(10.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Teď s řádnou přihláškou vystoupí paní kolegyně Zuzka Rujbrová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, už několik desítek minut tady poslouchám vzájemnou výměnu názorů mezi osobami s přednostním právem vystoupení, protože my ostatní jsme se zatím ke slovu ještě nedostali. A dozvídám se, že nejčastějším argumentem proti zřízení vyšetřovací komise, v tomto případě i proti vyšetřovací komisi obecně, je: za prvé, jsou k tomu povolány orgány činné v trestním řízení a bylo by nepřípustným zásahem do jejich činnosti, kdybychom o podobné komisi uvažovali, a za druhé žádná parlamentní vyšetřovací komise nic nevyšetřila.
Já bych se vás ráda zeptala, jestli si myslíte, že naši předchůdci, kteří institut vyšetřovací komise do našeho jednacího řádu zakomponovali, si nebyli vědomi toho, že souběžně existuje trestní zákon, trestní řád, že máme orgány činné v trestním řízení, které jsou povolány k vyšetřování trestné činnosti, a jaká tedy vůbec mohla být jejich motivace k tomu, že o tom, že by se parlament nějakým vyšetřováním měl zabývat, uvažovali.
Jsem přesvědčena, že k tomu důvody byly, že existují případy, kdy se to, co může být pokládáno za obecnou kriminální činnost, může dotýkat pověsti politické scény, že mohou nastat případy, kdy je zapotřebí eliminovat obavy veřejnosti, že osoby, které by mohly nést politickou odpovědnost, uplatní svůj politický vliv na vyšetřování. A konečně, že je i zapotřebí vytvořit určitý politický polštář mezi zájmem veřejnosti a médií a potřebným klidem na práci orgánů činných v trestním řízení, který na sebe právě podobné vyšetřovací komise v těchto případech berou.
A musím říci, že se divím vládě sociální demokracie, že nechce, aby i vyšetřovací komise, podobně jak to zjistí pravděpodobně orgány činné v trestním řízení, dospěla k závěru, že kauza Srba je klasická kriminální činnost. A divím se, že si neuvědomuje, že výsledkem vyšetřování nemusí být rozsudek odsuzující, že jím může být i rozsudek zprošťující.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegyni Zuzce Rujbrové. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy - doufám, že to dlouho vydrží - je kolega Miloslav Ransdorf. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, původně jsem nechtěl do obecné rozpravy se už přihlásit a chtěl jsem říci dva naprosto konkrétní návrhy v rozpravě podrobné. Ale průběh dnešní dopolední diskuse mě přesvědčil, že je nutné upozornit tuto sněmovnu, že Ministerstvo zahraničních věcí je nepochybně specifický úřad, úřad, který se vymyká svou charakteristikou mnoha jiným velmi významným institucím v této zemi, a je třeba vědět, že v něm proběhlo možná nejvíc zásadních změn během 90. let ze všech špičkových institucí tohoto státu. Připomeňme, že došlo k rozdělení Československa, k dělení majetku federace, který se nachází v zahraničí. Došlo k tomu, že se vyměnily garnitury, došlo k velkým personálním změnám v průběhu celých 90. let. Domnívám se, že toto všechno je třeba brát v úvahu, abychom, jak jsem ve svém prvním vystoupení požadoval, hráli fair play.
V této souvislosti bych chtěl říci, že mně vadí v této kauze různá moralizující a přihlouplá vystoupení, ať už je jejich autorem kdokoliv z nejvyšších činitelů tohoto státu. Je pozoruhodné, že pan Zieleniec, bývalý ministr zahraničních věcí, byl mezi prvními, kteří se přihlásili s výzvami, kdo má odstoupit a kdo nese odpovědnost. A tady se samozřejmě hodí ono biblické: "Pokrytče, proč vidíš třísku v oku bratra svého a trám ve svém oku nepozoruješ?"
Skutečně mohu říci jako člověk, který v této oblasti se pohybuje celá léta, prakticky od začátku 90. let, že ministr Zieleniec byl nejhorší resortní ministr, kterého tato země měla. Za jeho vlády byl na ministerstvu bezprecedentní zmatek a jeho kontakty s parlamentem neměly žádnou úroveň ani řád. Úctu k parlamentu a jeho institucím projevoval minimální a mohu říci, že tedy v tomto žebříčku ministrů od začátku 90. let stojí nejníže a ani jeho odborné, ani jiné kvality mě nepřesvědčují o tom, že by snad měl být členem nějaké vyšetřovací komise.
Nicméně mé hluboké přesvědčení je, že v zájmu vyjasnění poměrů, v zájmu uklidnění veřejnosti, v zájmu toho, aby opravdu byl Augiášův chlév vyčištěn, musí tato komise být zřízena, ale jestliže to k něčemu má být, musí být tedy zřízena s platností zahrnutím období od samého vzniku samostatného ministerstva nezávislé České republiky, tedy od 1. ledna 1993 až do současnosti, a ne omezená na odpovědnost jedné nebo druhé nebo třetí osoby, ale všech vedoucích představitelů Ministerstva zahraničních věcí, jak jsem tedy říkal, od 1. ledna 1993.
Jestliže míní Občanská demokratická strana svůj návrh upřímně a jde jí skutečně o to, aby v této věci zavládly transparentní poměry, pak náš návrh, který řeknu v podrobné rozpravě, podpořím. V takovém případě zřízení komise má šanci, ale jde nám o to, aby v těchto záležitostech byly skutečně nastoleny průhledné, transparentní a civilizované poměry.
Mohu říci ze své zkušenosti, že obrat k lepšímu v komunikaci mezi ministerstvem a parlamentem nastal nejprve v okamžiku, kdy ministr Zieleniec odešel a přišli jiní, ať už to byl pan ministr Šedivý, nebo nedávný ministr Kavan.
Doufám, že trend spolupráce mezi ministerstvem a parlamentem tedy bude pokračovat. Ale rozhodně jsem proti tomu, aby nám kázal morálku ten, který pro to má ty nejmenší předpoklady. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Miloslavu Ransdorfovi. Žádnou další přihlášku do všeobecné rozpravy nemám, také žádnou jinou přihlášku nevidím. Děkuji a končím všeobecnou rozpravu.
Vyzvu samozřejmě pana předkladatele k tomu, jestli chce mít závěrečné slovo. (Nechce.) Jestli ne, po všeobecné rozpravě zahájím podrobnou rozpravu.
Do podrobné rozpravy se přihlásila písemně paní místopředsedkyně Hana Marvanová, pak registruji přihlášku pana Ivana Langera a pana Miloslava Ransdorfa. Prosím, paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Vážená sněmovno. V obecné rozpravě jsem navrhla, aby bylo rozšířeno zadání navrhované vyšetřovací komise i o objasnění úlohy zpravodajských služeb, zejména vojenské rozvědky ve věci případu Karla Srby. Také jsem v obecné rozpravě odůvodnila, proč se domnívám, že by komise měla mít rozšířeno své zadání právě o problematiku vojenské rozvědky.
Proto tedy předkládám v podrobné rozpravě konkrétní pozměňovací návrh k návrhu usnesení, který projednáváme.
Navrhuji, aby v bodu 1) v názvu vyšetřovací komise byla na konec doplněna slova: "a pro objasnění úlohy zpravodajských služeb v této souvislosti".
Dále navrhuji v odst. 2 v bodu I doplnit na konec odst. 2 následující větu, která rozšiřuje určení věci, která má být vyšetřena.
***