Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(11.20 hodin)
(pokračuje Gross)

A myslím si, že aby tady byla určitá míra objektivity, pokud by někdo o tom pochyboval, tak existuje v této sněmovně i stálá komise pro kontrolu nad používáním operativní techniky Policie České republiky, takže pokud by pan poslanec Tlustý souhlasil, tak bych tuto komunikaci směřoval přes tento orgán sněmovny, který si myslím, že je zárukou jasné objektivity, protože si myslím, že takovéto věci jedině zneklidňují politickou atmosféru a to není nepochybně nic dobrého.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za vaše slova, pane ministře. O slovo se hlásí premiér Vladimír Špidla.

Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Dobře, nebudu už dále rozvádět vyjádření pana ministra Grosse, chci pouze sdělit, že je samozřejmé, že učiním všechny kroky, aby se ta situace prověřila vůbec technicky. A za druhé jasně konstatuji, že použití prostředků operativní techniky se řídí velmi přísnými předpisy a odpovídající kontrolní orgány budou mít při této příležitosti plnou možnost ověřit, jak situace vznikla.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane premiére. Já z ticha, které provázelo slova, která zazněla v posledních pěti minutách v této jednací síni, usuzuji, že všem nám je jasné, že se jedná o mimořádně závažnou situaci se závažnými důsledky, a věřím proto, že ujištění jak ministra vnitra, tak premiéra České republiky bude vést k tomu, aby případ byl náležitě vysvětlen. Děkuji vám.

Poprosím vás o chvilku strpení, protože je zde pravděpodobně připravován nějaký procedurální návrh.

Omlouvám se za tuto chvilku zpoždění. Můžeme pokračovat v našem schváleném pořadu schůze, a to bodem 37, kterým je

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Bohuslav Sobotka. (Ministr Sobotka není přítomen.) Nevidím ho, proto poprosím některého z jeho vládních kolegů nebo předsedu poslaneckého klubu sociální demokracie, zda by nám nepodali zprávu, zda pan ministr Sobotka je někde v dohledných prostorách a může se našeho jednání zúčastnit.

Myslím, že mě neslyší nikdo z vlády, tak opakuji svou prosbu: Hledá se ministr financí Bohuslav Sobotka. Prosím, pomozte nám ho najít, nebo nám dejte zprávu, že není k nalezení. Děkujeme.

(Ministr Sobotka přichází.)

Pane ministře, prosím vás, abyste uvedl bod č. 37, sněmovní tisk 116. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2003 a 2004.

V roce 2000 došlo ke změně emisní strategie financování a refinancování státu. Podstatným rysem této nové strategie je mimo jiné snížení počtu emisí státních dluhopisů, prodloužení jejich splatnosti až na 15 let, zvýšení jejich cílových objemů na 20 až 40 miliard korun. Tato změna vyžaduje zavedení dlouhodobého plánování emisní činnosti Ministerstva financí, které se musí promítnout i do zákonných povolení vydávat státní dluhopisy.

Tento přístup, který jsem popsal, v zásadě spočívá v tom, že splatné listiny se budou uhrazovat z výnosu nových emisí, a o povolení na tyto emise se tímto návrhem zákona žádá. Zákon říká, že účelem státního dluhopisového programu je úhrada jistin státního dluhu splatných v letech 2003, 2004, maximální rozsah státního dluhopisového programu je částka 40 miliard a veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím čtyřiceti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Děkuji a žádám Poslaneckou sněmovnu o podporu.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Kocourek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené paní kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodaj za prvé potvrdil to, co nám zde o účelu zákona pan ministr řekl. Nicméně jako zpravodaj mám několik otazníků, které souvisí s tímto vládním návrhem na vydání dluhopisů na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2003 a 2004, které teď zkusím popsat.

Za prvé podle mého názoru se v tomto podkladu návrhu zákona mluví o splatných jistinách státního dluhu. Pokud si důkladně přečteme a pročteme, nikde tyto jistiny, které mají být splatné v letech 2003 a 2004, nejsou popsány. Z toho pro mne plyne závěr, že nekoresponduje název a obsah zákona s důvodovou zprávou, protože pokud se podíváme na seznam všech dluhopisů, které jsou uvedeny na straně 3 důvodové zprávy, nikde nenalezneme splatnost v roce 2003 nebo v roce 2004. Buď jsou tam dluhopisové programy bez časového omezení splatnosti, anebo se splatností po roce 2010. Takže v tomto ohledu má první výhrada je, že nesouhlasí název zákona s důvodovou zprávu.

Navíc pokud si přečteme v důvodové zprávě na str. 5, že Ministerstvo financi podle tohoto návrhu zákona navrhuje v letech 2003 a 2004 vydat státní dluhopisy v rozsahu za prvé 20 miliard korun střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů jako rezerva financování, tak z toho plyne, že o dluhopisech tady mluvíme pouze v části 20 miliard, a to je opět podle mého názoru v rozporu s návrhem zákona, který vláda předkládá.

Druhá moje poznámka je, že pokud se podíváme na mnou zmíněný seznam státních dluhopisů na straně 3, potom zde máme uvedeny dluhopisy ve výši 31,9 miliardy Kč bez časového omezení splatnosti, a to na základě zmocnění ze zákona 218/2000 Sb., což jsou rozpočtová pravidla, neboli podle mého názoru doposud neuhrazený zbytek deficitu za rok 2000 a deficit státního rozpočtu za rok 2001. Nicméně toto číslo nekoresponduje na druhé straně s jiným návrhem vlády, kterým se snaží přefinancovat právě část schodku neprofinancovaného dosud sněmovnou za rok 2000 a 2001 a který nám předkládá v tisku 188, což je návrh zákona o vydání státního dluhopisového programu na úhradu části schodku za rok 2000 a 2001, nicméně tam je uvedeno číslo 37,6 mil. Kč.

Takže jako druhou výhradu musím konstatovat, že nesedí ani čísla jak v tomto tisku, tak v tisku 188, a doufám že pan ministr bude schopen toto zodpovědět.

Dále obecně bych chtěl říci, že problém financování státního dluhu a jeho tvorby je širším problémem, protože pokud z fiskální strategie vlády, kterou nám představila u státního rozpočtu a rozpočtového výhledu na další dva roky, pro mne z toho plyne, že státní dluh se má zvýšit o dalších 580 až 595 miliard korun, a bude tak v roce 2006 dosahovat někam k hranici skoro bilionu korun. Domnívám se, že v tomto ohledu je potřebu sněmovně představit strategii restrukturalizaci vývoje a správy státního dluhu, a v návaznosti na takto projednanou a doufám, že i sněmovnou schválenou strategii je možné předkládat návrhy a sněmovna by je měla poté mnohem čitelněji a transparentněji schvalovat.

***