(18.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Další interpelaci měl mít pan poslanec Říman, který se omlouvá.
Budeme pokračovat šestnáctou interpelací a tou je interpelace pana poslance Waltera Bartoše na paní ministryni Petru Buzkovou ve věci diskriminace žáků soukromých škol. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Walter Bartoš: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, obrátily se na mě brněnské soukromé školy se žádostí o pomoc při řešení legislativního systému financování školního stravování, který je ze strany úředníků vašeho ministerstva vykládán sporně a v konečném důsledku diskriminačně.
V čem je problém? Občané, kteří mají své děti v soukromých školách Jihomoravského kraje, ale i v ostatních krajích této republiky, jsou nuceni platit za stravování svých dětí ve školních jídelnách denně o 9 až 10 korun více, než platí ostatní žáci škol a školských zařízení. Velice se podivují této diskriminaci, kdy jedna skupina obyvatelstva je zvýhodňována proti druhé, když všichni občané těchto krajů včetně rodičů žáků soukromých škol přispívají svými daněmi na zabezpečení financování provozu těchto školních jídelen. Takto někteří občané platí tuto dávku dvakrát.
Táži se, proč vaši úředníci, jmenovitě Ing. Jiří Bernard, ve svých nedůsledných metodických doporučeních dávají možnost dalšího vybírání finančních prostředků od rodičů za stravování nad rámec ceny potravin. To, že soukromé školy mohou zajišťovat právo na vzdělávání za úplatu, musím odmítnout, protože to nikterak nesouvisí se stravováním. To bychom mohli říci, že žáci soukromých škol nemají nárok na žákovské jízdenky, studentské slevy v kultuře, sportu apod.
Vážená paní ministryně, ptám se, zdali budete tento zjevný problém diskriminace určité části našich občanů řešit, a pokud ano, jakým způsobem.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministryně školství Petra Buzková. Prosím, paní ministryně.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Vážený pane poslanče Bartoši, paní předsedající, dámy a pánové. Myslím si, že otázka případné diskriminace soukromých škol je samozřejmě otázkou závažnou a je potřeba se o ní velmi podrobně a solidním způsobem pobavit.
Osobně jsem přesvědčena o tom, že velmi těžko lze v současné době hovořit o jakékoliv tendenci diskriminace soukromých škol.
V minulosti se hovořilo o jejich diskriminaci v souvislosti se zvýšením platů v roce 2002, kdy ve schváleném rozpočtu na rok 2002 nebyly zahrnuty prostředky na zvýšení platů pro organizace odměňující své zaměstnance podle zákona 1/1992 Sb. S ohledem na celkový nedostatek finančních prostředků v rozpočtu kapitoly nebylo možno zabezpečit stejné zvýšení platů u těchto zaměstnanců jako u organizací odměňujících podle zákona 143/1992 Sb. Nicméně pro rok 2003 MŠMT v návrhu rozpočtu kapitoly 333 MŠMT zapracovalo zvýšení platů pro zaměstnance soukromých škol jak za rok 2002, tak i uvažované zvýšení platů pro rok 2003.
Já samozřejmě vím, že tento můj výklad se netýká přímo vaší otázky, to znamená stravování, ke kterému se dostanu za malou chvíli. Nicméně vzhledem k tomu, že vaše interpelace zněla "ve věci diskriminace soukromých škol", chtěla jsem i na tomto dokázat, že žádná tendence diskriminovat jedny školy na úkor druhých v tuto chvíli neexistuje.
Co se týká stravování, na které jste se ptal. V obecních a školních jídelnách v souladu s ustanovením § 14 odst. 5 zákona 564/1992 Sb. zabezpečuje obec stravování dětí navštěvujících předškolní zařízení, školu nebo školské zařízení, které podle uvedeného zákona zřizuje. Zároveň může také zabezpečovat stravování dětí, žáků předškolních zařízení a škol jiných zřizovatelů. V případě, že zabezpečuje stravování žáků škol jiných zřizovatelů, je na rozhodnutí obce, zda uvedené žáky za strávníky jídelny přijme, a to i kdyby byla ve školní jídelně volná kapacita.
