(18.10 hodin)
(pokračuje Gross)
Ne že by byl problém v Hodoníně, ale hodonínský okresní ředitel nastupuje do Brna jako šéf největšího okresního ředitelství v České republice, protože Brno-město je největší policejní okresní ředitelství v České republice. Je to problém, se kterým já těžko mohu žít. Není to věc trestného činu policistů, je to věc určité neprofesionality a neserióznosti, a proto krajský policejní ředitel po dohodě s policejním prezidentem a se mnou k těmto personálním krokům sáhl. Ale rozhodně to nemá šanci ovlivnit celkové výsledky statistik, ty desítky případů ve statisících nápadů. To je k této věci.
Teď bych si dovolil říci pár věcí k tomu, co zde říkal pan zpravodaj - zvýšení kriminality příslušníků policie. Ano, je pravda, že došlo ke zvýšení zjištěné kriminality u příslušníků policie. Já jsem přesvědčený, že je to opravdu díky tomu, že kontrolní činnost v rámci celé policie a činnost Inspekce Ministerstva vnitra prostě nalezla lepší podobu své práce. Myslím si, že není sebemenších pochyb, nebo těžko může být pochyb o tom, že se různá činnost v rámci policejního sboru nepáchala před pěti lety, nepáchala před deseti lety. Prostě problém byl pouze v tom, že v té době se tyto trestné činy nezjišťovaly a nebyla schopnost trestné činy skutečně věcně pojmenovat. My jdeme cestou nezametání problémů pod koberec. A proto si myslím, že spíše je dobře, že má resort Ministerstva vnitra sílu poukazovat i na problémy ve vlastních řadách, než aby za to byl kritizován, protože ta kritika může mít jediný následek - že kvůli tomu, abych tady neodpovídal za to, že je nárůst kriminality policistů, tak se prostě sníží tabulkové stavy na inspekci, a pak tento problém mít nebudu. Rozhodně touto cestou jít nechci, protože tak jak se snažím pro policii vytvářet co možná nejlepší podmínky v daných možnostech, tak jak se snažím policii obecně jako užitečný nástroj státní moci hájit, tak nemám zájem o to, aby u policie pracovali lidé, kteří nedělají dobré jméno příslušníkům Policie České republiky. To je k tomu.
Co se týče poznámky pana zpravodaje, jestli stejné měřítko neplatí i u ostatních trestných činů v České republice, musím částečně souhlasit, že samozřejmě u některých druhů trestné činnosti ano, že existují trestné činy, kde ta latence, to znamená to, co se stalo a není zjištěno, a v těchto statistikách není, že samozřejmě takovýchto trestných činů je poměrně hodně. Jsou druhy trestné činnosti, které opravdu občané ani nejdou hlásit, a je to trestný čin, kapesní krádeže, vykradení autorádia, ukradení pneumatiky z auta, pokud je tam nějaká škoda přes dva tisíce korun, což dneska je skoro vždycky, když dojde k poškození auta a ještě odcizení pneumatiky. To samozřejmě je velké množství trestných činů, které se staly a které ve statistice uvedeny nejsou. Co je ale pro celou Českou republiku podstatné, je, že klesala trestná činnost v loňském roce i v předloňském roce v celém souboru trestných činů, včetně těch trestných činů, kde je latence takřka nulová. To znamená včetně těch trestných činů, které prostě každý jde ohlásit. Když přijdete domů, vrátíte se z dovolené a máte vykradený byt, 99,9 procenta, ne-li sto procent lidí to hlásí, když má vykradený byt. Když někde někdo někoho přepadne s nějakou lehčí nebo těžší újmou na zdraví, tak to každý jde také hlásit, protože toho člověka odvezou do nemocnice, a ten řetězec jede stejný. Samozřejmě u těch nejzávažnějších trestných činů vraždy se také všechny vraždy hlásí, nebo když se objeví mrtvola, tak se zkoumá, zda zemřela násilnou, či přirozenou smrtí. Trestná činnost klesá i v těch oblastech, kde latence si troufám říci, že je nulová. Proto si myslím, že ten trend je opravdu pravdivý.
