil jsem vás nyní a žádám vás o novou registraci. Věřím, že všichni, kteří chtějí rozhodnout o této smlouvě, už jsou přítomni.
Zahajuji hlasování číslo 366 a ptám se, kdo je pro přikázání hospodářskému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 366 z přítomných 101 bylo 65 pro, proti 14. Návrh byl přijat.
Posledním návrhem k rozhodnutí je hlasování o přikázání výboru pro evropskou integraci, které jsem zahájil pod pořadovým číslem 367, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 367 z přítomných 104 pro 63, proti 12. Návrh byl přijat.
Děkuji panu ministru Rusnokovi a panu zpravodaji a konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán výboru zahraničnímu, výboru hospodářskému a výboru pro evropskou integraci. Zároveň končím bod 93.
***