(18.00 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Za jednání s příslušnými smluvními stranami budou primárně zodpovídat gestorské dozory. Z tohoto důvodu v materiálu máme několik kategorií smluv a pro Poslaneckou sněmovnu jsou nejdůležitější ony smlouvy prezidentské, a právě proto, abychom mohli tuto skutečnost zvládnout řádně v časovém termínu, aby tyto smlouvy byly vypovězeny ke dni vstupu, to znamená k 1. květnu 2004, žádáme Poslaneckou sněmovnu, aby vyslovila souhlas s navrženým postupem. To znamená, aby se dodržovaly zásady, které jsou předmětem materiálu, který je předložen ve sněmovně, a aby byl vydán souhlas s postupem - řešit ty smlouvy blokově, to znamená, aby byl najednou dán souhlas ke všem prezidentským smlouvám, které jsou v příloze tohoto materiálu.
Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, to je několik slov na uvedení tohoto materiálu, byť vím, že postup, který navrhujeme, není zcela tradiční, není běžný, ale je jediný, který vede efektivně k cíli. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení. Tím je pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, u tohoto bodu nepůjde o tak jednoduchý průběh, pravděpodobně, jako u ostatních smluv. Problém už způsobí název předloženého tisku. Jde totiž o tisk, kde nemáme vyslovit stanovisko ke konkrétní dohodě, ale máme vyslovit souhlas s návrhem postupu pro zabezpečení souladu mezinárodněprávních závazků České republiky se závazky vyplývajícími z jejího členství v Evropské unii. Podle tohoto návrhu by předložený tisk patřil spíše do kategorie zpráv a jiných bodů. Avšak návrh vlády zároveň žádá, abychom vyslovili souhlas s ukončením platnosti smluv vyžadujících před ratifikací prezidentem republiky souhlas Parlamentu s tím, že mu již takovéto jednotlivé dohody nebudou před ratifikací prezidentem republiky předkládány. V návrhu usnesení je přitom vysloven tento požadavek obecně, tj. nejsou tyto smlouvy víceméně nijak vymezeny, dokonce nejsou ani vymezeny vztahem k Evropské unii.
Vláda tedy navrhuje nejen souhlasit s navrženým postupem, k tomu v zásadě nemám výhrady, ale navíc, aniž by to bylo uvedeno v názvu tisku, také s tím, že bez dalšího projednání a souhlasu Parlamentu by mohla ukončit platnost smluv vyžadujících před ratifikací prezidentem republiky souhlas Parlamentu. V návrhu usnesení tedy nejsou tyto smlouvy ani vyjmenovány.
V navrženém postupu je možnost ukončení platnosti smluv jenom jednou z možností, kromě sjednání úprav smluv nebo novelizovaného či nového textu smluv a - cituji - preferuje se ukončení platnosti smluv formou sjednání mezinárodních dohod o ukončení platnosti smluv podle způsobu jejich sjednání - Parlament, vláda, člen vlády. Konec citace. To také pokládám za správné.
Podle mého názoru nepřichází v úvahu, aby Parlament rezignoval na svou funkci a svá práva a paušálně souhlasil s postoupením svých kompetencí, aniž by byl stanoven nejen rozsah pověření, ale není stanoveno ani jeho časové vymezení, kdy by se vláda měla na základě zmocnění řídit návrhem. Tomuto postoji - s výjimkou sporného doporučení na straně 3 schválit ukončení platnosti všech smluv vždy pouze v rámci platnosti jednoho rozhodnutí pro příslušnou kategorii smluv, a strany 8 důvodové zprávy, to znamená, že stačí předchozí generelní souhlas Parlamentu - navíc odpovídá v ostatních bodech i právě předložená důvodová zpráva pro Parlament.
Důvodová zpráva ani jednotlivý přehled smluv podle kategorií, jak se o nich zmínil pan místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí, přitom nekonstatuje, jak členské státy Evropské unie mají zajištěny závazky, které vyplývají z našich dosavadních smluv, buď na bázi vícestranných dohod, či na bázi unijní, nebo na bázi jednotlivých zemí. Také není nikde uvedeno, čím by příslušná smlouva v rámci práva Evropské unie byla konkrétně nahrazena a za jakých podmínek.
