(10.20 hodin)
(pokračuje Bartoš)

K tomuto účelu je navrhováno vyčlenit prostředky ve výši přibližně 3 % ze základu položky na veškeré vzdělávací činnosti v regionálním školství. Vzhledem k reformě veřejné správy, úbytku mnoha činností a prakticky prokázané neužitečnosti řízení uvedených centrálních institucí jsem přesvědčen, že minimálně část této položky by bylo možné investovat daleko účelněji přímo do škol nebo na podporu rozvojových programů.

Hned další subkapitola návrhu rozpočtu běžných výdajů na rok 2003 však napovídá, proč jsou investice na zajištění centrálních úřadů a institucí tak vysoké. Návrh nejenže potvrzuje zvýšení počtu zaměstnanců ministerstva školství z minulého roku o 20, ale navíc navrhuje další zvýšení limitu zaměstnanců o dalších 12. Je proto logické, abychom si položili otázku, proč. ministerstvo školství to zdůvodňuje údajnou nutností nově zajistit program environmentálního vzdělávání a činnost sekce házené žen ve Vysokoškolském sportovním centru. Ani samotná navrhovaná struktura rozpočtu regionálního školství není bez zajímavosti. Podotýkám, že se jedná o prostředky, které by měly být investovány nikoli na sociální programy, ale za účelem zajištění vzdělávání a výchovy. V části ostatních běžných výdajů se však navrhuje např. vydat 23 mil. za ochranné pomůcky, 414 mil. na platby za věcnou režii stravování zaměstnanců nebo 69 mil. za ostatní pojištění hrazené zaměstnavatelem.

Velmi podivný, a to musím zdůraznit ještě jednou, velmi podivný je i návrh na zřízení tzv. fondu regionálního školství ve výši 101 mil. Rozuměl bych tomu, kdyby měl být využit jako podpůrný a dočasný nástroj pro zahájení zásadní reformy financování založené na přísně normativním principu. Takto se aspoň o funkci fondu zmiňuje dlouhodobý záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Návrh rozpočtu však hovoří o něčem úplně jiném. Žádný odkaz na funkce a cíle dlouhodobého záměru, které ministerstvo vydalo. Podle návrhu rozpočtu by totiž měl být vytvořen na základě dohody mezi ministerstvem školství a mezi školskými odbory. Z toho důvodu lze asi tušit, k čemu může takovýto návrh sloužit. Tam, kde se dosud nevypořádali např. s přezaměstnaností nebo s optimalizací sítě škol, nastoupí moudré ministerstvo, jeho úředníci posoudí objektivnost požadavků a poskytnou mimořádnou dotaci. Efekty se dají předpokládat. Ten, kdo se snažil hledat efektivní řešení, bude potrestán. Zvýhodněn bude naopak ten, kdo umí lépe lobbovat, kdo má lepší známosti na ministerstvu školství. Je nepochybné z tohoto důvodu, že moc ministerského úředníka poroste a koruptivní prostředí se rozšíří.

Podobné důsledky je možné očekávat i od navrhovaného rozvojového programu podpory odborného vzdělávání. V jeho rámci by měly být dotací podporovány školy, které se rozhodly zahájit výuku určitého oboru, i když zájem o studium je minimální. Ptám se ale, proč potom optimalizovat portfolio vzdělávací nabídky. Proč vyučovat tři žáky určitého oboru v jedné škole a čtyři ve stejném oboru ve škole druhé, když to může být zdrojem dodatečných příjmů?

Na rozdíl od částí pojednávajících o regionálním školství je pasáž o financování vysokých škol výrazně subtilnější. Dovíme se sice, že je navrhováno zvýšit běžné výdaje asi o 8 %, ale současně se sníží podíl těchto výdajů v celku kapitoly z 15,49 % na 15,29 %. V té souvislosti užitá argumentace je signifikantní. Dovolím si ji volně interpretovat. Výdaje regionálního školství jsou povětšině mandatorní, odvozené od mezd, proto se s tím nedá nic dělat. Výdaje směřující do vysokých škol jsou mandatorní jen z menší části, proto není výše rozpočtu vysokých škol až tolik závazná. Současně je suše konstatováno, že přes proklamace o podpoře kvality a dostupnosti vysokoškolského studia nebude v roce 2003 možné zajistit stejný trend nárůstu účelových prostředků jako v roce 2002 na rozvojové programy. Závěrečná věta příslušné subkapitoly, která se týká programového financování, říká: v této oblasti přetrvává v důsledku dlouhodobého podfinancování velmi nepříznivý stav. Konec citátu. Dovolím si upozornit, že vzhledem ke skutečnosti, že rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dlouhodobě sestavují titíž lidé, tak je to konstatování velmi pikantní.

V podobném duchu a s upozorněním na analogické nedostatky návrhu by bylo možné pokračovat. Závěr bude vždy týž. Materiál je konstruován nepřehledně, obsahuje řadu balastu a neumožňuje relevantní srovnání.

Jednu pasáž návrhu však závěrem nemohu pominout. Je sice skromně uvedena jen na jedné straně textu, avšak výší plánovaných výdajů, potenciálními problémy vyplývajícími z dřívějších chybných rozhodnutí je zvláště významná. Mám na mysli část pojednávající o financování projektu státní informační politiky vzdělávání.

Projekt na sebe upoutal pozornost zejména tím, že od samého začátku je jeho realizace provázena řadou důvodných podezření a kritiky odborné veřejnosti. Je poukazováno na nevýhodnost uzavřených smluv, na podezření z korupce, na proplácení mnohamilionových faktur za práce, které v době úhrady vůbec nebyly provedeny, a také samozřejmě na rozsáhlé plýtvání státními prostředky. Současně je kritizována jen omezená možnost využít pronajaté technologie ve výuce. Vážným problémem posledního období - a to bych rád zdůraznil - je i okolnost, že ministerstvo školství dluží firmě Autocont on-line, tedy tzv. generálnímu dodavateli, více než půl miliardy. To je závažná věc.

Dámy a pánové, bez ohledu na všechna uvedená negativa, která projekt provázejí, a bez jediného náznaku ostatních změn v jeho řízení je suše navrženo investovat na další rok přibližně 1,3 mld. O tom, že ministerstvo je dokáže utratit, nepochybuji. Nepochybuji ani o významu investic podporujících rozvoj informačních technologií ve školách. Za těchto okolností však pochybuji o účelnosti investovat do podobně pochybného podniku.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že rozpočet kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je zpracován špatně, nepřehledně, v řadě pasáží zmatečně a neposkytuje dobré a důležité informace o navrhovaných rozpočtových opatřeních. A nejen to. Návrh nepřímo říká, že vyšší výdaje budou využívány stejně neefektivně jako předtím, a to je zpráva nevěstící pro budoucnost nic dobrého.

Na úplný závěr jsem si připravil čtyři otázky pro paní ministryni školství a velmi lituji, že dnes není přítomna, byť se jedná o projednávání zákona o státním rozpočtu, což je zákon podle mého názoru zásadní. Kolega Mareš zde je za vzdělání, takže otázky zřejmě budou směřovat k němu.

Otázka číslo jedna. Proč se v návrhu rozpočtu píše, že vysoké školy jsou podfinancovány, když v dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, který vydalo ministerstvo školství, je uvedeno v grafu - přesně na straně 130 - že terciární univerzitní vzdělávání je vzhledem k průměru zemí OECD přefinancováno?

***




Přihlásit/registrovat se do ISP