(10.50 hodin)
(pokračuje Karásek)
Ministerstvo vnitra České republiky, odbor azylové a migrační politiky, nás informovalo o tom, že na německé straně hraničního přechodu Pomezí na Ohří došlo v neděli 6. října 2002 k zadržení občanky Běloruské republiky paní Natálie Sudliankové, narozené 9. 6. 1964.
Výše jmenované byl v České republice udělen azyl a do Spolkové republiky Německo vycestovala s cestovním dokladem Úmluva z roku 1951 České republiky. V České republice zůstali kromě manžela i její tři nezletilé děti.
Paní Sudlianková byla později převezena do vazby ve městě Bambergu.
Důvodem zadržení měl být mezinárodní zatykač Interpolu, na jehož základě by mohla být tato osoba vydána Bělorusku. Paní Sudlianková prošla soudní procedurou během svého pobytu v České republice, když se běloruské úřady snažily, aby byla prostřednictvím Interpolu vydána Bělorusku. Její (?) snaha nebyla úspěšná vzhledem k mezinárodním závazkům České republiky. V tomto ohledu vydal své usnesení Krajský soud v Hradci Králové 7. 1. 2002, který stanovil, že vydání Natalie Sudliankové do Běloruska není přípustné.
My, poslanci Parlamentu České republiky, jsme znepokojeni zadržením Natálie Sudliankové ve Spolkové republice Německo, žádáme její propuštění z vazby. Její případné vrácení do Běloruska bychom považovali za vážné porušení mezinárodních závazků z Vaší strany.
O přípustnosti vydání Natálie Sudliankové má rozhodnout Vrchní zemský soud Spolkové země Bavorsko.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, zdvořile Vás žádáme o intervenci u tohoto soudu, jakož i u příslušných orgánů, která by vedla k propuštění výše jmenované z vazby a zabránila jejímu vrácení do Běloruska. Za Vaši pomoc Vám děkujeme."
Tato petice bude v době volby položena na pianě, a kdo z vás by připojil svůj podpis, tomu budeme vděčni. Budu tam u toho, odsouhlasil to i předseda bezpečnostního výboru pan Jan Vidím.
Děkuji a prosím, kdo můžete, tak to podepište.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče.
Viděla jsem, že se hlásí paní poslankyně Zuzka Rujbrová, ale registruji faktickou poznámku pana poslance Výborného. Prosím.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a pánové, myslím, že nejsem sám, kdo by v tuto chvíli bažil po zevrubnější informaci podané ministrem vnitra, ale vzhledem k tomu, co pan poslanec Karásek řekl v závěru své řeči, totiž že žádá, abychom připojili podpis mimo naše jednání, považoval bych za mnohem užitečnější skončit tuto rozpravu a rozhodnout se každý individuálně, jak přistoupíme k této petici.
Upozorňuji, že je úplně jiná pozice, když se k této věci povede parlamentní rozprava, než pozice, kdy jednotliví poslanci se obracejí petičně na své kolegy v Bundestagu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za vaši poznámku. Jako další s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Vyslechli jsme tuto petici na první čtení, ale velice mě tam zarazilo, že vyzýváme zákonodární orgán, aby intervenoval u moci soudní. Obávám se, že to není přípustné, a domnívám se, že ta petice by měla být formulována jinak. Vyzývat poslance, aby intervenovali u soudu, je podle mého názoru nepřípustné.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Teď už uděluji slovo paní poslankyni Rujbrové.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji. Chtěla jsem říci něco podobného jako předřečníci, kteří podle mého přesvědčení překročili rámec faktické poznámky.
V tuto chvíli nám sdělil pan poslanec Karásek skutečnosti, které jsou zneklidňující, ale můžeme se o nich rozhodnout buď individuálně, jak nás vyzval, anebo jako sněmovna, kdy ovšem musíme naložit se skutečností, že jsme zařadili nový bod programu.