Kromě toho mi dovolte, abych ještě uvedl určité dílčí připomínky k jednotlivým skutečnostem uvedeným především v přílohách, proč u členských států Evropské unie nemáme zásadně uplatňovat jednostrannou výpověď. Může ale dojít k tomu, že členský stát nebude souhlasit s naším návrhem nebo bude liknavý. Jak se potom takové smlouvy ukončí? U vybraných zemí s tzv. nízkou úrovní bilaterálních vztahů se konstatuje, že lze přímo přistoupit k jednostranným výpovědím, byť opatrně. Spíš by měl být zájem o normalizaci styků ve smyslu jejich rozšíření, a tedy k sjednání takových smluv, které by nebyly v rozporu se závazky k Evropské unii.
U smluv k monitorování by bylo vhodné uvést, do kdy nebo za jakých podmínek se předpokládá naplnění účelu. Bude předpokládané přistoupení k Evropské unii výrazně vést k tomu, že bude rozsah smluvních vztahů překročen, nebo naopak nebude naplněn? V příloze např. u smluv vyžadujících ratifikaci prezidentem republiky se souhlasem Parlamentu je u některých smluv uveden jiný důvod pro ukončení než přistoupení k Evropské unii. Například u smluv uzavřených Ministerstvem dopravy a spojů u Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Kuby a Rakouska jde o důvod týkající se v oblasti pošt a telekomunikací jiné smlouvy, než je Smlouva o přistoupení k Evropské unii. U některých smluv není uvedeno, zda jsou nebo budou něčím nahrazeny nebo jak se budou řešit situace jimi obsazené. Jde například o smlouvy o obchodu a plavbě, obchodu, clu a plavbě -
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, já vím, že už jsme v situaci, kdy jsme měli hlasovat, takže jste netrpěliví, ale je to vážná věc, prosím vás, poslouchejte pana zpravodaje pro prvé čtení.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, domnívám se, že už nebudu mluvit víc než čtyři minuty. Jelikož už jsem jednou dostal slovo, prosím, aby mi bylo umožněno pronést tento projev do konce.
Například se to týká smluv s Bosnou a Hercegovinou, Bulharskem, Chorvatskem, Íránem, Maďarskem, Makedonií, Rumunskem, Ruskem, Slovinskem, Jugoslávií a Ukrajinou.
Za příznak problémů nebo nepořádku pokládám také prováděcí smluvní dokumenty, které jsou sjednány v některých případech už před více lety, jsou předběžně, často i několik let prováděny, avšak zatím bez vstupu v platnost. Týká se to např. smluv s Litvou a Lichtenštejnskem a dodatkových protokolů k Středoevropské dohodě o volném obchodu. I když jde o preferenční smlouvy, kde se nepředpokládá bezprostřední ukončení platnosti, mělo by být aspoň pro dohodu mezi Společenstvím volného obchodu a Českou republikou a u Středoevropské dohody o volném obchodu, ale také u Dohody o volném obchodu s Izraelem a s Tureckem uvedeno, jak se vlastně bude dál postupovat, zvláště v období, kdy by smlouva byla ukončena a ještě nenastalo členství České republiky v Evropské unii. Jak se bude dál postupovat vůči zemím, které se členy Evropské unie nestanou, a dohoda se na ně vztahuje.
Dohoda o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách na Grónsko asi je už dávno po platnosti, není jasné, má-li být vůbec něčím nahrazena nebo proč jsme ji vlastně dosud nezrušili. Čím bude nahrazena smlouva se složitými podmínkami platnosti či neplatnosti se Spojenými státy americkými? Myslím si, že není pro Českou republiku možné, aby smluvní vztah k tak významnému partnerovi Parlament posunul z hlediska možnosti zrušit tuto smlouvu na vládu, aniž by se dál zajímal o osud toho, co tato smlouva upravuje.
U úmluvy s Tureckem o usazování se sice navrhuje ukončení platnosti, ale zároveň se má zjistit stanovisko turecké strany a navrhuje se také jednání mezi ministerstvy. Zřejmě se myslí, že konečné rozhodnutí bude přijato až po těchto jednáních. Bylo by tedy předčasné, abychom nyní souhlasili s ukončením platnosti této smlouvy.
***