(16.10 hodin)
(pokračuje Koudelka)
A to takovou, že jeden návrh zákona se týká čistě správního řádu a druhý návrh zákona se týká všech ostatních novelizací souvisejících se zavedením správního řádu.
Předpokládám samozřejmě velkou diskusi, což se týká především oněch doprovodných zákonů. Vyvolá ji to, nakolik bude správní řád procesní normou pro jiné státní orgány, např. pro finanční úřady a pro další orgány, které si osobují vždy určité výjimky ze správního řádu jako takového, anebo si samy vytvářejí předpoklady pro to, aby proces u nich byl upraven zcela samostatnou procesní normou. Je samozřejmě vždy nutné odlišit, nakolik je určitá specializace procesu správná a dobrá pro řízení před konkrétním úřadem a nakolik je dobré opouštění obecných zásad, které jsou poměrně známé, jsou v povědomí občanů a slouží principu právní jistoty a principu znalosti práva u občanů.
Myslím si, že jak poslanecký návrh zákona, ke kterému se budu vyjadřovat ještě později, po odůvodnění předkladateli, tak i vládní návrh správního řádu by měl být postoupen do druhého čtení, ale že by u obou měla být prodloužena lhůta k projednání ve výborech. Zvláště pak se to týká vládního návrhu, protože ten předpokládá poměrně dlouhou legisvakanci s tím, že účinnost stanovuje k 1. 1. 2005.
Zatím děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji poslanci Zdeňku Koudelkovi za zpravodajskou zprávu. V souladu s naším předchozím hlasováním o sloučené debatě k bodům 62, 63 a 64 bod č. 62 ukončuji, a zahajuji projednávání bodu číslo
63.
Návrh poslanců Miloše Kužvarta, Zuzky Rujbrové a Josefa Mikuty
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 71/1967 Sb.,
o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 152/ - první čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 152/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan Miloš Kužvart.
Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak v úvodním slově předkladatele vládního návrhu zákona pana ministra Grosse, tak ve zprávě pana kolegy Koudelky zazněl velmi podrobný popis jak vládní předlohy, tak i nastínění toho, čeho se týkají další dva sněmovní tisky, tzn. ten, který nyní uvádím já, tedy poslanecká novela, a zároveň to, co je také součástí sloučené rozpravy, tzn. tisk třetí, který se týká těch předpisů souvisejících, které budou ovlivněny přijetím této komplexní právní úpravy.
Chtěl bych úvodem konstatovat, že skutečně jde o velmi složitou procesní normu, a naším cílem by mělo být - v situaci, kdy probíhá reforma veřejné správy a kdy právě tato procesní norma vyžaduje skutečně velmi kvalitní výkon státní správy, vyžaduje, aby tu byly formulace jednoznačné, aby nevznikaly interpretační problémy - přijmout právní předpis, který by odpovídal stavu věcí, tedy situaci, v jaké Česká republika je. A chtěl bych naznačit, proč vlastně jsme předložili tento návrh poslanecký, který by měl stávající právní úpravu z roku 1967 novelizovat.
Jde o to, že - jak pan ministr konstatoval - v minulém volebním období ty předchozí dvě velké komplexní úpravy správního řádu byly zamítnuty. Ten důvod, že dnes diskutujeme nad předlohou, u které se uvažuje s účinností až k 1. 1. 2005, v situaci, kdy a) již dva měsíce jsou zrušeny okresní úřady a b) jde o určité problémy, které vedou k nekonečným jednáním v odvolacích řízeních, které vznikají v oblasti interpretační atd., nás, předkladatele této poslanecké novely, vedl k názoru, že je užitečné se zamyslet nad tím, zda by stávající správní řád z roku 1967 nebylo vhodné v těch nejkřiklavějších a nejproblematičtějších bodech novelizovat a zároveň pracovat na komplexní úpravě, která si asi skutečně vyžádá mnohem delší dobu než nějakých standardních 6 až 9 měsíců.
