(11.20 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Pokusím se to objasnit. Z kapitoly Ministerstva spravedlnosti jdou mzdové náklady na 2 970 soudců, jejichž plat je stanoven zákonem, kteří jsou neodvolatelní a jejichž stav tedy nelze snížit. To navíc pomíjím skutečnost, že stále ještě je soudců nedostatek, i když naštěstí už ne tak kritický, jako před několika lety. Stejná situace je u státních zástupců, kterých je pouze 900, a mohu vás ubezpečit o tom, že po přijetí novely trestního řádu, podle které je státní zástupce ten, který má vést vyšetřování a trestní řízení v té předběžné fázi od počátku, je jediné východisko, že naopak potřebujeme 500 státních zástupců během tří let znovu přibrat do této soustavy.
Další mzdový objem, který vyplácí tato kapitola, je 10 500 příslušníků vězeňské a justiční stráže. Léta scházelo 2 000 příslušníků, a v době, kdy nebyli ve služebním poměru, jakékoli náklady na jejich mzdy byly mnohonásobně vyšší, protože ti, kteří tam byli, museli sloužit přesčasy a neděle, a na mzdových nákladech se proto vyplácelo o tolik víc, než kolik bylo na tabulková místa, že výsledek byl ten - mimochodem byl nepřímo zmíněn zde při včerejší interpelaci - že celý objem investic původně určený na výstavbu liberecké věznice byl spotřebován na mzdy tohoto nedostatečného počtu příslušníků vězeňské stráže.
A na vlastním ministerstvu pracuje 200 úředníků včetně topiče. Nemýlíte se - skutečně 200. Tisíce stížností občanů, tisíce žádostí o milost a tisíce podnětů ke stížnosti pro porušení zákona, týkající se fungování justice v České republice, přicházejí na toto ministerstvo, a mám-li říci své zatím předběžné posouzení, jsem přesvědčen, že nejsou tyto stížnosti věcně - a ani nemohou být - řešeny.
Evidentní prostě je, že přinejmenším v této kapitole by jakékoli snižování stavu zaměstnanců znamenalo jen vyšší náklady na odstupné a vyšší náklady na to, co musíme platit těm, kteří jsou ve služebním poměru.
Přesto jsem přesvědčen, že nemůžeme tento stav zachovat, protože je prostě špatně nastaven, a musíme tedy společně, a to velmi rychle, hned od počátku příštího roku, vypracovat strategii postupného snižování veřejných rozpočtů a jejich schodků a tato strategie bude muset být zaměřena nejen na strategii zvýšení příjmové části kapitoly, ale určitě i na snížení výdajové části. Tady se asi střetneme, protože já si nedovedu představit, že by kdokoli hlasoval pro to, aby se snižovaly nebo zmrazily důchody. Přitom každý rok jen na výplatu starobních důchodů narůstají výdaje státního rozpočtu o 10 až 20 miliard ročně.
Chtěl bych tedy, abyste při vědomí všech těchto skutečností, o kterých hovořím, si uvědomili, že to, co je podstatné, je to, že nynější návrh státního rozpočtu, který vychází z platné právní úpravy, ukládá prostě tyto mandatorní výdaje vynakládat. Příští návrh státního rozpočtu, který by měl být schopen přiměřeným způsobem reagovat na potřebu snižování schodku a vyrovnání státního rozpočtu, bude odvislý od toho, jaké zákony dokážeme v prvním pololetí příštího roku přijmout. A věřte mi, že to není ani zdaleka jednoduché, dokonce jsem přesvědčen, že ve skutečnosti odpověď na tuto otázku zatím neznáme nikdo.
Byl bych tedy rád, kdybyste tyto skutečnosti vzali v potaz při svém hlasování. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády Pavlu Rychetskému. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Václav Klaus.
Poslanec Václav Klaus: Vážení kolegové, pan místopředseda vlády zahájil své vystoupení slovy, že ekonomice a rozpočtování moc nerozumí, nicméně řekl několik zásadních soudů, které je třeba uvést na pravou míru, aby česká veřejnost nebyla prostřednictvím televizní obrazovky matena.
Prosil bych proto pana předsedajícího, aby panu místopředsedovi vlády řekl, že není pravda, že opozice chce zrušit investice v České republice. Řekněte prosím panu místopředsedovi, že jím uváděné číslo 45 miliard nejsou investice v České republice, nýbrž pouze příspěvek státu na některé investice, a že investice v materiálu, který nám vláda odeslala - Makroekonomická predikce, strana 32 - se říká, že hrubé investice, predikce investic na rok 2003 je 689 miliard. Tyto investice budou s tím i bez toho, jestli dnes schválíme, nebo neschválíme státní rozpočet.
Prosím, abychom veřejnost nemátli. (Potlesk poslanců klubu ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Klausovi. Požádal mě, abych sdělil obsah jeho vystoupení panu místopředsedovi vlády. Vzhledem k tomu, že pan místopředseda vlády je přítomen, považuji opakování tohoto příspěvku za nadbytečné.
V tuto chvíli se přihlásil o slovo předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím si, že o rozpočtu bylo z hlediska finančně technického řečeno už velmi mnoho věcí, že tedy nemá smysl se vracet k některým jejich detailům, ale že je vhodné si uvědomit, v jakém kontextu se odehrává jednání o státním rozpočtu.
Prvním, podle mého názoru zcela nevýznamným, ale nutně ovlivňujícím debatu, je situace jednotlivých politických stran. ODS má před kongresem, což samozřejmě má svůj význam a nepochybně to modeluje některá vystoupení jednotlivých řečníků. To je ale věc, která je zcela bezvýznamná a je zbytečné, abych se jí dotýkal dále.
Úkolem státního rozpočtu samozřejmě je zajistit provoz státu pro příští období, takže musí vycházet z provozu státu, který existoval v období předchozím.
Je vhodné si také uvědomit, že debata, kterou jsme vedli, byla většinou vedena jako debata abstraktní, kde peníze a jednotlivá čísla představovala čísla sama o sobě, přičemž se neuvažovalo o tom, jaký mají důsledek. Hovoří-li se například o mandatorních výdajích, je nutno říci, že skutečně jsou to důchody a že schválení státního rozpočtu je podmínkou, která umožňuje, aby důchodový systém byl financován hladce a bez poruch.
Hovoříme-li o dalších výdajích, pak jsou to výdaje na mzdy, čili hovoříme o tom, že 800 tisíc lidí, kteří pracují v rozpočtové sféře, buď bude mít, nebo nebude mít problémy se svými mzdami, a buď bude, nebo nebude mít určité životní jistoty. V těch 800 tisíc lidí, kteří pracují v rozpočtové sféře, jsou to převážně učitelé, zdravotníci, policisté, armáda atd., atd.
***