(14.10 hodin)
(pokračuje Rusnok)
V lednu tohoto roku Evropská komise oznámila, že přijala a odsouhlasila dokumenty týkající se českého ocelářského sektoru, které jsou nezbytnou podmínkou pro poskytnutí veřejné podpory ve smyslu tohoto dodatkového protokolu.
Vzhledem k tomu, že v mezidobí došlo k ukončení platnosti smlouvy -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid, a to kolegy ze všech poslaneckých klubů, snad kromě KDU-ČSL, která má momentálně nejmenší hluk na svých místech. Požádal bych zejména kolegy z klubu ČSSD, jestli by mohli své rozhovory přenést mimo jednací síň a nechali vás předložit zprávu. Je třeba, aby se jednání zklidnilo.
Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že v mezidobí došlo k ukončení platnosti smlouvy ESUO, což je Evropské společenství uhlí a oceli, na kterou se dodatkový protokol odvolává, dovoluji si vás informovat o následujících skutečnostech:
Evropská dohoda, která zakládá přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, je mezinárodní smlouvou, kterou jako součást jedné ze smluvních stran uzavřelo také Evropské společenství uhlí a oceli. To vyplývá mimo jiné z preambule na začátku uvedeného výčtu stran Protokolu 2, kdy Protokol 2 tvoří nedílnou součást Evropské dohody. Rozhodnutím Rady z 19. července 2002 Evropské společenství sukcedovalo do všech práv a závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropským sdružením uhlí a oceli s třetími zeměmi. Z toho na základě Vídeňské úmluvy o smluvním právu vyplývá, že samotným zánikem Evropského sdružení uhlí a oceli nejsou dotčena práva a povinnosti států, se kterými toto sdružení uzavřelo mezinárodní smlouvu, ať již samostatně, nebo s Evropským společenstvím, Euratomem a členskými státy, jako je tomu v případě Evropské dohody s Českou republikou.
Pokud jde o pojem "ocelářské výrobky", který je zmíněn v článku 1 dodatkového protokolu, mezi smluvními stranami nevznikly v procesu sjednávání tohoto protokolu žádné pochybnosti ohledně toho, že těmito výrobky se rozumějí výrobky původně uvedené v příloze 1 smlouvy s Evropským sdružením uhlí a oceli.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám proto propustit dodatkový protokol do druhého čtení a ve výboru, kterému ho přikážete, bude podrobně projednán a budou zodpovězeny vaše případné dotazy. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu panu Jiřímu Rusnokovi za úvodní slovo a žádám zpravodajku pro první čtení paní poslankyni Helenu Mallotovou, aby se ujala slova. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Helena Mallotová: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, Dodatkový protokol 2 článek 8 k Evropské dohodě, zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé, za přesně specifikovaných podmínek prodlužuje lhůtu, během níž může Česká republika výjimečně v případě výrobků z oceli poskytovat veřejnou podporu pro účely restrukturalizace ocelářského průmyslu. Tato výjimka stanovuje časový rámec na dodatečné období osmi let počínaje 1. 1. 1997 nebo ode dne vstupu České republiky do Evropské unie, podle toho, co nastane dříve.
Dodatkový protokol bude integrální součástí Evropské dohody, jeho sjednocení bude v souladu s českým právním řádem a nebude vyžadovat změnu zákona. Doporučuji propustit tento dodatkový protokol do druhého čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan místopředseda Ivan Langer. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Požádám paní kolegyni, aby se ujala své zpravodajské funkce.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych v této rozpravě zdůraznit, že považuji tento dodatkový protokol za správný a potřebný, nicméně jako člověk, který pochází ze severní části Moravy, a je tedy osobně dotčen tou problematikou, které se mimo jiné týká tento dodatkový protokol, a jako člověk, který opakovaně interpeloval pana ministra průmyslu a obchodu ve věci, které se týká tento dodatkový protokol, bych rád využil této příležitosti a položil panu ministrovi otázku, zda považuje přijetí tohoto protokolu, resp. dodatku k tomuto protokolu za důkaz toho, že proces restrukturalizace ocelářského průmyslu v České republice ještě nebyl dokončen. Obzvlášť za situace, kdy jedna ze státních společností, tedy Nová huť, byla již privatizována, nicméně druhá z nich, Vítkovice Steel, stále ještě zůstává ve státních rukou a vedle toho funguje další, třetí privátní společnost, Třinecké železárny, to tedy znamená, že se bude ještě dál pokračovat v procesu restrukturalizace ocelářského průmyslu v České republice, event. jakým směrem. Základní otázka tedy zní, zda tento dodatkový protokol znamená, že nic skončeno ještě nebylo. A poté by logicky měla následovat odpověď, co bude pokračovat a v jaké podobě.
Já vím, že svými dotazy poněkud přesahuji rámec projednávání této věci, nicméně jsem přesvědčen, že právní dokument bezprostředně souvisí s věcnou podstatou této záležitosti, a myslím, že bychom měli znát její podobu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu místopředsedovi Langerovi a konstatuji, že nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Ptám se, jestli má někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, toto skutečně není bod, ve kterém bychom měli řešit věcně detailní problémy jednotlivých ocelářských podniků. Nicméně protože vím, že je to téma, které pana místopředsedu Langera vzrušuje trvale, tak se pokusím mu odpovědět bez nějaké přípravy, i když se nejedná o interpelaci.
Především je třeba říci, že tento dodatkový protokol legalizuje kroky spojené s poskytnutou státní pomocí nebo veřejnou podporou, chcete-li, které proběhly v České republice počínaje 1. lednem 1997. Protože ten proces restrukturalizace probíhá kontinuálně, samozřejmě s určitými etapami, a protože předcházející vlády bohužel nepožádaly o prodloužení této výjimky, tak počínaje 1. lednem 1997 ty pomoci, které byly poskytnuty, byly ve vztahu k Evropské dohodě v podstatě nelegální, dá se to tak říci. S tím, že my jsme signalizovali, a požádali jsme okamžitě po ustavení vlády v roce 1998 o prodloužení té výjimky, že takové kroky činit budeme, protože chceme, aby české ocelářství, tak jako ocelářství ostatních členských zemí, bylo připraveno na existenci na tomto společném trhu, na otevřeném trhu hutnických výrobků. A aby mohlo být k tomu připraveno, vyžadovalo to učinit jak věcnou restrukturalizaci, tzn. především snížení kapacit v tomto oboru, tak finanční restrukturalizaci v podstatě ve všech firmách, kterých se to dotýká. Toto bylo nezbytně spojeno i s určitými kroky, které lze zařadit do oblasti veřejné podpory.
To, že bylo dosaženo nakonec po poměrně složitých jednáních uzavření tohoto dodatkového protokolu, znamená, že všechny tyto kroky byly legalizovány, a to i zpětně, a současně byl vytvořen rámec pro dokončení těch kroků, které ještě probíhají, jejichž časová linie pokračuje jak v přítomnosti, tak do budoucnosti, resp. důsledky některých minulých rozhodnutí budou pokračovat i do budoucnosti.
***