(12.00 hodin)
(pokračuje Neuwirt)
V úvodu vás chci ubezpečit, že mé námitky proti Brnu nepramení z žádné averze mých zaměstnanců, tím méně mé osobní. Sám jsem Moravák a Moravu mám velice rád.
Rád bych připomenul čistě praktické problémy, které by realizace návrhu zákona způsobila. Dovolte nejdříve několik vět k historii vzniku úřadu.
Po přijetí zákona o ochraně osobních údajů v roce 2000 byl kolektiv asi deseti pracovníků, kteří připravovali zákon a chod úřadu, delimitován z tehdejšího Úřadu pro státní informační systém. Byly zahájeny intenzivní přípravné práce, musel se vytvořit nový informační systém, protože zákon č. 101/2000 Sb. nám uložil, že do konce roku 2000 musí být připravena tzv. oznamovací povinnost všem správcům. S mimořádným úsilím se podařilo tento informační systém vybudovat. Mimochodem si také vysloužil vysoké uznání expertů Evropské komise, kteří letos v červnu posuzovali činnost úřadu z hlediska evropské harmonizace. Bylo nutno sehnat odborníky i administrativní pracovníky pro práci v úřadu, nebylo možno navázat na žádnou historii, bylo nutno od základu tento úřad vybudovat.
Vlastní činnost úřad začal 1. září 2000, kdy byl jmenován jeho předseda. Úřad se zapojil intenzivně do legislativní činnosti, protože principy ochrany osobních údajů je nutno postupně promítnout také do dalších zvláštních zákonů. Bezprostředně po přijetí zákona inicioval úřad kroky pro další harmonizaci českého práva s právem Evropské unie. Nejdříve byla podepsána a později také ratifikována Úmluva Rady Evropy č. 108, která je součástí schengenského acquis.
Zástupci úřadu pracují v Radě Evropy i v Evropské komisi. Poprvé tento týden byl zástupce České republiky, a tedy zástupce úřadu zvolen místopředsedou expertů pro ochranu dat v Radě Evropy. Když byl v listopadu loňského roku otevřen k podpisu členským státům Rady Evropy tzv. Dodatkový protokol k Úmluvě 108, byla Česká republika po delší době připravena podepsat tento dodatkový protokol v den otevření k podpisu. Pouze určitou nešťastnou shodou okolností tak nebylo učiněno, protože onemocněl velvyslanec ve Štrasburku.
Drtivá většina současných zaměstnanců úřadu, a to jak odborných, tak administrativních, vytvořila soudržný kolektiv. Úřad začal být vnímán jako vysoce odborný a srovnatelný se standardy Evropské unie. Posuzovací mise Evropské komise, tzv. Peer review, velmi ocenila dosažené výsledky za tak krátkou dobu existence úřadu. Koncem loňského roku se na úřad začali obracet kolegové ze států střední a východní Evropy se žádostí o radu a pomoc. Český úřad společně s polským úřadem vytvořily Stálou konferenci východoevropských a pobaltských komisařů, aby společně usilovali o další harmonizaci svých národních právních předpisů s právy EU. Na úřad se obrátila např. Ukrajina či Chorvatsko, které legislativu nebo vytvoření dozorových úřadů teprve připravují.
Úřad také plně zajistil svou kompetenci v oblasti elektronického podpisu, vydal vyhlášku, která byla nařízena zákonem, a odbor pro elektronický podpis posoudil také žádost o akreditaci. Úřad udělil dosud jedinou akreditaci. Jediná akreditace neznamená, že by úřad nedostatečně pracoval, ale žádná další žádost nebyla předložena.
Ochrana osobních údajů je vysoce mezinárodním problémem. S rozvojem telekomunikační a výpočetní techniky, sledovacích systémů a moderních technologií vůbec narůstají nová a nová rizika pro narušování soukromého a rodinného života jednotlivců. Není mnoho oborů, kde mezinárodní spolupráce je základem celé činnosti.