Navrhovala bych proto v tuto chvíli přerušení tohoto bodu programu s tím, že v úterý, kdy zasedá petiční výbor, na základě podkladů, které si vyžádáme, přijmeme doporučení pro sněmovnu, jak s tímto návrhem naložit. Navrhuji, aby přerušení proběhlo do středečního odpoledne po pevně zařazených bodech.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. O slovo se hlásí pan ministr Gross. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, nemám žádné podrobnosti o tomto případu, protože jsem neočekával jeho projednání. To, co tady citoval pan poslanec Karásek, je stanovisko našeho ministerstva, které bylo příslušnou cestou prezentováno do zahraničí, aby ve Spolkové republice Německo věděli, že to je osoba, které byl v České republice vydán azyl - zřejmě z politických důvodů, nevím bohužel přesně, z jakých důvodů byl udělen.
V každém případě ale to není věc, která by byla tak nestandardní. Tady jsou v kolizi dva mezinárodní závazky.
Za prvé - členské státy, které jsou členy mezinárodní organizace Interpol, mají závazek, že když kterýkoli z členských států, který je sdružen v Interpolu, vydá zatykač, vydá požadavek na zatykač, tak tento zatykač má mezinárodní charakter podle příslušných norem, a všechny členské státy Interpolu jsou povinny provést zadržení toho člověka, který vstoupí na jejich území, v případě, že mezinárodní zatykač je na něj vydán. To se ve Spolkové republice Německo stalo, a shodou okolností se zřejmě totéž - podle toho, co jsem slyšel - odehrálo i tady, v České republice, když sem tato osoba vstoupila.
A potom nezávisle na tom probíhá azylové řízení, které se zase opírá o některé jiné mezinárodní úmluvy, kterými je také Česká republika vázána a také je jimi vázána Spolková republika Německo, a tam musí být posuzováno, jestli ta osoba může být vydána konkrétnímu státu, jestli není důvodná obava z hrozícího trestu smrti, že té osobě bude hrozit šikana za její politické postoje, národnost a podobné věci, které jsou v mezinárodních úmluvách zakotveny.
V České republice toto probíhalo, a přestože Česká republika měla tuto osobu Bělorusku vydat, tak ji nevydala a právoplatně jí udělila azyl.
Ve Spolkové republice Německo to ale bude asi komplikovanější, protože - pokud se nepletu - není možné politický azyl ve dvou zemích najednou, takže to bude věc, se kterou se Spolková republika Německo bude muset nějakým způsobem vypořádat. Rozhodně si ale nemyslím, že by Spolková republika Německo tuto osobu vydala do Běloruska, pokud byly tady v České republice shledány důvody k nevydání a naopak byly shledány důvody pro udělení azylu.
Já tedy souhlasím s těmi postupy, které tady zazněly, jen bych chtěl, aby se to uvedlo na tu míru, která je obvyklá. Vzpomeňme si, že to není tak dlouho, co jsme řešili, někdy před půl rokem, podobný problém - byl to problém osoby nevím už jaké národnosti, která ale měla politický azyl v Norsku, v České republice byla zadržena právě kvůli tomu, že na ni byl také vydán mezinárodní zatykač, a na základě smlouvy Interpolu jsme tuto osobu zadržet museli. Tato osoba byla čtrnáct dní nebo nevím jak dlouho ve vyhošťovací vazbě a také jsme ji do země původu nevydali, ale vydali jsme ji do země, kde jí byl udělen azyl. To jsou tedy věci, které se občas stávají, je dobře, když se o nich ví, ale myslím, že by sněmovna měla vědět, že to zase není něco tak extrémně neobvyklého.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, vážený pane ministře, za toto vysvětlení. Uděluji slovo panu poslanci Vidímovi.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Vážené dámy a pánové, myslím, že pan poslanec Karásek, veden velmi dobrým úmyslem pomoci osobě, o které náš stát rozhodl, že je osobou hodnou získat politický azyl, přednesl petici. Je na každém z vás, aby se rozhodl, zda připojí podpis pod tuto petici.
Současně se však domnívám, že každý bod jednání Poslanecké sněmovny by měl být ukončen nějakým usnesením. Myslím, že je nemožné, abychom přijímali usnesení, ve kterém bychom schvalovali či eventuálně vyjadřovali souhlas s tímto textem petice, protože to je individuální věc každého z nás, jak se rozhodne.
***