Dovolil bych si nyní velmi stručně charakterizovat hlavní principy poslaneckého návrhu.
Především dochází k zásadní změně ve vymezení rozsahu působnosti zákona o správním řádu, kdy z funkčního vymezení - a to omezeně funkčního - se přechází na vymezení institucionální. Znamená to tedy, že zákon bude upravovat postup správních orgánů při výkonu veškeré jejich veřejnoprávní činnosti směřující navenek, pokud není komplexně tato správní činnost upravena jiným právním předpisem. A právě tady bych chtěl zdůraznit, že situace reformy veřejné správy a zrušení okresních úřadů ukazuje, že by něco takového zde být mělo.
Za druhé - změna, kterou jsem naznačil, souvisí se zakotvením obecné úpravy pro rozhodování orgánů územní samosprávy o právech a povinnostech osob v samostatné působnosti.
Chtěl bych zdůraznit, že problém, který tu je od doby projednávání té velké komplexní právní úpravy zhruba před jedenapůl rokem, tj. problém nerovného postavení účastníků řízení, považujeme za klíčový, a pochopitelně naše výhrady k předchozím návrhům, které se týkaly zásahů do procesní rovnosti všech účastníků řízení, je takový, že pokud bychom čekali na úpravu do 1. ledna 2005, považovali bychom to svým způsobem za nešťastné, za zbytečnou ztrátu času.
Také to, co jsme považovali za ne úplně šťastné v předchozích právních úpravách, v těch návrzích, tj. zásah do zásady plného přezkumu rozhodnutí odvolacími orgány, by bylo odstranitelné touto novelou. A já velmi vítám úvodní slova jak předkladatele vládní předlohy, pana ministra vnitra, tak i zpravodaje, že v rámci druhého čtení bude dostatek času projednat a podrobně promyslet obě varianty. To znamená buď v té komplexní novele využít tento návrh poslanecký, dílčí, jako možnost určité úpravy v jednáních dvou výborů, v nichž odhaduji, že budou tyto tři předlohy projednávány, anebo to, co jsme měli původně na mysli, tzn. novelizovat stávající právní řád a pracovat na té komplexní úpravě celého správního řádu.
Nezakrývám, že jak jedno, tak druhé má svá určitá rizika. Kdybychom šli do té dílčí úpravy, která by dejme tomu nabyla účinnosti, jak je uvedeno v poslanecké novele, k září tohoto roku, pak bychom měli vykryt od hlavních problematických bodů správní řád po dobu do onoho počátku roku 2005, což považuji za lepší řešení než to, abychom nyní nechali stávající správní řád bez úpravy a připravovali jednu velkou komplexní úpravu až k tomu 1. 1. 2005.
V novele, která je navrhována poslanci, se navrhuje upřesnit některé procesní instituty, jako je např. podjatost pracovníků kolektivních orgánů. Navrhujeme zpřesnit některá další procesní práva účastníků řízení, např. je to ochrana před nečinností správního orgánu.
A to, co já považuji za úplně klíčové, je zajistit naprostou rovnost rozhodování. Základní zásadou rozhodování by mělo zůstat zachování rozhodování na základě spolehlivě zjištěného stavu věci, které je také doplněno kritérii pro použití správního uvážení, které vychází z doporučení Rady ministrů Rady Evropy ze dne 11. března 1980. To vymezení okruhu účastníků správního řízení vychází z jednoznačného a - zdůrazňuji - nezpochybnitelného principu rovnosti všech účastníků v jejich procesních právech a povinnostech.
Na závěr bych chtěl konstatovat, vážená sněmovno, že tato materie je velmi složitá, týká se všech, budeme ji přijímat v situaci reformy veřejné správy - což zdůrazňuji; jde o záležitost, která souvisí i s naplňováním prohlášení této vlády, tzn. s demokratizací rozhodování, s naprosto stejným přístupem v rámci správního řízení ke všem jeho účastníkům.
***