V červnu letošního roku ve třech nejvyspělejších kandidátských státech uskutečnila pozorovací mise Evropské komise, takzvaná mise Peer review, která posuzovala míru harmonizace ve fungování dozorové instituce. Neposuzovala legislativní harmonizaci, ale institucionální harmonizaci. Závěrečnou zprávu této mise máte k dispozici a myslím, že se shodneme, že dopadla pro Českou republiku vysoce pozitivně. Ostatně slova uznání také vyslovil velvyslanec EU v České republice pan Cibrian na tiskové konferenci v úřadu, kdy říkal, že úřad svou činností může být referenčním pro další kandidátské státy.
Úřad pro ochranu osobních údajů svou činností a aktivitami nepochybně České republice zajistil vysokou míru harmonizace jak legislativní, tak institucionální s požadavky stanovenými Evropskou unií. V oblasti ochrany osobních údajů však stojíme před dalšími naléhavými úkoly. Pravidelná zpráva za letošní rok konstatuje potřebu úpravy zákona o ochraně osobních údajů, aby bylo dosaženo plné harmonizace s acquis. Bude nutno, a také pravidelná zpráva to konstatovala, upravit některé zvláštní zákony tak, aby byly v oblasti ochrany osobních údajů plně harmonizovány s evropskými acquis.
Úřad tedy bude stát před naléhavými úkoly legislativními, ale také dozorovými. Úřad čekají nové dozorové povinnosti, např. v oblasti Europolu nebo v oblasti schengenského informačního systému. Nové úkoly vyplynou také při naplňování závěrů lisabonského procesu nebo naplňování Dublinské úmluvy. S tím je spojena povinnost práce ve společných dozorových evropských orgánech a aktivně se podílet na práci těchto evropských orgánů.
Potřeba České republiky a požadavek Evropské komise vyžadují úřad urychleně dobudovat a dále pokračovat ve zkvalitňování jeho činnosti. Také pravidelná zpráva za letošní rok konstatuje potřebu naplnění všech tabulkových míst úřadu. Celkově je však pravidelná zpráva za rok 2002 pro oblast osobních údajů vysoce příznivá. Prosím, aby toto příznivé hodnocení v pravidelné zprávě bylo vnímáno také jako výsledek práce úřadu.
Přijetím navrhované změny zákona by však bylo docíleno vrácení celého procesu o několik let zpět. To je nutno si uvědomit. V České republice není dostatek odborníků na problematiku ochrany osobních údajů. Převážná většina z nich jsou s úřadem spojeni buď jako zaměstnanci, nebo jako externí spolupracovníci. Jejich více než dvouletá spolupráce by přijetím navrhované změny zákona nutně přišla nazmar.
Aplikace principu ochrany osobních údajů do praktického života a do chování jednotlivců a institucí je velmi náročný, namáhavý a zdlouhavý proces. Vždyť ochrana lidských práv, ochrana soukromého a rodinného života nemají u nás dlouhou tradici. Soukromí je statek, kterého je nutno si v době intenzivního rozvoje moderní technologie velice vážit, a náležitě jej chránit. Problémy s ochranou osobních údajů má státní správa i soukromý sektor, malé firmy i nadnárodní společnosti. Není českou specifikou, že se subjekty, které porušují zásady ochrany osobních údajů, brání změnám. Problematika ochrany osobních údajů je specifickou odborností, která se na našich vysokých školách prakticky nepřednáší. Výchova oborníků na tento obor ochrany lidských práv je velice odborně a časově náročná. Vyžaduje, aby stávající zkušení zaměstnanci úřadu vedle své běžné práce předávali zkušenosti také dalším zaměstnancům.
Návrh změny zákona, přemístit sídlo úřadu do Brna, je velmi bolestivým zásahem do činnosti úřadu. Děje se tak v době, kdy je nutno úřad dobudovat. Končí přechodné období, kdy některá porušení zákona nemohla být sankcionována. Blíží se samozřejmě vstup do EU a úřad je obligatorní institucí v souvislosti s unijními předpisy.
***