Podotýkám, netvrdím, jaká bude zpráva za rok 2002, protože se výrazně mění některá kritéria. Zvýšili jsme hranici škody z dvou tisíc na pět tisíc, to znamená, že administrativně by mohla poklesnout, ale fakticky nepoklesne, ten rok 2002 nevím, jak bude vypadat, a netroufám si to v tuto chvíli říci. Jenom říkám, že rok 2001 byl v tomto směru, v těchto trendech, opravdu docela pozitivní.
K personální práci. Jeden z diskutujících řekl, že bychom se měli zlepšit, druhý řekl, že byla zlepšena personální práce. Je to asi věcí vkusu. V každém případě bych možná využil této příležitosti, že bych Poslaneckou sněmovnu informoval o tom, že byli vybráni noví náměstci policejního prezidenta. Prakticky dnes jsem zveřejnil jména dvou nových náměstků policejního prezidenta. Prvním je pan podplukovník Ladislav Husák, zástupce ředitele pražské policejní správy. Do funkce nastoupí k 1. 12., protože v tuto chvíli na jeho bedrech leží značná část přípravy na summit NATO. K tomu přesazení dojde v těchto funkcích, k jeho povýšení, po zvládnutí zasedání Severoatlantické aliance. Druhým je pan podplukovník Oldřich Martinů, současný ředitel středočeské policejní správy. Oba dva nastoupí do funkcí náměstků policejního prezidenta, pan podplukovník Martinů prakticky okamžitě.
Co se týče připomínek pana poslance Franka. Já jsem si je nejdřív zapisoval. Pak jsem to vzdal, protože to byla přehršel. Pak jsem se naštval, tak jsem si je zase začal zapisovat. Prošel jsem takovýmto vývojem, takže tu střední část se panu kolegovi Frankovi omlouvám, že ji nebudu mít možná zcela zachycenou. Nicméně přesto k několika věcem.
Trestná činnost příslušníků BIS a civilní rozvědky. Trestná činnost příslušníků BIS je skutečně ve sněmovně k dispozici v rámci výroční zprávy BIS. Trestná činnost příslušníků ÚZSI je v této zprávě obsažena, protože příslušníci civilní rozvědky jsou příslušníci Policie České republiky ze zákona. Na ně se samozřejmě statistiky také vztahují.
Co se týče kritiky, že terorismus je v prioritách na prvním místě, nehodlám na tom nic měnit. Já jsem rád, že Česká republika nemá aktuální problémy s tím, že by tady docházelo k nějakým aktivním teroristickým akcím, ale zřejmě boj s terorismem bude mít charakter jakési přeskakující války, kdy prostě v různých částech světa na různých kontinentech najednou vyvstane nějaký problém. Abych v tuto chvíli říkal, že to není naším problémem, a za půl roku čelil kritice, že jsme se tomuto problému včas nevěnovali, to prostě odmítám. Bohudík Česká republika patří svou kulturní orientací, sociálním postavením občanů, geopolitickým zařazením k té části světa, která, ať se nám to líbí nebo nelíbí, může být terčem nějakých takovýchto aktivit. Na tom rozhodně nehodlám nic měnit.
Rozčilila mě jedna věc. Rozčililo mě hodnocení integrovaného záchranného systému, protože myslím si, že opravdu jenom buď neinformovaný člověk, za nějž pana poslance Franka nepovažuji, nebo člověk, který podklad nebo projev vypracovával, tak prostě může říci, že 11. září 2001 neprověřilo funkčnost integrovaného záchranného systému. Naopak. My jsme v této republice poprvé spustili mechanismy, které mají svoji legislativní oporu v krizových zákonech. Spustila se společná koordinovaná činnost přes jednotlivé krizové štáby, především přes ústřední krizový štáb, činnost Hasičského záchranného sboru, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Hygienické služby České republiky, Policie, Armády České republiky, především Zdravotnické služby Armády České republiky, Ministerstva dopravy a spojů a Záchranné služby České republiky. Vzpomeňte si na to, kolik planých poplachů v České republice po 11. září bylo, kolik dotazů tady bylo na ochranu obyvatelstva, jaký zmatek tady byl v tom, že nikdo v uvozovkách nevěděl, kde je jeho kryt, jak je to s jeho plynovou maskou. To byly prostě události, které touto republikou v prvních týdnech po 11. září hýbaly.
***