(Jednání pokračovalo v 17.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v bodu ústní interpelace, a to interpelacemi na jednotlivé členy vlády. Jako první si vylosovala pořadí se svou interpelací paní místopředsedkyně Miroslava Němcová. Já jí tedy předávám slovo k tomu, aby přednesla interpelaci na místopředsedu vlády pana Pavla Rychetského. Jako další se připraví pan poslanec Miroslav Beneš.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo vlády, vážené paní poslankyně, pánové poslanci, obracím se na pana místopředsedu s interpelací, která se týká brutální vraždy. Dne 14. září 1993 Martin Ježek utýral k smrti čtyřletou nevlastní dceru Lucii. Udělal to proto, že tato čtyřletá holčička vypila mléko mladší sestře. Kvůli tomu následovalo podle protokolu mučení, bití, mlácení kovovým předmětem, kopání. Poté Ježek připravil roztok z octa, alkoholu a pálivého koření. Dívka nápoj zčásti spolykala, zčásti vdechla. Otčím ji pak posadil do vany s ledovou vodou a Lucie zemřela.
Jako by nestačila tato hrůza, jsme svědky hrůzy další, totiž jak se s tímto případem vypořádává naše soudnictví. Pražský městský soud a odvolací vrchní soud nebyly schopny se během osmi let dohodnout na kvalifikaci zločinu a spis se přesunul mezi oběma instancemi celkem jedenáctkrát. Bohužel se soudci městského a vrchního soudu letos shodli. V lednu zastavili stíhání brutálního pachatele, přestože jeho skutek je jasný a má se za prokázaný. Zastavily je proto, že podle evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na přiměřenou délku procesu. V odůvodnění se dočteme, že z důvodů nezávislých na vůli obviněného řízení zdaleka neprobíhá přiměřenou dobu, a proto se zastavuje. Opustíme-li právní terminologii, znamená to jediné: osmileté průtahy vedoucí k zastavení stíhání pachatele způsobily soudy samy.
Vážený pane místopředsedo, ptám se vás za prvé - kteří soudci se konkrétně podíleli na těchto průtazích? Za druhé - kde se oněch osm let nacházel pachatel? Za třetí - kolik takových případů, jasných a prokázaných, je u našich soudů a hrozí, že pachatelé bestiálních skutků budou zproštěni viny? Za čtvrté - jakou roli pro sebe v této souvislosti vidíte vy?
Děkuji vám za odpovědi na mé otázky.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní místopředsedkyni Němcové a slovo dávám místopředsedovi vlády panu Pavlu Rychetskému.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážená paní místopředsedkyně, vážená Poslanecká sněmovno, není obvyklé podávat interpelaci směřující proti tomu, jak rozhodují soudy, a klást otázku, kteří to byli soudci, kteří tyto rozsudky vynesli. Na druhé straně tato kauza je kauzou, která zcela oprávněně rozhořčuje každého, chtěl jsem říci slušného, ale myslím, že každého člověka v této zemi bez výjimky. Není totiž pochyb o tom, že došlo k závažnému trestnému činu. Na rozdíl od paní interpelující místopředsedkyně sněmovny, dokud nenabude právní moci odsuzující rozsudek, nemohu říci, že to byl trestný čin vraždy. Přesto jsem hluboce přesvědčen - a v tomto směru i ministr spravedlnosti podal stížnost pro porušení zákona - že měl být takto tento skutek kvalifikován.
Kompetence ministra spravedlnosti ve vztahu k rozhodování soudů je v jediné oblasti. Ministr spravedlnosti může posuzovat, zda nedochází k nepřiměřeným a neodůvodněným průtahům v soudním řízení, to znamená může přezkoumávat, zda soudci jednají, jak jsou povinni, a v případě, že zjistí nečinnost soudů, neodůvodněné průtahy, je právem a podle mého soudu i povinností ministra spravedlnosti iniciovat kárné řízení s takovými soudci. Druhá a poslední oblast, ve které může posuzovat osobu soudce ministr spravedlnosti, je jeho etické chování, ať už při výkonu povolání, nebo i mimo něj.
Jediná oblast, která je vyňata z možnosti posuzování ministra spravedlnosti, je to, jak soud meritorně rozhoduje, jinými slovy, jaký zaujímá právní názor při hodnocení skutkového stavu. I v této oblasti má ministr spravedlnosti jinou kompetenci. Může, dojde-li k opačnému závěru v hodnocení skutkovém a právním, než k jakému došly soudy, podat stížnost pro porušení zákona adresovanou Nejvyššímu soudu. Až donedávna mohl tuto stížnost podal do šesti měsíců od rozsudku nebo jiného rozhodnutí orgánu trestního řízení, byla-li to stížnost v neprospěch obviněného, a kdykoli, třeba i za sto nebo dvě stě let, mohl podat a může podat stížnost ve prospěch obviněného, dožaduje-li se buď mírnějšího rozhodnutí, nebo dokonce osvobozujícího rozhodnutí.
Jak patrně všichni víte, Ústavní soud odebral svým nálezem pravomoc ministru spravedlnosti podávat stížnosti pro porušení zákona v neprospěch obviněného. Takže tam, kde soudy rozhodnou, byť se může ministr spravedlnosti domnívat, že rozhodly nesprávně, a třeba zprostí viny někoho, o kom se můžeme domnívat, že měl být odsouzen třeba i za trestný čin vraždy, tam už neexistuje žádný právní prostředek nápravy kromě dovolání, které může v krátké 60denní lhůtě podat státní zástupce.
V té předmětné kauze, protože opravdu nehodlám odvádět pozornost od této kauzy, je základní problém v tom, že nemůžeme říci, že byly soudy nečinné. Soudy byly činné, ale způsobem, který právem vyvolává rozhořčení, a již v tuto chvíli chci říci, že toto rozhořčení plně sdílím. Skutkový stav je opravdu takový, že dne 13. září 1993, to znamená, dnes to je devět let a několik dní, devět let a skoro měsíc, došlo k tomu, že zemřela nezletilá Lucie Štěpanovská, tehdy ani ne čtyřletá holčička. Bylo zjištěno, že po celém jejím těle jsou rozsáhlé krevní podlitiny, že byla týrána nejen údery rukou, ale kovovou přezkou na vodítko na psa, že byla kopána nohou dospělého člověka, že poté byla přinucena vypít roztok složený z octa, blíže nezjištěné další tekutiny, patrně šlo o tekutinu používanou k umývání oken - proto tam byl ten alkohol, Okena nebo Iron nebo jak se to jmenuje - a různých ingrediencí, jako byl pepř, karí apod. Byla poté umístěna do vany s ledovou vodou, byla zamčena v této vaně a posléze zemřela. V té době v bytě nebyl přítomen nikdo jiný než matka a nevlastní otec, obviněný - tuším, že se jmenuje Martin Ježek. Matka již byla odsouzena a vykonává trest odnětí svobody a byla odsouzena nikoli za trestný čin vraždy.
Obviněný Martin Ježek byl trestně stíhán napřed pro ublížení na zdraví s následkem smrti a následující přehled je takový: 8. března 1995 rozsudkem Městského soudu v Praze byl uznán vinným trestným činem podle § 219 trestního zákona a byl mu uložen trest 15 let, samozřejmě nepodmíněný, ve vězení se zvýšenou ostrahou. Bohužel 27. června 1995 Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k projednání.
***