Pokud obec rozhodne přijmout ke stravování žáky škol jiných zřizovatelů, pak hradí provozní náklady jako u žáků jimi zřízených škol, které jsou vedeny v síti škol, a to buď trvale na svůj účet, anebo si může stanovit podmínky, aby ve smlouvě s jinou školou, jejíž žáky přijala ke stravování, byl obsažen závazek školy uhradit podíl provozních nákladů na stravování těchto žáků. Jiná škola tyto podmínky není povinna akceptovat. Nedojde-li však ke smlouvě, nemají cizí žáci nárok na stravování ve školní jídelně zřizované obcí.
V krajských školních jídelnách kraj v plném rozsahu a v souladu s ustanovením § 16 zákona č. 564/1992 Sb. zabezpečuje provozní výdaje spojené se stravováním žáků škol, které zřizuje. Kraj je oprávněn požadovat za žáky škol jiných zřizovatelů uzavření smlouvy, v níž se zavážou poskytovat kraji úhradu provozních nákladů za stravování žáků svých škol. Je však i možné, že kraj uzavření takové dohody požadovat nebude, ponese provozní náklady sám, neboť například malé zvýšení počtu strávníků nemůže provozní náklady fakticky zvýšit. Kraj tedy zabezpečuje také stravování dětí a žáků předškolních zařízení a škol jiných zřizovatelů. V tomto případě není na vůli kraje, zda uvedené žáky přijme za strávníky školní jídelny zřizované krajem, pokud je v ní volná kapacita. Je však obdobně jako obec oprávněn požadovat na jiné škole za žáky za toto stravování úhradu provozních nákladů na stravování, a to opět na základě smlouvy.
Vážené kolegyně, vážení kolegové. Celá situace v principu vypadá tak, že stravování ve školních jídelnách je hrazeno ze tří zdrojů a každý tento zdroj je hrazen jiným subjektem. Jsou to mzdové náklady zaměstnanců školních jídelen, a ty jsou hrazeny MŠMT prostřednictvím rozpisu nákladů na kraje. Tyto náklady jsou hrazeny stejně školám veřejným, tak školám soukromým. Dále je to cena vstupní suroviny, kterou hradí jak ve školách veřejných, tak ve školách soukromých rodiče. Tím problematickým třetím faktorem je hrazení nákladů na provoz jídelny, které u veřejných škol hradí jejich zřizovatel, to znamená obec nebo kraj. U škol soukromých to hradí opět zřizovatel, to znamená v daném případě tato škola.
Ano, já rozumím vaší interpelaci, vždyť v tomto případě se dostávají rodiče žáků soukromých škol do méně výhodné situace, pakliže nedojde k dohodě mezi obcí nebo krajem, kde příslušná soukromá škola působí, o tom, že provoz jídelny, kde se žáci stravují, je hrazen obcí, případně krajem. Obec, případně kraj má možnost takovouto dohodu se školou uzavřít, nemá ovšem takovouto povinnost.
Ráda bych řekla, že MŠMT si je vědomo tohoto problému. Odmítám přistoupit na váš názor, že pan inženýr Bernard není důsledný. Myslím, že opak je pravdou, že vedoucí ekonomického odboru MŠMT je naopak velmi důsledný. O tomto problému jsme diskutovali se zástupci Asociace soukromých škol. Tento problém není dořešen, není v silách MŠMT v tuto chvíli tento problém dořešit. Nevylučuji, že budeme v budoucnu hledat cestu, jakým způsobem v této věci soukromým školám pomoci. Nemohu ale v tuto chvíli přednést takovýto závazek, protože to do značné míry bude záležet i na schváleném rozpočtu na rok 2003. Znamenalo by to rozhodnutí v tom smyslu, že by ovšem MŠMT naopak svým způsobem zvýhodnilo soukromé školy proti školám veřejným, protože školám veřejným nejsou částky na provoz jídelny od MŠMT, potažmo státu, hrazeny.
Zůstává pravdou, že MŠMT přispívá soukromým školám na jejich provoz, nepřispívá na provoz jejich jídelen. Je opravdu věcí úvahy, jednání, dohody a v neposlední řadě finančních prostředků, zda bude možné k takovému rozhodnutí přistoupit.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní ministryně. Ptám se pana poslance Waltera Bartoše, zda chce položit doplňující otázku. Není tomu tak.
Protože máme ještě čas, můžeme přistoupit k další interpelaci a tou je interpelace paní poslankyně Páralové na ministra Zdeňka Škromacha ve věci výplaty dávek podpory v nezaměstnanosti.
***