(10.00 hodin)
(pokračuje Gongol)
Druhý okruh mých pozměňovacích návrhů se týká sazeb daně k § 16. Má dvě alternativy.
První alternativa: základ daně od - do a ze základu daně přesahujícího. V prvním řádku je to 0 až 115 200 korun, daň 15 %, ve druhém 115 200 korun do 230 400 korun, daň 17 280 plus 20% daň ze základu přesahujícího 115 200 korun.
Za další: 230 400 do 351 tisíc, daň 40 320 plus 25 % základu daně přesahujícího 230 400.
Za další: 351 tisíc do 600 tisíc, je to daň 70 470 plus 35 % daně základu přesahujícího 351 tisíc.
Za další: 600 tisíc až 1 milion, kde je daň 164 720 plus 45 % daně přesahujícího ze základu 600 tisíc korun.
Poslední kategorie 1 milion a více, je to daň 344 720 plus 55 % ze základu přesahujícího 1 milion korun.
Druhá alternativa, pokud by neprošla první, je takováto: 0 až 115 tisíc, 15 %, 115 200 až 230 400 je 17 280 plus 20 % ze základu přesahujícího 115 200, 230 400 do 351 tisíc, 40 320 korun daň plus 25 % ze základu přesahujícího 230 400 korun.
Za další: 351 tisíc do 600 tisíc korun je to daň 70 470 plus 32 % ze základu přesahujícího 351 tisíc.
Za další: je to kategorie 600 tisíc a více, kde je daň 150 150 korun plus 37 % ze základu přesahujícího 60 %.
Podobně se mění § 38H, který hovoří, že vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků se mění takto:
Za druhé záloha ze zdanitelné mzdy účtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí u první alternativy 0 až 9 600 korun, záloha se počítá 15 %, ve druhém řádku 9 600 až 19 200, záloha 1 440 plus 20 % ze zdanitelné mzdy přesahující 9 600 korun, 19 200 až 29 250, záloha 3 360 plus 25 % ze zdanitelné mzdy přesahující 19 200 korun, 29 250 až 50 tisíc, 5 873 korun plus 35 % daně ze zdanitelné mzdy přesahující 29 250 korun, dále 50 tisíc až 83 333 korun, záloha ve výši 13 727 korun plus 45 % ze zdanitelné mzdy přesahující 50 tisíc korun a za poslední 83 333 korun a více, 28 727 plus 55 % ze zdanitelné mzdy přesahující 83 333 korun.
Konečně za poslední. Druhá alternativa, pokud by neprošla tato první, a sice od 0 do 9 600 korun 15 %, od 9 600 do 19 200 korun je to 1 440 plus 20 % ze základu přesahujícího 9 600 korun, 19 200 až 29 250 daň 3 360 plus 25 % ze základu přesahujícího 19 200 korun, 29 250 až 50 tisíc, je to daň ve výši 5 872 korun plus 32 % ze základu přesahujícího 29 250 a konečně od 50 tisíc a více daň 12 520 plus 37 % ze základu přesahujícího 50 tisíc korun.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane poslanče. Slovo uděluji panu poslanci Vlastimilu Dlabovi, připraví se pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Vlastimil Dlab: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, předkládám dva pozměňovací návrhy, které samozřejmě odůvodním.
V § 4 se na konci odst. 1 tečka nahradí čárkou a doplní se písmenka zk), která zní :
zk) příjmy ze včelařské činnosti do 150 včelstev včetně.
Za druhé. § 10 - Ostatní příjmy. V § 10 odst. 3 písm. a) se částka 10 tisíc nahrazuje částkou 15 tisíc.
Odůvodnění: Naše i světové včelařství prochází vážnou a stále se prohlubující krizí. Klesají početní stavy včelstev i produkce medu. V některých oblastech se projevuje nedostatek opylovačů pro planě rostoucí i hospodářsky pěstované entomofilní rostliny, na trhu se objevují i levnější falzifikáty medu. Proto programy podpory včelařství v Evropské unii zahrnují strukturální opatření směřující k chovu většího počtu včelstev jednotlivými včelaři. Všeobecně a celosvětově je totiž uznáván význam včel pro opylení a tím zprostředkovaně i význam pro zachování života.
U nás na rozdíl od okolních zemí, kde je snížení početních stavů včelstev způsobeno varoázou, dochází k poklesu počtu včelařů a včelstev především z důvodů ekonomických, v řadě případů však návazně i psychologických. V České republice připadá na jednoho chovatele v průměru 9,5 včelstva. Je to hranice, kdy se chovatel nedostane do daňové povinnosti. Průměrný věk včelaře je necelých 60 let. A vzhledem k tomu, že nevedou evidenci o nákladech a odpočítávají si paušální náklady ve výši 50 % dosažených příjmů, většina těchto starších chovatelů se obává daňové přiznání vůbec vyplňovat, proto nezvyšují počty včelstev. Že tomu tak je, potvrzuje i skutečnost, že na tento problém v Poslanecké sněmovně upozorňuje kolega Mandík již deset let. Za tuto dobu se také počet včelstev na jednoho včelaře nezměnil. Naopak celkový počet včelstev meziročně klesl o 20 tisíc.
V Evropské unii je uplatňováno nařízení Evropské unie č. 1221/1997, které ukládá členským státům vypracovat program podpory včelařství, jehož náklady nesou rovným dílem Evropská unie a členské země. Program zahrnuje strukturální opatření, příspěvky, dotace a daňové úlevy. Program rozvoje včelařství v České republice byl vypracován Českým svazem včelařů a předložen Ministerstvu zemědělství, které požádalo Evropskou unii o vyjádření a připomínky. Velkým problémem v České republice bude právě malý počet včelstev na chovatele. V rámci jednotného trhu bude malá konkurenceschopnost v oboru a zaostávání ve vybavenosti včelařských provozů moderní technologií.
***