(9.50 hodin)
(pokračuje Plachý)
Nejpravděpodobnější příčinou tohoto stavu je nízká produktivita práce způsobená podinvestováním malých a středních podniků. Neustále totiž platí, že snáze se získávají úvěry v řádu stovek milionů korun než úvěry v řádu jednotek milionů, díky kterým by oblast malého a středního podnikání mohla získat lepší přístup k moderním technologiím. Podinvestování malého a středního podnikání potvrzuje i tabulka č. 6, ve které podíl investic v malém a středním podnikání na celku v České republice činí pouze 37,8 %.
Dámy a pánové, chceme-li podpořit malé a střední podnikání v České republice, měli bychom tedy podpořit především investice v malém a středním podnikání. Dlouholetá a nyní již tradiční podpora malého a středního podnikání na základě zákona č. 299/1992 Sb. je bezesporu chvályhodná, ale nyní by již mělo být zřejmé, že sama o sobě nestačí. Mimochodem, na tuto podporu dosáhla v roce 2001 tak jako v předchozích letech necelá 4 promile podnikatelských subjektů. Proto má-li být nastartován rychlý, dynamický růst tohoto sektoru, musí být podpora plošná, a to nejlépe v oblasti daní. Pokud daňový systém bude podporovat investice, a to nejen v malém a středním podnikání, vytvoříme tím všechny nutné předpoklady pro nastartování rychlého růstu HDP.
To pochopila tzv. národní diskusní skupina zřízená pod Ministerstvem průmyslu a obchodu, které ve spolupráci s touto skupinou pod vedením ministra Grégra připravilo pro jednání vlády ČR materiál nazvaný Politika podpory malého a středního podnikání a programy podpor. Tento materiál obsahuje řadu konkrétních kroků potřebných pro zkvalitnění podnikatelského prostředí, zvýšení účinnosti programů podpory malého a středního podnikání, daňových úprav, přípravy malého a středního podnikání na integraci do Evropské unie a v neposlední řadě i v oblasti vzdělávání.
Není zde prostor pro projednávání dalšího obsažného materiálu, proto si dovolím připomenout pouze několik námětů v oblasti daní, které ministr Grégr předložil na jednání nikoli Klausovy, ale Zemanovy vlády. Cituji zmíněný materiál: Snížit sazbu daně z příjmu právnických osob na maximálně 25 %. Zavést systém daňového zvýhodnění obecně prospěšných společností. Zvýšit procentní odpočet od základu daně při pořízení nového hmotného investičního majetku. Prosadit uplatnění výdajů na modernizaci a rekonstrukci do výše 50 % do daňového základu. Rozšířit možnost vytváření zákonných rezerv např. na neúspěšný vývoj, exportní rizika apod. Umožnit přechod tzv. tiché rezervy při prodeji investičního majetku. Snížit sazbu silniční daně pro vozidla splňující zpřísněné ekologické limity euro 3 a 4. Nezavádět obecní daň z umístění provozovny. Při záměru zvyšování spotřební daně zejména u uhlovodíkových paliv a maziv zvažovat dopady na obyvatelstvo.
Dámy a pánové, není asi divu, že po jednání levicové Zemanovy vlády byly všechny návrhy na daňové úpravy vypuštěny. Naděje, že by tyto návrhy prošly novou vládou, je malá. Přesto pan ministr Rusnok by po vzoru svého předchůdce se o to měl pokusit.
Nyní několik slov k vlastnímu materiálu. V přílohách zprávy je sice spousta informací, ale opět chybějí časové řady, ze kterých by byly jasně patrné vývojové trendy. Přesto lze z příloh vyčíst některé zajímavé postřehy. Například náklady na vytvoření jednoho pracovního místa se pohybují od 60 000 Kč do 560 000 Kč. V souvislosti s tím se nabízí otázka, zda by nebylo účelnější než podporovat vznik nových pracovních míst, a to za každou cenu, podpořit raději mobilitu pracovní síly např. vytvořením trhu s nájemným bydlením. Nicméně náklady na vznik jednoho pracovního místa by měly být jedním z kritérií pro získání podpory, nechceme-li mrhat státními prostředky.
Další diskutabilní záležitostí je podpora výstavby průmyslových zón. Z materiálu je patrno, že většina prostředků byla čerpána na výstavbu velkých průmyslových zón pro velké investory. Na malé a střední průmyslové zóny nezbyly peníze. Tento stav nelze hodnotit kladně, protože podpora pouze velkých, tzv. pobídkových investorů může v budoucnosti znamenat velký problém. Ani argument, že podpora velkého investora je nepřímou podporou jeho subdodavatelů, neobstojí, protože položí-li se velký podnik, položí se zpravidla s ním i řada malých a středních, které jsou na něm závislé. Alarmující je také nízká obsazenost průmyslových zón, kde z 1 699 ha je obsazeno pouze 41 %. Zbytek je zarostlý kopřivami.
Dámy a pánové, hospodářský výbor bohužel neměl k dispozici při projednávání zprávy o podpoře malého a středního podnikání v roce 2001 kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu č. 01/26 týkající se dotací ze státního rozpočtu poskytovaných na zainvestování průmyslových zón. Jako zpravodaj považuji za svou povinnosti upozornit sněmovnu na tyto dle mého názoru závažné nedostatky. Cituji vyhodnocení kontrolního závěru NKÚ: Program zainvestování průmyslových zón má vytvářet předpoklady pro růst ekonomiky a zvyšování počtu pracovních míst ve vybraných regionech. Výstavba a ekonomická funkce výrobních objektů umisťovaných v těchto lokalitách je však jednoznačně podmíněna zájmem budoucích investorů. Výsledky kontroly prokázaly, že z 18 kontrolovaných projektů průmyslových zón s celkovými rozpočtovými náklady 991 mil. Kč bylo v letech 1999-2001 dokončeno 17 staveb. Z toho čtyři zóny byly zcela nevyužity a ostatní byly využity pouze zčásti. Z celkového zainvestovaného území dokončených kontrolovaných zón bylo využito dosud 35 %. Od roku 1998 do roku 2001 bylo na podporu rozvoje průmyslových zón poskytnuto celkem 1 mld. 120 mil. Kč. Kontrolou byly zjištěny nedostatky v celém systému poskytování podpor, a to u Ministerstva průmyslu a obchodu, CzechInvestu i jednotlivých příjemců.
Například Ministerstvo průmyslu a obchodu vybralo k realizaci některé průmyslové zóny, u kterých příjemci podpor stanovili záměr na jejich využití jen velmi obecně, bez přesnějších představ jejich dalšího využití a obsazení investory. Ministerstvo průmyslu a obchodu nestanovilo pro určení výše podpory pevná a jednoznačná kritéria. Ve dvou kontrolou zjištěných případech poskytlo dotaci podstatně vyšší, než připouští zákon o investičních pobídkách. Nedostatečnou pozornost věnovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu závěrečnému vyhodnocování jednotlivých akcí po jejich dokončení.
Ministerstvo průmyslu a obchodu pro rok 1999 neurčilo CzechInvestu závazné úkoly a nevymezilo dostatečně jeho odpovědnost při zajišťování systému podpory rozvoje průmyslových zón.
***